Pyšná princezna
The Proud Princess
Réžia:
Bořivoj ZemanKamera:
Jan RothHudba:
Dalibor C. VačkářHrajú:
Alena Vránová, Vladimír Ráž, Stanislav Neumann, Mária Sýkorová, Jaroslav Seník, Miloš Kopecký, Oldřich Dědek, Karel Effa, Gustav Heverle, Josef Hlinomaz (viac)VOD (3)
Obsahy(1)
Pyšná princezná Krasomila (Alena Vránová) sa odmietne vydať za kráľa Miroslava (Vladimír Ráž), a tak sa on vydá do jej rodného Polnočného kráľovstva - v prestrojení za záhradníka! Princezná sa doňho zaľúbi a vďaka jeho vplyvu sa postupne zbavuje všetkej svojej pýchy a rozmarnosti. Nanešťastie však táto jej premena vôbec nevyhovuje kráľovým skorumpovaným radcom, a tak sa obaja zaľúbenci musia zakrátko vydať na útek... (TV Markíza)
(viac)Recenzie (462)
Zpracování je kouzelné (i když ovlivnění vzpomínkou z dětství je při hodnocení této pohádky neoddiskutovatelné). Infiltrace dobovou ideologií tu je, leč není jí zas tak mnoho a nějak je zapomínáno, že české pohádky jsou svým založením "levicové", je to anonymní tvorba těch dole. Proto je zde i princezna napravena prací, což není bolševický výmysl, je to tak i v originálu B. Němcové. Navíc ty ideologické vložky ztrácejí již dobový kontext a jsou nyní chápány jako protiklad dobra a zla, který je v každé pohádce. Nikdy jsem si neidentifikoval zemi prince Miroslava s "táborem míru a socialismu" atd... leč, kdo tam chce najít zašifrovaný Komunistický manifest, jistě ho tam najde. Bořivoj Zeman přece nenatočil tuto pohádku proto, aby zakryl vraždění na hranicích, jak se snad někteří hodnotitelé domnívají. Pěkný komentář od Spinosaura. ()
Další z mých oblíbených pohádek z dětství, kterou jsem viděl už tolikrát, že to snad ani nedokážu spočítat. Snad i proto že Vladimír Ráž byl bratrancem mojí babky. To ale nic nemění na tom, že se mi to líbilo i tak. Alena Vránová coby princezna co by si zpočátku zasloužila dostat pořádně přes svůj milý obličej, se z rolí popasovala dobře a Ráž zcela dominoval. Ani zde samozřejmě nechybí spousta humorných situací (nakládačka v mlýně), jízda na kládě sice nutně přehnaná, ale to prostě do pohádek patří. V mých očích jasná klasika, kterou si prostě nenechám ujít ani dnes, když už mi táhne na 40…. ()
Jasně, je budovatelská. Je budovatelská, až hrůza! Ale radši se podívám po stopadesáté na Pyšnou, než na novou českou pohádku. Černobílá klasika s krásnou Alenou Vránovou a charismatickým Vladimírem Rážem, plná těch nejlepších herců (nejen) své doby a to i v těch menších rolích (Kopecký, Effa, Hlinomaz, Korbelář aj.). P.S. V československých kinech snímek navštívilo více než 8 milionů diváků! Neuvěřitelné. ()
Ačkoliv příiš nepochybuji o tom, že Pyšná princezna je ideologicky poplatná svojí době, její jednoznačná ideologická čitelnost se s postupem času smazává a již 20 let po svém vzniku by člověk, jemuž by se zachtělo, relativně přesvědčivě překroutil její význam jako kritický k socialistickému režimu a oslavující svobodný trh. +++++ Především nic nenasvědčuje tomu, že by Miroslavovo království bylo plánovanou společností, v níž vládnoucí moc (král) rozhoduje o struktuře výroby. Jednotliví řemeslníci se setkávají na trhu, na němž svobodně, zpěvem nabízejí svoje zboží. Král tuto svobodu schvaluje a jediné, co požaduje, aby byla práce dělána poctivě, to jest, aby spotřebitel nebyl klamán. Pohled na trhovce nenasvědčuje, že by v této zemi existovala sociální rovnost, pouze v ní chybí chudoba. Královo kralování se prakticky neobjevuje, většinu času věnuje svým koníčkům, které finančně zajišťuje vlastní produktivní činností, stejně jako ostatní "poddaní". Právě toto "nevládnutí" s minimem regulace je jádrem učení rakouské ekonomické školy. Film sice oslavuje dělbu práce, ovšem ekonomie nás učí, že právě trh zajišťuje tuto dělbu nejúčinněji. +++++ Pokud jde o scénu pálení obrazů, je nejspíše nejjednoznačněji spojitelná s ideologií tehdy vládnoucí strany. Na druhou stranu, král Miroslav si objednal vypracování věrného obrazu a nelze se divit, že platí pouze umělci, jenž vyhověl přání svého zákazníka. +++++ Oproti Miroslavově zemí ovládá Půlnoční království striktní regulace a důraz na hmotně produktivní činnosti, z čehož pramení zákaz zpěvu, jenž produkuje pouze nehmotné statky. Jsou to spíše levicoví ekonomové, kteří odmítali zahrnovat služby do národního