Rok ďábla
Year of the Devil
Réžia:
Petr ZelenkaScenár:
Petr ZelenkaKamera:
Miro GáborHrajú:
Jaromír Nohavica, František Černý, Jan Prent, Václav Glazar, Jan Tříska, Jan P. Muchow, Jan Hřebejk, Saša Gedeon, David Černý, Karel Plíhal, Jaz Coleman (viac)Obsahy(1)
Když vydržíte mlčet, uslyšíte melodie lidí kolem sebe. Jarek Nohavica, Karel Plíhal a skupina Čechomor v novém filmu režiséra Petra Zelenky a jeho přátel... Děj filmu se odehrává v letech 1992 - 2000, střídají se v něm hrané scény, které jsou rekonstrukcemi skutečných událostí let minulých nebo součástí fiktivního děje, s unikátními záběry archivu Jarka Nohavici a ostatních postav filmu... Rok ďábla je příběhem člověka, který se postupně vymanil z vlivu alkoholu, nahrávacích společností a médií, ale zoufale osaměl. Jak sám říká: Být Nohavicou v roce 2000, to je hodně o samotě. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (394)
Kde je soundtrack lepší než film samotný, tam je nějaký problém... ()
Pro mě asi nejlepší Zelenkův film, podpořený vynikající hudbou a mnoha skvěkýma hláškama. Nikde nic nedrhne, vše je bráno s nadhledem a přitom je o tak vážném problému, jako je alkoholismus. Výborné jsou scény s mlčícím Plíhalem a při posledním shlédnutí mě zaujaly i surrealistické scény z hnědouhelných dolů, stojící na bláznivém Jazzu Colemanovi. ()
686. hodnocený film: Filmem jsem byl onehdá fakt ohromen a můžu s klidem říct, že se jedná o nejlepší filmovou hudbu v českém snímku. Film má skvlou pointu a působí opravdově, jako málokterý film. Skvělé herecké výkony a tragédie českých lidí, kteří utápějí smatu a své neúspěchy v chlastu, to je typický obraz ztroskotance. 4* nejsou ani málo, ani moc. Ale jsou zasloužené. 4* ()
Co je fikce a co pravda je nejasne a to je dobre. Kazdy umelec ma mit sve tajemstvi a neco si nechat pro sebe. V tom je kouzlo tohoto filmu.Tak ja jeste chvili posedim a pak prijdu.....a dam 5* ()
Rok ďábla je vskutku povedenou a vtipnou mystifikací. K dokonalosti sice něco málo schází, ale i tak film pobaví svou rozvernou škádlivostí a v duši zanechává pocit uspokojení, protože Zelenka potvrdil svoji odvahu, talent a pokračující filozofické hloubání nad životem. Zelenka vždy koketoval s hudební scénou a jeho filmařský zájem o tento druh umění tak zrcadlí jeho zkušenosti a touhy. S nadhledem si dobírá média a jejich rozporuplnou moc a záměrné překrucování skutečností. Sarkasmus a fabulace slouží k dalším filozofickým úvahám o životních hodnotách, uměleckých snahách a ambicích, samotě, protestu proti přízemnosti, sebedestrukci a hledání duševní vyrovnanosti. Nezneužívá, ani se nepřiživuje, vše se doplňuje, předhání a vzájemně podněcuje. Hlavní postavou mystifikačního dokumentu je jeden z nejvýznamnějších folkařů Jaromír Nohavica s vyrovnaným hereckým projevem pro dokumentární formát. S bulvární popularitou vzrůstá i odtržení od reality a strach z bloudění pustinou duševního nitra. Nesmělý Karel Plíhal je synonymem sebeobětování, protestu proti spotřebě i hledání smysluplných hodnot. Dvě výrazné tváře Českomoravské nezávislé hudební společnosti, kytarista a zpěvák František Černý a houslista Karel Holas, si natáčení museli užívat při stavbě osobního mystéria fetišistického transvestitismu a výtahové hudby. Jan Holman (zajímavý Jan Prent) je věrohodný v roli věřícího, který hledá víru a opakovaně podléhá vnitřním démonům strachu a ztracenosti. Vše se točí kolem smysluplnosti života a veškerého snažení, vzestupů, vyhoření, pádů a sebedestrukce. Extravagantní Jaz Coleman je zářivou postavou z mého psychedelického snu. Kdo jiný může zprostředkovat hluboký společný zážitek k zdokonalení sebe sama a umělecké tvořivosti? Z dalších rolí: další členové Čechomoru Radomír Pobořil, Michal Pavlík a Radek Klučka, televizní moderátorka zahnaná do úzkých (Jitka Obzinová), či po senzaci lačná novinářka (Danuše Klichová). Film má osobitou formu, uhlazený nadhled, filozofické myšlenky. A především pobaví a nadchne! A zanechává dlouhou stopu radosti a veselí. ()
