Schodisko

„Soud jsou prostě dvě strany, které soutěží o lepší příběh.“ Kathleen evidentně bojovala. Na těle měla 35 řezných ran, poranění a pohmožděnin, a 7 tržných ran na zadní straně hlavy. Je patrné, že nás bude celou dobu provázet záhada, zda to spisovatel a komunální politik Michael udělal, navíc v několika časových obdobích, která budou postupně přinášet několik překvapivých odhalení. Zajímavou volbou je obsazení Colina Firtha, který sází spíš na „odlehčenější“ typy rolí, tady coby sebevědomý egoista, kterého nastalá situace znervózňuje, dráždí a nutí ho k dalším lžím, rozhodně zaujme. Platili za harmonické soužití, po fázi truchlení se ovšem začnou objevovat první pochybnosti a dotazy, kolik toho o Michaelovi jeho děti skutečně vědí. Třeba o jeho sexualitě. A jakmile přichází možnost přečíst si pitevní zprávu, část rodiny svůj názor přehodnotí. Když už jsme u toho, možná se šlo ještě víc zaměřit na to, jak zásadně událost změnila životy jednotlivých dětí. Soud, rozsudek, odvolání, druhé odvolání. Hledání cest a zkoušení berliček, co by tak mohlo ještě zabrat. Líbí se mi, že obhajoba přišla se svým příběhem, obžaloba vyprávěla svůj příběh, dokumentaristé (ano, další linie) měli zase svůj. Ale divák pořád vnímá všechny tragické verze Kathleeniny smrti, u kterých se nikdo nechce mýlit. A tvůrci nás pořád dokáží udržet v napětí, nejen zajímavou sondou do amerického právního systému. Herecky moc fajn, Firth nějakou tu cenu získá, nesnadnou rolí se v různých časových osách prokousal výtečně, bavila mě i právnička Parker Posey nebo Michaelův obhájce Michael Stuhlbarg. A pak samozřejmě Toni Collette, která je prostřednictvím flashbacků výborná. Skvělé momenty od ní divák dostane zejména v sedmém dílu. Ve výsledku spokojenost. (17.08.2022)

Evidentně bojovala. Jeho manželka. Na těle měla 35 řezných ran, poranění a pohmožděnin, a 7 tržných ran na zadní straně hlavy. Je patrné, že nás bude celou dobu provázet záhada, zda to komunální politik a spisovatel udělal, navíc v několika časových obdobích, která budou postupně přinášet několik překvapivých odhalení. Zajímavou volbou je obsazení Colina Firtha, který sází spíš na „odlehčenější“ typy rolí, tady coby sebevědomý egoista, kterého nastalá situace znervózňuje a dráždí, rozhodně zaujme. Tu a tam si pro sebe cosi mumlá, když je ve stresu, musí vysvětlovat lži, když je u nich přistižen, a přitom zůstat klidný a přesvědčivý. (04.06.2022)

Spisovatel Michael a jeho žena Kathleen. Zdá se, že jde o harmonické soužití. Do manželství si každý vzal nějakého potomka z předchozího vztahu, dvě dcery navíc adoptovali. Jenže pak ji on najde zkrvavenou ležet pod schody. Uklouzne po vlastní krvi a udeří se znovu. A pak znovu. Po fázi truchlení se začnou objevovat první pochybnosti a dotazy, kolik toho o Michaelovi jeho děti skutečně vědí. Třeba o jeho sexualitě. A jakmile přichází možnost přečíst si pitevní zprávu, část rodiny svůj názor přehodnotí. (04.06.2022)

Stále tu máme několik časových os. Události před osudným večerem, pak prosinec 2001, kdy policejní majáky obklopují Michaelův dům, měsíce příprav na soudní líčení. Stále víc se řeší Michaelova bisexualita. Ten sice děti do ničeho nechce tlačit, ale… tlačí. A pak přijde rozhodnutí exhumovat tělo matky dvou adoptovaných sester Ratliffových, aby se potvrdilo tvrzení odborníků před 20 lety, že žena zemřela na mozkovou výduť. Anebo ne? Soud může začít. Mimochodem lehce vzadu tu vykukuje Parker Posey, u jejíž postavy právničky mě baví její potutelný smysl pro humor. Každopádně lehce slabší díl. (07.06.2022)

