Obsahy(1)
Kouzelný příběh o Krabatovi, pocházející původně z Indie a objevující se později v různých obměnách souboje čarodějova učně a mistra v mnoha zemích světa, je příběhem chlapce, který se na prahu dospělosti přiblížil temným silám a je jimi fascinován, dokud nepozná, že jej mohou zahubit. Převyprávění lužickosrbské legendy o Krabatovi (Krawatovi, Chorvatovi) z přelomu 17. a 18. století ze slezské Horní Lužice, již nám svým nenapodobitelným způsobem předkládá mistr českého filmu Karel Zeman na motivy knihy liberečáka Otfrieda Preusslera. Čarodějův učeň je o silách srdce, jež nelze změnit a jež ovládají naše city a jednání a mohou být zdrojem nenávisti i lásky, zloby, závisti či radosti. Je možné je využívat k dobrému či zlému (neboli k bílé i černé magii, jak se kdysi říkávalo). V tomto věčném souboji vede k osvobození z osidel zla jen cesta pevné vůle a víry v lásku. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (2)
Recenzie (540)
V roku kedy som sa narodil, natočil český režisér Karel Zeman svoj asi najstrašideľnejší film. Celovečerný, animovaný snímok vznikol podľa literárnej predlohy Krabat od známeho nemeckého spisovateľa Otfrieda Preusslera. Príbeh o mladom tulákovi, opustenej sirote, čo sa stane "Čarodejovým učňom" v prekliatom mlyne na Čierej vode je výborná poetická, horrorová rozprávka, ktorú si vždy rád pripomeniem. Veď láska je silnejšia ako všetky kúzla, na to sa nesmie zabúdať. No predsa len sa mi viac páčia tie filmy, v ktorých pán Zeman skombinoval animácie so živými hercami. **** ()
Až dneska mi došlo, jak často v pohádkách figuruje starý mlýn. Ono místo, kde se ze zrní stává mouka, jsou tam všechny ty hejblata, převody, to kolo ... to se přímo samo nabízí, pravá esence magie. Nebudu nosit havrana do mlýna s poznatky o hororové atmosféře, tajemnu, dokonalé animaci, hudbě a příběhu. Člověk musí, kromě toho, co důsledně nezmiňuju, ocenit i ty drobné žerty jako vylíčení zblbnutelnosti snobů při nákupu vykouzlených šperků, nebo z postřehu při podvodu při prodeji Krabata proměněného v dobytče, kdy ke svému lepému hovězímu vzhledu konstatuje: "Ve městě na dobytčím trhu jsem byl hned středem pozornosti, asi tu takového vola nevídali často." ()
Hororové rozprávky s postupným poznávaním kultúr nachádzam vo všetkých. Autori asi chcú na silných zážitkoch u detí vyvolať nejaké celoživotné postoje na základe poznania sveta, skúseností, človeku sa to proste vybaví v spojitosti s niečím, lebo deti do približne 6 rokov vnímajú dosť dobre. Otázka potom je, ako ich robiť, keď už sa niekto rozhodne pre takú vážnu vec, aby sa ňou neuškodilo. Toto je neobyčajná rozprávka, síce s trocha bábkovou animáciou, no motívmi, ktoré stoja za zamyslenie a nejednoznačnosťou, ktorá to nerobí nudným. Škoda, že s tou láskou to v živote nechodí tak ako tu. Celkom originálne, za mňa pochvala. ()
Krabat podle mě trochu předběhl svou dobu. Zeman často zobrazuje téměř hororové výjevy za doprovodu depresivní atmosféry a hudby. Filmu bych vytknul pouze místy unylé tempo a zbytečně nastavovaný happy end, což jsou pouze kosmetické vady na jinak brilantním filmovém díle, které věřte nebo ne, vzniklo u nás. ()
Všichni píšou, že je to hororový příběh, krvavá, depresivní pohádka. No já nevím, asi jsem se dívala na jiný film. Vůbec jsem se u ní nebála a ani chlupy na těle mi nestály. Rozhodně jsem čekala napínavější konec. Myslím, že z příběhu se dalo vytěžit víc, například mohlo být více rozvinuto přátelství s Tondou. Přesto se mi film velice líbil a dávám plný počet hvězdiček. Je to poetické vyprávění o lásce, věrnosti a přátelství, které Zeman vkusně a zajímavě zpracoval. I ilustrace jsou hezké, ne jako dnešní večerníčky. Rozhodně však doporučuju přečíst si knihu, protože u té se člověk opravdu bojí a nejednou jsem při čtení měla slzy na krajíčku. ()
Galéria (14)
Fotka © Filmové Studio Gottwaldov
Zaujímavosti (5)
- Jméno Krabat je odvozeno od slova Chorvat. (Terva)
- Předlohou filmu byla kniha "Čarodějův učeň" (1971) napsaná libereckým rodákem Otfriedem Preußlerem (Otfried Syrowatka, 1923-2013) podle lužickosrbské legendy o Krabatovi. Příběh knižně zpracoval také Jurij Brězan (1916-2006) pod názvem „Čorny mlyn / Die schwarze Mühle“ - stalo se tak o dva roky dříve, ovšem v ČSSR byl český překlad k dispozici ve stejném roce jako Preußlerova kniha. (Ded@M@tes)
- Film je zpracován tzv. ploškovou animací. (Ded@M@tes)
Reklama