produktu, tedy mezi produktivní činnosti. Poddané zatěžují těžké daně, přičemž se obsluha daňové soustavy jeví jako velmi nákladná (výběrčí, hlídači, byrokracie), takže státu (králi) zbývá pro výkon jeho činností jen málo prostředků. Stát se jeví neefektivně (starý dědula) v porovnání se státem jemuž vládnou tržní principy (Miroslav). Nadto je přeregulovaný nesmyslnými nařízeními. Pokud se nějaký statek ukáže jako nezbytný, neváhá udělit monopolní privilegium (král dovolí zpívat pouze zahradníkovi, a to za účelem naučit zpívat květiny - zahradník privilegium zneužívá k vlastním cílům). Boj krále Miroslava se vede důsledně proti státní moci, jež narušuje svobodné podnikání. Ne náhodou hned po "revoluci" následuje snížení daní a odstranění řady nařízení. +++++ Tak co, překrucuji? Možná. Ale současný divák již nemá důvod číst Pyšnou princeznu jako komunistický škvár, stejně jako nemůže (a nemá důvod) vnímat Čaroděje ze země Oz jako podobenství o boji mezi zlatým standardem a bimetalismem, ač ten toto téma nepochyně obsahuje. Nejde o to, že by byl současný divák slepý. Má prostě jen jiné brýle a otevírají se mu s nimi docela jiné pohledy. Kolik mu jich otevře Pyšná princezna? Dětskému snad dost, pořád se v ní těčí úctě poctivost, laskavost, dobrota, pravdomluvnost a svoboda. Že ukazuje mocné a bohaté v horším světle než chudé a bezmocné? Ssoučasné psychologické výzkumu naznačují, že peníze a moc charakter skutečně kazí, bohužel. +++++ Zbývá nám film, jehož děj je velmi jednoduchý, jehož hrdina až příliš snadno dosáhne svých cílů, v němž vývoj prodělá jediná postava. Film s herci, jež zastiňuje Kopecký a trochu snad i ta Vránová. A je tu velká Miroslavova kláda. Silné ***. () (menej) (viac)
Celovečerní hraná pohádka „Pyšná princezna" je prvním filmem tohoto druhu v československé filmové produkci. Tím záslužnější je práce tvůrců filmu, kteří zdařile tlumočí mladým divákům dílo klasika české literatury, spisovatelky Boženy Němcové, čerpající z krásy lidového vyprávění. Prostota jednání, jednoduchost výrazu a základní konflikt dobra a zla, charakteristický pro pohádky, byl ve filmovém zpracování zachován. Pohádka Boženy Němcové byla rozšířena některými dalšími pohádkovými motivy, jimiž byla ještě zdůrazněna ústřední myšlenka filmu, že jen prací a láskou je naplněn lidský život a že práce a láska dovede změnit i pyšného člověka v platného člena lidské společnosti. Všechny tvůrčí složky ve filmu jsou zaměřeny k tomu, aby vystihly nejen krásu a uměleckou hloubku našich pohádek, ale především jejich obsahovou hodnotu, jejich výchovný význam. Tvůrcům filmu se podařilo, v nemalé míře také zásluhou pečlivého výběru exteriérů a zejména krásné fotografie, jasně rozlišit dva světy, dvě království, zemi dobra a zemi zla. Film má velmi dobré herecké výkony, a to nejen v hlavních úlohách (Vladimír Ráž, Alena Vránová, Stanislav Neumann), ale i v episodách. Film „Pyšná princezna" byl po zásluze odměněn na VII. Mezinárodním filmovém festivalu 1952 cenou za film pro děti, a to nejen proto, že ve zpracování národní pohádkové látky vyzvedá myšlenku o výchovném vlivu práce na člověka, ale také proto, že umělecké podání je skutečně zdařilé. Filmový přehled 35/1952 ()
Galéria (8)
Zaujímavosti (59)
- Na vůbec prvním záběru filmu můžeme vidět zámek v Českém Krumlově. (Robbi)
- Kráľ Miroslav (Vladimír Ráž) mal byť podla pôvodného scenára ešte progresívnejší v duchu doby uvedenia filmu. Vtedy sa u nás začalo, podľa sovietskeho vzoru, so stavbami veľkých nádrží, čo mal značne presadzovať aj on. Keď si sťažuje drevorubač, že mlynár odvádza z rieky všetku vodu do mlynského náhonu, kráľ po chvíľke premýšľania rozhodne: "Postavíme na rieke hrádzu a bude hneď dosť vody pre mlyny aj pre plte. Ako sa Jakub (Jaroslav Seník) vráti z polnočného kráľovstva, urobí plány a hneď začneme stavať." (Raccoon.city)
- V rozprávke museli byť na príkaz z Barrandova obe kráľovstvá vyobrazené veľmi kontrastne, u nás je ľud šťastný, za hranicami je dokonca zakázané spievať. (Raccoon.city)
Súvisiace novinky
Filmový workshop Telč 11. - 13. 6. 2015
Chcete se zúčastnit natáčení filmu? Poznat osobnosti z oblasti filmového průmyslu ? Chcete strávit tři dny ve „filmovém městě"? Filmový workshop v Telči je tu právě pro vás. Už za pár dní! Máme zde… (viac)
Reklama