Stejný koncept jako u Mňágy, přičemž tady je sympatičtější obsazení. Na druhou stranu je to podruhé to samé a ani napoprvé to nebylo kdovíco, takže říct, že mě to bavilo, by byla lež. Vyložený průser to ale taky nebyl, takže tak ten čistý průměr. 50% ()
Doufám, že se na film jednou podívám znovu, pochopím více věcí a zvýším hodnocení na maximum. Už tak to bylo velmi zajímavé, místy vtipné, místy úsměvné a určitě plné věcí, které nepochopm ani kdybych na to koukal od rána do večera. Ale jednu věc vím jistě a věděl jsem ji i předtím.Čechomor je skvělej, Plíhal je skvělej a Nohavica... ()
Bezduchá slátanina, která si hraje na umění a na psychologii - a všemožně se snaží dokázat, jaká že je vtipná a nad věcí. Mám ráda Jarka Nohavicu, Čechomor i Karla Plíhala, ale to, co s nimi provedl pan Zelenka, se jen tak neodpouští. Možná chtěl vytvořit za málo peněz hodně muziky - a tak je vzal a udělal z nich šašky. Třeba jsem zbytečně moc tvrdá, už dlouho se chystám, že se na film podívám znovu a zkusím ho přehodnotit, ale mé rozčarování je tak hluboké, že jsem se k tomu zatím neodhodlala … ()
Hudba Čechomoru a Nohavicy a jejich amaterské celovečerní homevideo, Ostrava, provincialismus, teorie alkoholového kopce, jakože mystifikace, humor kterej nechápu. Brrr. ()
Typický Zelenka. Právě. Ta mystifikace ála "fact or fiction" (která má nepochybně své kouzlo), unylost, tesknota, "jiný pohled", či melancholie nebo snad přemýšlivost si jistě najde ty své, kteří budou ohromeni a tenhle film pro ně bude nevšedním zážitkem. Na můj vkus tam ale bylo těchto motivů moc. Těšil jsem se na Nohavicu, Čechomor, na hudbu a na "13. komnaty" jejich životů. Ovšem děj nedávající odpověď na otázku, zda ano či ne, mi nedopřál tu třešničku na dortu vystavěném vším tím ostatním a zanechal ve mě stín pochybnosti. Jde samozřejmě o velmi kvalitní dílo, jen mně osobně prostě u Zelenky něco chybí - či snad možná přebývá... A já tak chtěl dát 5* ()
Karel Plíhal řekl o filmu- "Příběh Petra Zelenky a jeho boje s Ďáblem. Nějakým způsobem jsme se mu tam sešli, abychom mu to pomohli ujasnit". Rok ďábla je filmová symfonie, skvělá fabulace, kdy zcela seriózní muzikanti nechali se přemluvit ke vstupu do fiktivního světa vydávaného za jejich vlastní. Kdo je nezná, asi opravdu věří, že Plíhal zmizel. To je sranda podle mého gusta. 90% ()
Nohavicu nemusim a Cechomor me primo irituje, ale o to nejde, hudby tam zas az tak moc nebylo. Spis se tam proste jen zvanilo a zvanilo... A zvanilo.... A kazda myslenka byla roztazena jak guma deset let starejch trencli. Poetika toho filmu se u me taky nejak minula ucinkem, takze to vlastne bylo jen zdlouhave a zzzdloooooouhaveeee cekani na pointu, ktera taky tak nejak vysumela do ztracena. ()
plíhala mám po tomto filmu radši jako herce, než zpěváka.. ke konci to trochu vázlo, ale pořád platí, že je to kus skvěle odvedené práce, s dobrou kamerou, režií i (ne)herci. no a hudba je jasná... nějak mi to hrozně dlouho unikalo, takže zaplňuju mezeru a přes velká očekávání nejsem vůbec zklamaný. ()
Nezapomenutelná scéna s "kopcem" a skvělé písničky jsou důvodem, proč si ode mě snímek vysloužil 4*... ()
Náročné pro někoho, komu tahle hudba nic neříká. Zajímavé pro toho, kdo proti ní nic nemá či si jí chce poslechnout (můj případ). Vynikající pro toho, kdo tuhle hudbu miluje. Jaromír Nohavica je pojem, to díky němu jsem se na film podíval, uskupení Čechomoru je také velmi zajímavé a na české poměry vysoce kvalitní, k tomu výtečný Petr Zelenka. ()
Něco jiného je soudit film, něco jiného člověka. Problémem těchto dokumentárních filmů bývá ten, že na nich spolupracuje sám aktér, interpret, který ze sebe chce udělat před očima svých fanoušků, či potencionálních fanoušků hvězdu. ()
Zelenka + Nohavica + Čechomor = lahůdková kombinace ()
Výborné matení nepřítele. Celý film se tváří super reálně a na konec mě uplně uzemnilo Plíhalovo rozprsknutí. Asi deset minut jsem jim to žral i s navijákem. Scéna ve výtahu s houslistou a Jazem Colemanem je nepřekonatelná! ()
Hvězdy za Čechomory a fabulaci prvního stupně. ()
„Až mě jednou pustíš k vodě, tak ti asi vyhovím, budu mávat na ty lodě s rozvinutým plachtovím.“ Kéž by šlo chodit po vodě a kéž by nebylo dno tak hluboké. ()