Rok ďábla
Year of the Devil
Réžia:
Petr ZelenkaScenár:
Petr ZelenkaKamera:
Miro GáborHrajú:
Jaromír Nohavica, František Černý, Jan Prent, Václav Glazar, Jan Tříska, Jan P. Muchow, Jan Hřebejk, Saša Gedeon, David Černý, Karel Plíhal, Jaz Coleman (viac)Obsahy(1)
Když vydržíte mlčet, uslyšíte melodie lidí kolem sebe. Jarek Nohavica, Karel Plíhal a skupina Čechomor v novém filmu režiséra Petra Zelenky a jeho přátel... Děj filmu se odehrává v letech 1992 - 2000, střídají se v něm hrané scény, které jsou rekonstrukcemi skutečných událostí let minulých nebo součástí fiktivního děje, s unikátními záběry archivu Jarka Nohavici a ostatních postav filmu... Rok ďábla je příběhem člověka, který se postupně vymanil z vlivu alkoholu, nahrávacích společností a médií, ale zoufale osaměl. Jak sám říká: Být Nohavicou v roce 2000, to je hodně o samotě. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (394)
Naprosto geniální film. Začíná jako obyčejná zpověď vyléčeného alkoholika, pokračuje coby hudební skorodokument a končí...prostě neuvěřitelně. Hybatelem celé mystifikace není ani Jarek Nohavica ani Čechomor, ale Karel Plíhal, který se ve své roli vyloženě rochní. V paměti mi utkvěl taky J. Coleman, který je bohém v pravém slova smyslu. Petr Zelenka se tímto svým filmem rozhodně vyznamenal (v pozitivním slova smyslu) a dokázal, že je jedním z nejlepších filmařů mladé generace. ()
Skvelý Petr Zelenka, smekám klobouk. Film plný vtipnej mistiky, jedinečný kúsok. Rozhodne ma mrzí, že som už predtým vedel o Nohavicovi, inak by to bol super šok pre mňa. Musím oceniť aj to, že do filmu bola dodaná postava Jazza Colemana. Nefandím mu, ale tento film posunul do inej dimenzie ako zlý protipól Nohavicu a Čechomorákov. ()
Hudební film, který je současně plnokrevným příběhem, v němž téměř nelze rozeznat realitu a fikci, je v případě zdaru vždy mimořádným zážitkem. Většina hlavních aktérů hraje sebe sama a stává se tak dalším nepřehlédnutelným přínosem. Prolnutí Čechomoru a nohavicovského fenoménu (v Nohavicovi máme skutečného trubadúra naší doby, byť lásky a milostných věcí se dotýká ve své dosavadní tvorbě spíše výjimečně) je ohromným zážitkem samo o sobě. Zaujme ale i třetí velikán této části tzv. nonartificiální hudby Karel Plíhal. Jeho mlčení v televizním studiu je vskutku výmluvné. A výmluvný je i sám film. Zřejmě pro hodně lidí. ()
Tak tahle nádhera asi nebude pro všechny, nicméně se jedná o opravdu mistrovskou mystifikaci vedenou skvělou režijní rukou Petra Zelenky. Spousta hlášek, které sice nejsou úplně "na talíři", ale o to jsou cennější. Nevím, jak přijmou film lidé kteří Nohavicu ani Čechomor neznají (já se přiznám že jsem neznal Čechomor, ale Nohavicu zase téměř dokonale), ale já mám za sebou silný zážitek. Pro pořádné a hluboké zamyšlení nad životem ale nepotřebujete znát nikoho ! Přiznám se, že jsem měl ve stejný den ještě jednu projekci (DVD EX - zajímavá, ale kratší verze je lepší) a nejspíš nebyla poslední :) ()
Tento dokument sa môže pochváliť dvoma úžasnými prvkami a to muzikálových majstrovstvom a mystickým posolstvom. Zelenka veľmi dobre zvláda obidve takže nám naservíruje asi najúprimnejší, najkrajší, najzvláštnejší a najlepší český dokument vôbec. Obsadenie hercov a digitálna kamera robia zázraky a na vás s každého políčka dých atmosféra nádhery a nepoznaného. Dráma sa strieda s komickosťou ale všetko je ako keby reálne čo vo svojej podstate aj je keď si odmyslíme duchov, samosplanutie a podobne. Každopádne každá aj sebemänšia zbytočná scéna má svoj význam a posúva dej dopredu. Charakterizáciu postáv ale nečakajte pretože sa nemáte o čo zachytiť je ro len povedaný a kurevsky dobre povedaný príbeh čo sa stalo, alebo malo stať obohatené o asi najlepšie české hudobne legeny- Nohavica, Čechomor, ktoré nikto neprekonal a ktorý vkladajú do svojich textov úprimnosť a ako bolo povedané aj vo filme - nádej. ()
Galéria (10)
Zaujímavosti (16)
- Ve chvílích, kdy Čechomor nebo Jarek Nohavica koncertovali např. v Ostravě a film se natáčel na druhém konci republiky, bylo nutné angažovat jejich dvojníky. (camper)
- I když je tento film čistě fiktivní, Jaromír Nohavica do něj vkládá hodně ze svého života a spousta věcí je podobná událostem v jeho životě. (galba)
- Na otázku, jestli během natáčení prožil něco nepříjemného, Jaromír Nohavica odpověděl: "Hned první den! Hned od začátku to byla těžká pruda, po několika minutách jsem si říkal, kam jsem to vlezl, sem nepatřím, to bude strašné. No a bylo, co si budeme povídat... Ale konkrétně - bylo tam pár chvil, které mi byly fyzicky nepříjemné. Ještě před samotným natáčením mi dělali maskovací zkoušky, jestli má tvář unese úpravy do časů, kdy jsem byl, řekl bych, odvážnější ve svém vztahu k alkoholu a kdy to na tom obličeji bylo vidět. Začali mi přilepovat vousy, natahovat vlasy, dělali mi pod očima kruhy, nadouvali mi tvář vatou, takové ty věci, které se běžně stávaly, když se večer vypilo půl litru rumu a druhý den to samo naskočilo. A potom jsem tu polovinu tváře zahlédl v zrcadle a mně se v té chvíli vrátily deprese těch devadesátých let. Dokonce to bylo tak hrůzné, že mě napadl verš 'Ráno mě probouzí tma, sahám si na zápěstí' a řekl jsem si 'Ty vole, to je dobrý verš, to až tě tady domaskují, tak tak napíšeš písničku.' A hned mi došlo, že už jsem ji napsal, tak to bylo sugestivní. To jsou chvíle, kdy si člověk sahá do nebe, ale naštěstí říkám, když je kolem štáb, 'O nic nejde'." (NIRO)
Reklama