Dovolenka s Andělom

Letná rekreácia pod patronátom Revolučného Odborového Hnutia (ROH). Bŕŕŕ, humus. Des. Odporný komunistický agitačný film. Všetko pod prísnou kontrolou, samá nechutná politická propaganda, absolutne žiadne súkromie, netrpí sa žiaden individualizmus, kolektívne vymývanie mozgov ešte aj počas dovolenky... Stašné! Ťažko pochopiť ako takýmto spôsobom dokázali ľudia vtedy existovať. Tento film nie je komédia, ale desivé memento doby, kedy tu prísnou, nekompromisnou rukou vládla všemocná Komunistická Strana Československa (KSČ). Vôbec to nie je smiešne, ani zábavné... je to nebezpečný, normalizačný odpad! (28.12.2014)

Radostný pocit, který při zhlédnutí této veselohry máme, pramení především z toho, že nám živě připomene skutečnost, jak naši nejlepší pracovníci, manuální i duševní, mohou dnes trávit svůj zasloužený oddech po celoroční práci. To, co nám začíná být pomalu samozřejmé, že totiž proslulá lázeňská města naší země, nejlepší chaty v rekreačních střediskách u jezer, řek a v horách, jsou téměř po celý rok obsazeny pracujícími lidmi, z nichž pro některé byla v dřívějších dobách podobná dovolená buď neznámým pojmem, nebo stěží realisovatelným snem, tato skutečnost je jistě neobvyklou podívanou pro pracující lidi těch zemí, v nichž nezaměstnanost opět den ze dne roste a péče o rekreaci pracujících v tom smyslu, jak ji známe u nás, prakticky neexistuje. Bylo by jistě nesmírně poučné, pozorovat reakcí tohoto obecenstva na filmy podobného druhu, jako je „Dovolená s Andělem". — Naše obecenstvo film uvítá především pro svěží humor, jehož nositelem je zejména Jaroslav Marvan v roli revisora Anděla, a pro vskutku podmanivé zachyceni krásného prostředí letní rekreace, na němž se značnou měrou podílí dokonalá barevná fotografie kameramana Stallicha. Škoda, že ještě větší účinnosti filmu brání některé nedostatky, spočívající v neprokreslenosti charakteru některých postav, jejich vzájemných vztahů, v nepřesvědčivosti některých typů — na příklad zedniček — a v nevěrohodnosti řady detailů, pokud jde o charakteristiku prostředí zotavovny a kostýmování herců. Filmový přehled 19/1953 (06.03.2003)

I agitace může být zábavná, pokud ji podpírají alespoň trochu zajímavé a především skvěle zahrané postavy. Gustav Anděl je zkrátka takový náš Ludovic Cruchot a Jaroslav Marvan v něm našel jednu ze svých právem nezapomenutelných rolí. Tajná rekonstrukce školky je samozřejmě pekelná, ale co se s tím dá dělat? Jedině se smát. "Ležíte tady jako v hrobě." - "Tak mě nechte odpočívat v pokoji." (26.12.2015)

"Soudruh Anděl je trochu nesdílný. Závodní rada Dopravního podniku tady v poukaze poznamenala, že za tři roky neměl ani hodinu absence a ve službě je příkladně svědomitý." Tak to mám mimořádnou radost, když revizoři vykonávají svou práci zodpovědně. Nicméně mne tento nejprotivnější rekreant baví a ještě zábavnější jsou rekreanti, kteří mají zakázáno o dovolené pracovat, ale nejde jim to. Já to chápu, že to celé vyznívá jako trapná komunistická agitka, ale s trochou nadsázky to taky tepe do systému, protože ve skříni je málo ramínek a občas tam nesvítí nějaká ta lampička. Pro mě to zkrátka vždycky bylo optimisticky nakažlivé sci-fi. (26.06.2016)

Jistě, je těžké uvěřit těm šťastným tvářím i přehnaným projevům lásky k práci a vlasti, když v každém druhém interiérovém záběru hledí ze stěny obraz Stalina. Na druhou stranu by bylo trochu laciné odsoudit a odstřelit Anděla jako primitivní agitku, byť jí třeba i je. Takže co zůstane, když člověk odfiltruje onu naivně průhlednou, půl století starou ideovou manipulaci? Pohodová, úsměvná a výrazně pozitivní komedie o napravení starého mrzouta, s několika výbornými herci, několika nezapomenutelnými scénami, občas úsměvnými dialogy a výbornými hláškami, z nichž některé získaly navíc s léty a historickou zkušeností zcela nový rozměr. (03.02.2011)