Betlehemské svetlo

Betlémské světlo reflektuje současnou povídkovou tvorbu Zdeňka Svěráka. Pro ty, kteří jeho poslední práce znají, není film tak velkým překvapením, jako pro ostatní, kteří by si přáli, aby značka Svěrák & Svěrák pořád přinášela stále ty stejně líbivé (až mazlivé) zážitky. Tentokrát sledujeme cosi podobného struktuře Třech bratrů, ale v žánru pro dospělé. Svěráci se rozhodli prozkoumat svérázný svět autora a jeho literárních postav. Kořením je prohlubující se vztah s manželkou v pozdní fázi důchodového věku a pointou obrana proti strachu ze smrti. Širší veřejnost dala Svěrákům najevo, že něco takového je jim vysloveně nepříjemné a raději by to tradiční pohlazení. Pro mě bude Betlémské světlo především patřit k posledním filmům, kterým ublížila covidová opatření. A protože se ani v letních kinech nestal zázrak, situaci zachránilo až DVD a VOD. (28.09.2022)

Musím být v menšině, ale nový film od rodiny Svěráků se mi naprosto líbil. Stejně jako předchozí filmy, je i Betlémské světlo balzámem na duši. Ano, stejně jako předchozí tvorba je film místy hořký, či si dělá srandu sám ze sebe, ale především jde o naprosto geniálně postavený humor pana Svěráka. Příběh Karla Šejnohy mě bavil totiž od začátku do konce. Dlouho jsem se takhle nepobavil. Naprosto trefné a vtipné momenty, které snadno připomenou Vratné lahve (2007). Tehdy jsem je považoval za Labutí píseň Svěrákových filmů. No a stejně jako Vratné láhve, jsem si totéž myslel před pěti lety o Po strništi bos. Jsem ale neskonale rád, že to stále není labutí píseň, protože bych si přál alespoň ještě jeden nebo dva podobné filmy. Tyto filmy považuji za vrchol české kinematografie a lepší humor než pana Zdeňka já prostě neznám. Těším se na další projekci doma na bluray. Tleskám páni Svěráci ve stoje! O Terezce Rambě bych mohl napsat samotný odstavec, ale každý ví, že já ji prostě miluju. Takže jsem rád za její obsazení a doufám, že se objeví i v další Svěrákovině. Já vlastně nemám co bych vytýkal. Až jednou pan Zdeněk Svěrák nebude, bude na světě strašně smutno. (90 %) (02.04.2022)

Rozhodne zaujímavá a originálna kompozícia, ktorá mala všetky predpoklady, aby film napokon dokázal upútať a vyniknúť. Postavy z nedokončených poviedok sa dostávajú na svetlo sveta a dožadujú sa vylepšenia vlastných osudov. Príbeh o Matějovi a Vendule sa mi pozdával najviac, tam bolo aj najviac priestoru na zápletku. Potenciál mal aj príbeh o chlapcovi s Downovým syndrómom, ale tam sa to akosi točilo v tej istej slepej uličke. No a príbeh o automechanikovi/liečiteľovi, ten bol absolútne nezáživný, a takmer vôbec sa tu nič nedialo. Celkovo to bolo teda rôznorodé, no predovšetkým potešil veľmi milý humor s jemným dôvtipom. Silné 3*, no mohlo byť aj viac, keby sa využil celkový potenciál kompozície. (19.03.2024)

Tohle bylo fakt strašný... Tu scenáristickou hrůzu si osobně vysvětluji tím, že Svěrák senior je spisovatel z hodně staré školy, a je to z toho strašně znát - osobně by mi bylo z takového filmu trapno už někdy před 10 lety, natož dnes. Ale co už, nakonec jsem si řekl, že podobně jako měl Menzel svoje Donšajny, může mít i Svěrák Betlémské světlo jako nelichotivý poslední pomníček, u něhož panuje vzácná shoda, že nic horšího nenatočil. Aneb tohle je asi ten typ filmu, u něhož platí, že nemůžeš-li o něm říct nic pozitivního, je lepší mlčet. (17.12.2022)

Dvě nejvyžranější prasnice našeho filmového průmyslu Čvančarová a Polišenská v jednom filmu? No fuj - jsem zděšen! Tyto těžkotonážní, dnes už snad cca 150 KG cisterny, obě bez špetky talentu, jsou jasným varováním pro pozorného diváka. Kdekoli se ty zoufalky objeví, tam to zavání odpadem. Poměrně nudný manželský příběh, nezáživné (snad až na Kotek/Ramba) postavy z povídek, absenci humoru nahrazuje lítost a soucit. Nepobavilo, nezaujalo. (06.09.2022)