Reklama

Reklama

Bláznova kronika

  • Československo Bláznova kronika (viac)
Československo, 1964, 82 min

Obsahy(1)

Vizuálně experimentující film, prolínající dávné rytiny do filmového obrazu, zasadil Karel Zeman do vichrů třicetileté války. Protagonisty učinil čerstvého odvedence a jeho na válečných polích zkušenějšího kamaráda, kteří pak spolu táhnou do dalších bojů i milostných dobrodružství. Dva kamarádi táhnou společně po bojištích třicetileté války. Píše se rok 1625. Oráče Petra odvedli k vojsku přímo od jeho pluhu. Matěj byl už značně ostřílený voják... Náhoda ty dva spojila, a tak společně táhnou slavnými i těmi zapomenutými bojišti třicetileté války v osobitém zpracování kouzelníka filmového plátna Karla Zemana. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (124)

Frajer42 

všetky recenzie používateľa

Katastrofa! Příšernost tohoto filmu má na svědomí opravdu katastrofální děj. Nic tak nezajímavého dlouho nikdo nevytvořil. Být film o chvíli delší, bylo by moje hodnocení nižší. Tuším dvakrát či třikrát jsem se zasmál. Po zbytek stopáže jsem se vyloženě jen nudil. Naprosto zbytečný film. Ve své době musely být použité efekty docela komplikovaná a zdlouhavá věc, tudíž absolutně nechápu, proč bylo efekty plýtváno pro takovou sračku. Klasická Zemanova pohádka točící se již po dvě stě padesáté kolem zaujímání postojů na základě situace, která zrovna panuje. Nezaujalo mě dokonce ani herecké obsazení rolí. Třicetiletá válka rozhodně nebyla nezajímavou záležitostí. Dal se tu rozhodně postavit divácky atraktivnější příběh. O moc atraktivnější! Slabá hvězda. ()

Psice 

všetky recenzie používateľa

Rozhodla jsem se, že zhlédnu všechny filmy, ve kterých se podílel Pavel Juráček na scénáři a musím uznat, že je tento film skutečně hodně slabý (a to při vší úctě k Juráčkovi a Zemanovi). Marně jsem ve filmu hledala něco, co by se dalo nazvat humorem. Po výtvarné stránce je film celkem zajímavý, ale ten obsah – to je bída. Jednoduchý příběh zasazený do výtvarného hávu – to mi přijde celkem málo. A aby to celé náhodou nevyznělo příliš alegoricky, tak si postavy raději ještě jednou převléknou oblečení a vítr zafouká opačným směrem… Uvědomím – li si, jaké snímky byly v té době filmovány, Bláznova kronika vedle nich působí tak trochu jako výkřik do ztracena. Proto díky za novou vlnu, která vlila české kinematografii krev do žil! ()

Reklama

kinej 

všetky recenzie používateľa

Zemanova exkurze do třicetileté války mohla dopadnout lépe. Vizuální stránce filmu není co vytknout, například bitva, v níž je jedna armáda rozmetána je udělaná vtipně a lepšího efektu by se nedocílilo snad ani zdesetinásobení rozpočtu. Ze začátku má film našlápnuto na skvělý historický film, na takového staršího českého Barryho Lyndona, jenomže pak děj ustrne v bodě, kolem kterého pořád přešlapuje ze strany na stranu, jen ne vpřed. A tak film přestává bavit a nudí až do konce. Ještěže ná Zeman zásobuje těmi svými trikovými kouzly, na které se dá dívat dostatečně dlouho, až do samého závěru. ()