„Soud jsou prostě dvě strany, které soutěží o lepší příběh.“ Ubití k smrti jakýmkoliv předmětem směrem k hlavě znamenalo v případech v Severní Karolíně od roku 1991 do roku 2003 buď frakturu lebky nebo rozsáhlé poranění mozku. V mnoha případech obojí. Zdá se, že případ se naklání k Michaelově prospěchu. Napětí v rodině ale stoupá. Pevně ​​provázaný klan složený ze dvou adoptovaných dětí, dvou z Michaelova prvního manželství a jednoho z Kathleenina prvního manželství je narušený. A rozhodně nepomůžou ani závěry z 20 let starého úmrtí (mimochodem opravdu jsme viděli tak dlouho mrtvé tělo?). Michaelův obhájce David (Michael Stuhlbarg) je skvělý. (08.06.2022)

I když padl rozsudek, další zkoumání případu diváka znovu vtahuje do dění. A stále nahlodává naše vinen či nevinen. Stále tu máme několik časových os. Tentokrát nejvíc události z vězení i ty před osudným večerem. Michael dostal soukromou celu, protože je slavnej, a taky právě kvůli tomu schytal nakládačku. Jsme půl roku po vynesení rozsudku. Děti rozprodávají majetek, aby byly peníze na právníka, Michael si dopisuje se střihačkou dokumentu, která mu zároveň posílá knihy. I když jsme zase dál, tvůrci nás pořád dokáží udržet v napětí, nejen zajímavou sondou do amerického právního systému. Odvolání nakonec nevyšlo, je jasné, že jsou před ním další měsíce/roky čekání. Možná je zkrátí francouzská návštěva. (09.06.2022)

Lež ho neosvobodí. Nejprve tragická noc, vyrovnávání se se ztrátou nejbližší osoby, vyrovnávání se s obviněním z vraždy, vyrovnávání se s tajemstvími o drahém otci, vyrovnávání se s rozsudkem. Ovšem ani tím to nekončí. Začínáme rokem 2017, který má představovat nový začátek, a vracíme se do období zhruba pět let po osudné noci. Juliette Binoche pendluje mezi Francií a Spojenými státy, Michael prohrává i své druhé odvolání. Zdá se, že je konec. Znovu se přesvědčujeme, že ani před smrtí nebyly rodinné vztahy harmonické, děti se nyní musejí vyrovnat s tím, že neotřesitelný vládce klanu se už na svobodu nepodívá. Anebo bude ještě všechno jinak? Líbí se mi, že obhajoba přišla se svým příběhem, obžaloba vyprávěla svůj příběh, dokumentaristé měli zase svůj. Ale divák pořád vnímá všechny tragické verze Kathleeniny smrti, u kterých se nikdo nechce mýlit. (14.06.2022)

Mnohé věci kolikrát nejsou tak komplikované, jak se tváří, naopak odpověď je přímo před námi. A právě s tím se Sophie nechce smířit a stále hledá cesty. Díl o jakémsi objevování berliček, co by tak mohlo ještě zabrat. Třeba u případu ubití gaye, který rovněž neměl žádné fraktury na lebce. Oceňuji, že z egoistického neotřesitelného vládce klanu je v době dalšího soudního milníku vlastně docela fajn chlap. Nicméně dohodu nepodepíše. Po tom všem nevykřikne do světa, že Kathleen zabil. Líbí se mi, že obhajoba přišla se svým příběhem, obžaloba vyprávěla svůj příběh, dokumentaristé měli zase svůj. Ale divák pořád vnímá všechny tragické verze Kathleeniny smrti, u kterých se nikdo nechce mýlit. Toni Collette je tentokrát prostřednictvím flashbacků výborná: když se v práci dozvídá o ročních bonusech a když je s Michaelem na večeři. Skvělé momenty. (14.06.2022)

Michael se chtěl vyhnout podání Alfordovy prosby, protože vždy trval na své nevině. Pokud během let vyprávěl mnoho příběhů a lomených lží, v případě smrti své ženy se držel jediného: nevinen. Na základě dohody/prosby sice obžalovaný svou vinu odmítá, ale připouští, že existují dostatečné důkazy, na jejichž základě by obžaloba pravděpodobně mohla soudce nebo porotu přesvědčit. Sledujeme tak události z roku 2017, paralelně i z roku 2011, kdy šlo o snahu umožnit nový „spravedlivý“ proces (z toho plynulo domácí vězení). Ve výsledku asi spokojenost. Možná se šlo ještě víc zaměřit na to, jak zásadně událost změnila životy jednotlivých dětí. Herecky moc fajn, Colin Firth nějakou tu cenu získá, nesnadnou rolí se v různých časových osách prokousal výtečně. Finále jsem trochu čekal. Michael sedí na posteli a kamera zaostří na jeho tvář. Michael a diváci na sebe prostě zírají. Než obrazovka zčerná, přejede mu přes tvář jemný záblesk úsměvu. (15.06.2022)