Rok diabla

DVD s Rokem ďábla som si pustil neplánovane a okrem hmlistého dojmu, že tento film niečo vyhral na Českém lvu som ani nevedel, že je to nejaká komediálna fikcia o jednom období života a tvorby Jarka Nohavicu. Je to celkom zaujímavý film, ktorému k úspechu dopomohla príťažlivá hudba a zábery z koncertov. Medzitým sa to miestami trochu vlieklo, aj keď sa to dalo bezproblémovo prežiť. Najväčší dojem na mňa urobila nejasná hranica medzi dokumentom a fikciou, ktorú som párkrát neúspešne hľadal. (10.12.2012)

Naprosto geniální film. Začíná jako obyčejná zpověď vyléčeného alkoholika, pokračuje coby hudební skorodokument a končí...prostě neuvěřitelně. Hybatelem celé mystifikace není ani Jarek Nohavica ani Čechomor, ale Karel Plíhal, který se ve své roli vyloženě rochní. V paměti mi utkvěl taky J. Coleman, který je bohém v pravém slova smyslu. Petr Zelenka se tímto svým filmem rozhodně vyznamenal (v pozitivním slova smyslu) a dokázal, že je jedním z nejlepších filmařů mladé generace. (21.11.2004)

Proč má člověk mlčet? Aby slyšel melodii jiných lidí. Petr Zelenka šest let po Mňága - Happy end přišel s dalším skvělým hudebním mystifikačním dokumentem, tentokrát s trochu příběhovější  formou a filmovějším lookem, ale opět hodně nadsazeným duchem, kde o ironii a absurdní situace (travesty show...ale hlavně nepřekonatelná debata o trenkách a slipech.:D)  opět není nouze, jen to ke konci nabere trochu vážnější duchovní nadpozemský rozměr, kde se z Karla Plíhala stane opravdu čestná postava...možná samotného anděla.:D Ale i  velmi civilního Nohavicu jsem si tady (ještě v jeho vrcholné formě) dost užil (kéž by byly ty  aktuální songy pro Bobošíkovou  taky nějaká mysiface.:D) a od Čechomoru bych snad takový humor ani nečekal, ale pánové se taky hodně odvázali. Skvělá je samozřejmě i hudební vložka. Nohavicovy písničky jsou klasa a dlouhodobě se mi velmi líbí úprava Básniřky na melodii Nagasaki Hirošima (dalšího skvělého fláku.:D), kterou mám s tímto filmem dost spojenou a skvěle šlape.  Legendární depresivní song ,,Mikymauz´´, zde zase pod tíhou události smrti Karla Kryla zase dostává nový rozměr a jeho poslech po dlouhé době mě docela zasáhl stejně jako u Ještě mi scházíš. Navíc tady mám zajímavou vzpomínku na to, jak jsem si film nechal pustit před 11 lety kvůli svému tehdy velmi oblíbenému Nohavicovi...a ano, jako malé děcko jsem vážně věřil, že sleduji opravdový dokument o svém oblíbenci a od sledování mě odradila až čásť z Černé mše, která mě onehda dost vyděsila.:D A  stejně jako neotřelé moje první zhlédnutí, tak bych řekl, že je tato mystifikace se spojením tří domacích hudebních legend stejně neotřelá  v rámci české kinematografie a může jít o jeden o jeden z nejlepších porevolučních českých filmů. Takhle to vypadá, když spojíte zajímavou formu, téma i lidi, poetický nádech a skvělou hudbu.  A  vypointování s  pohřbem bylo výborně vymyšlené. Ale co tady vlastně opět Zelenka skvěle vymyšlená nemá? Tohle prostě jen tak někdo nevymyslí.:D (02.09.2022)

Já hlupák si důkladně neprostudoval popis a potm se celý film cítil poškozen, že si ze mě někdo dělá až nadpozemskou prdel, což absolutně vyvrcholilo okamžikem, kdy se Karel Plíhal jen tak z dlouhé chvíle rozprsknul. Když si to člověk tak v hlavě přehrává, tak nemá ucelený obrázek, co bylo myšleno vážně a co už ne. Pár písní od Nohavice znám, ale že bych měl prostudován životopis jeho nebo Čechomoru to se naprosto říct nedá. Ale řeknu to takhle nic proti ním nemám, tedy neměl jsem do doby než jsem zhlédnul tento paskvil. Abych nezapomněl,tak jsem chvíli prospal, ale abych náhodou o něco nepřišel, tak jsem si pustil prospanou stoupáž znovu. Vidím, že se k tomu nikdo nemá, tak se zhostím této nelehké úlohy já a konečně vás proberu ze snu a povím vám zcela otevřeně, že tento film je naprostá sračka. Fantasy/Mysteriózní sračka podaná dokumentární podobou, toť vše. Zázraky se vskutku nedějí a nejinak je tomu v případě tohoto nesmyslu, co se snaží tvářit jako spása z nebes, ale přitom nepřichází s ničím převratným a hlavně né novým.(minimálně za plného vědomí ne) Takže když to všechno shrnu, tak takové filmy se dají hodnotit jedině odpadem. V tomto případě rovnou dvojnásobným. (07.11.2011)

Přestože Petra Zelenku vnímám jako jednoho z nejzajímavějších tvůrců českého porevolučního filmu, s opravdu nezaměnitelnou tvorbou, ani v průběhu let jsem si ho nedokázal vyloženě oblíbit. Pan režisér rád projevuje zálibu v neobvyklých mystifikací, což jsem si už dávno zvykl, takže se mu asi jen tak nepodařilo mě tolik zaskočit jako kdysi. Ale v tomto případě se mu nepodařilo mě ani nadchnout. Alternativní fikce ze života Jarka Nohavici a pár dalších hudebníků zvučných jmen mě během pár smyšlených absurdních příhod celkem bavila, ale relativně hezký a zajímavý kousek pro mě Rok ďábla netvořil ani tak ústřední nápad a už vůbec ne podivný fantaskní prvek v poslední třetině, jako především hudba a scény z většiny živých vystoupení. Mimo hudební stránku se mi to vidělo spíše jako průměrný pokus o nekonvenční film, který na rok vzniku není už ani tou formou sítrající dokument a hraný formát tolik originální, a zcela nejvíc jsem zíral, když jsem spatřil, kolik ocenění to tenkrát získalo. [65%] (23.08.2022)