tomtomtoma 

všetky recenzie používateľa

Tak jako ostatní díla Karla Zemana, je i tento film záviděníhodným počinem po stránce vizuální, kdy je opět příběh doveden k dokonalosti s mistrovsky zvolenou a propracovanou animační stránkou. Silný je ironizující tón, se kterým se pohlíží na válečné konflikty. Bravurně si film pohrává s detaily, s postoji, se slovy. I vážné stavy věcí lze vyjádřit s lehkostí a humorem. Nesmyslnost války, nedobrovolná rukování, převlékání kabátů, přežívání krvavého masakrování prostých vojáků, válečné kořistnictví, flexibilita měnícím se poměrům, chytrost a moudrost bláznů, zásnuby vpádem, žárlivost, hrdinství, zbabělost, trest, láska, odměna a vykoupení. Třicetiletá válka jako praní špinavého prádla urozené vrstvy s jejich přirozenou snahou stát za každé situace na straně vítězících. Socha je příhodným mementem každého strachu i každé hrůzy. Blázni by měli mít pružný krk, který dokáže bezbolestně pohltit veškerou vrozenou agresivitu nadřazeného postoje. Čistá láska je idealismus, pro který se vyplácí postavit se přesile. Jedině blázni vidí pravou podstatu věcí. A pijan má svůj vzdor. Hlavní postavou je mladý sedlák Petr (dobrý Petr Kostka), nuceně verbovaný do války a, díky přestrojení, s úlisnou vtíravostí naháněný do chomoutu, Je naháněný, vyháněný, honěný, zaháněný, předháněný i doháněný. Je trestán i odměňován. Je chytán i pouštěn. Je spoutáván i osvobozován. Miluje prosté polní kvítky a spanilou paničku oslíka Jakuba. Důležitou postavou je také verbíř, mušketýr a mistr v převlékání kabátů Matyáš z Babic (skvělý Miloslav Holub) s neuhasitelnou žízní po zaslouženém pohodlném životě v blahobytu. Hlavní ženskou postavou je venkovská dívka Lenka (půvabná Emília Vášáryová), která díky amorkovi s lukem a šípem prožila svoji etapu blázna a šaška. Z dalších rolí: urozená, rozmazlená a roztoužená komtesa Veronika (Valentina Thielová), ctižádostivý, mstivý i zbabělý hejtman Varga z Koňousova (dobrý Karel Effa), pragmatický dvorní malíř snoubenců (Vladimír Menšík), ohýbající se a kulhající vachmajstr (dobrý Čestmír Řanda st.), duchaplný důstojník císařské armády (Josef Haukvic st.), hraběnka a matka Veroniky (Eva Šenková), její manžel a hrabě (Eduard Kohout), starý a moudrý dvorní šašek (František Kovářík s hlasem Františka Smolíka), či neúnavně hlásicí strážný na hlásce (Alois Dvorský). Válka nemívá vítěze, šíří a rozsévá bezpráví, hrůzu, strach a zkázu a smrt. Tento film vítěze má. Tím jsou diváci, kterým je, díky všem tvůrcům v čele s Karlem Zemanem, umožněno sledovat tento osobitý satirický filmový kousek. Lásko má, zaveď mě daleko od hlučící vřavy násilí! ()

Radiq 

všetky recenzie používateľa

Vždyť to bylo skoro jak nějakej českej Fanfán tulipán, akorát obohaceno o vychytané výtvarné prvky. Akorát v tom ději jsem měl celkem zmatek, protože historie není moje silná stránka a nějakej Mansfeld vůbec nevím, kdo byl. Měl jsem z toho teda jenom to, že tam byl sedlák, kterej byl mezi dvěma znepřátelenejma stranama a to je tak všechno. A škoda toho useklýho konce. ()

Galéria (6)

Zaujímavosti (23)

  • Emília Vášáryová (Lenka) mala cestovať s filmom na festival v San Franciscu, už mala dokonca vybavené aj víza. Nakoniec kvôli premiére v divadle nemohla ísť a namiesto nej išla vtedy ešte neznáma Oľga Schoberová (práčka), ktorá mala vo filme iba malú rolu. Oľga Schoberová sa na festivale zoznámila so svojim budúcim manželom. (Raccoon.city)
  • Film mal pracovný názov Dvaja mušketieri. (Raccoon.city)
  • Snímka bola označená za najlepší film Medzinárodného týždňa fantastických filmov a hororov v Sitges 1969. (Raccoon.city)

Reklama

Reklama