Belfast

Když se řekne Kenneth Branagh, co mi vytane na mysli? Určitě Shakespeare, sekundárně dokonalý Heydrich ve Wannsee, úžasně zpracovaná Popelka, severské krimi, Agatha Christie. Dokáže zpracovat či zahrát naprosto odlišná témata a role. Ve svém věku se pustil nejspíše do vlastních vzpomínek a posbíral ansámbl složený z rodáků ze severoirské metropole. Vizuálně překrásné, obsahově bych přece jen asi něco dodal, avšak uvědomuji si, že očima malého chlapce máme možnosti omezené. Nějaká cena určitě ještě bude, Glóbem za scénář to určitě nekončí. (30.01.2022)

Rovnou říkám, že kdo se těší na pořádné bitky mezi katolíky a protestanty okořeněné zásahy britské armády bude zklamán. Pár bitek tam sice je, ale o žádná jatka se nebude jednat. Proč taky. Film je v podstatě pohledem na události v Belfastu očima 9 letého klučiny Buddyho. On sám žije v protestantské rodině v ulici, kde žijí katolíci i protestanti. Buddy tráví volný čas s ostatními dětmi venku a celá ulice, všichni sousedé jsou jedna velká komunita. Vždyť rodiny tu takto žijí už několik generací a snášejí spolu navzdory bez ohledu na víru život v chudém Irsku. Práce je málo, peněz taky. Ale slunce svítí, z rádií a gramofonových desek hraje nádherná hudba, vždyť jsou také šedesátá léta. Jenže někteří militantní protestanti těžko snáží katolíky ve svém sousedství a tak to co se děje jinde a o čem Buddy slýchává ze zpráv se pozvolna přenáší i do jeho ulice. S útoky přichází strach, hlídky domobrany, armádní zátarasy a přítomnost britských vojáků i s obrněnou technikou. Buddy v tom má zmatek a snaží se chápat proč se svět změnil. Jeho rodičům je ale situace čím dál jasnější. Žít na této adrese je nebezpečné i pro ně jako pro protestanty. Otec se nehodlá účastnit útočných akcí proti katolíkům ani finančně podporovat místní gang. Jenže k odstěhování člověk potřebuje kupu peněz, které rodina nemá. A co víc, musela by opustit všechny blízké milované i přátele a sousedy...  Belfast je krásným filmem o dětství a já takové filmy mám moc rád. Naprosto chápu tu tíhu rodiny v závěru filmu. Vztah Buddyho k babičce a dědečkovi byl také překrásný. Jamie Dornan, do role taťky sednul jak zadnice na hrnec a  Caitriona Balfe mu zahrále nádhernou sexy mamču. Mimochodem jsou oba Irové i ve skutečnosti. Největší poklona patří malému Buddymu - Jude Hillovi. To to byl tento týden druhý nebarevný snímek a opět musím uznat, že to byla skvělá volba! Krásný smutný film o tom jak dokáže náboženství a pár horkých hlav zcela rozbít poklidně žijící komunitu. Vaprávění bych přirovnal k Ballardově knize - Říše slunce. Jen si kladu otázku - nějaká osobní vzpomínka na dětství Kenneth Branagha ?  Dávám za 5 ukradených čokolád! * * * * * (30.12.2021)

„PRO TY, KTERÝ ZŮSTALI, PRO TY, KTERÝ ODEŠLI A PRO VŠECHNY TY, JEŽ BYLI ZTRACENI…“   Vzpomínkovej film pro všechny Iry. Asi teda… ale určitě pro ty z Belfastu! Takový vyprávění – očima malýho kluka o roce 1969 a počátku toho neuvěřitelně dlouho trvajícího bordelu. K tomu hraje sentimentální soundtrack… a sleduju rodinu, která – asi jako mnoho dalších, stála před rozhodnutím. Je to taková pohodová nuda, kterou by mohlo rozčísnout jen něco kurevsky tragickýho (si říkám). No nic – takovej srozumitelnej „arťák“. Ovšem pro Iry.   /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jedu jen kusy, který maj reálnej základ. 2.) Miluju hudbu Van Morrisona.  ///  Thx za titule „lacotaraba“.                  PŘÍBĚH  ****  HUMOR  *  AKCE  ne  NAPĚTÍ  * (12.02.2022)

v jádru obyčejný a hezky natočený (černobílá kamera Belfastu opravdu sluší) příběh jedné rodiny odehrávající se v Belfastu šedesátých let na pozadí nepokojů/bojů mezi katolíky a protestanty.V případě nového Branaghova kousku půjdu proti proudu,protože osobně v tom nevidím nějaký kalkul směrem k filmovým oceněním a vypočítavou hru na city,ale vidím v tom osobní malý film,ve kterém Branagh vzpomíná na svoje vlastní dětství a vzdává tak hold všem těm,kteří byli nuceni opustit své domovy,ale i těm kteří v tom marastu zůstali,nebo položili svůj život.Ano,není to žádné extrémní drama,ale to je dáno naivním pohledem dítěte,které z toho všeho nemá pořádně rozum a podobné věci by nemělo řešit a zažívat...70% (20.12.2021)

Belfast coby Branaghova autobiografická zpověď z dětství v sobě nezapře akademické ambice a vzhledem k povaze tématu to člověk nemůže mít režisérovi ani za zlé. I když film zobrazuje nelehké časy, je natočen s (rozto)milou lehkostí a humorem. Černobílý formát perfektně seděl k na první pohled ponurému tématu, zatímco úvodní barevná sekvence dělala Belfastu pěknou reklamu. Chválím práci s kamerou, zejména co se týče plánování záběrů, a líbilo se mi zakomponování nesmrtelného songu Everlasting Love, stejně jako pár přímých vizuálních odkazů na dobové filmy. Z herců mě bezkonkurenčně nejvíce oslovili prarodiče v podání Judi Dench a Ciarána Hindse, ale i výkon mladého Juda Hilla stojí za zmínku. Věřím, že diváky, kteří si tímto (nebo podobným) obdobím prošli, Belfast osloví více než mě - já jsem ho bral především jako sympaticky natočenou a zahranou jednohubku na jedno zhlédnutí. (01.03.2022)