Knoflíkáři

Pokud by takhle vypadal prototyp současné české komedie, byl bych spokojen, dokonce by se dalo mluvit o nějaké úctě k našemu filmu... jenomže to díky naší národní povaze nejde a tak si musíme případné úspěchy vychuntávat jen sporadicky. Na zdejší poměry celkem originálně spletený příběh, sice ve světovém měřítku nebyl Zelenka první, ale i tak dle mého názoru i překonává podobně osobitého amerického tvůrce - a proto Knoflíkáři budiž "českým Pulp Fiction". :-) Není to až tak absurdní přirovnání, podstata obou filmů je vesměs stejná - rozdělení jednoho příběhu do šesti (dokonce i ten počet je stejný) různých segmentů, přičemž jeden bez druhého nemá až takovou váhu. Zelenka původní nápad ještě vylepšil tak, že se vyvaroval zbytečných dialogů, které neposunuly povídání ani o palec a natáhly tak stopáž cca o hodinu. Sice v konečném účtování nelze hodnotit povídky samostatně a následně hodnocení zprůměrovat, přesto bych rád vyjádřil svou spokojenost s určitými částmi. Takže - Štěstí z Kokury 2/10; Taxikář 10/10; Civilizační návyky 6/10; Poslední slušná generace 7/10; Pitomci 10/10; Duch amerického pilota 6/10. Nejvíce se mi tedy líbily druhá a pátá povídka - na první pohled vypadají ujetě, nicméně jako by vypadly z běžného života. Nejslabší mi naopak přišla ta první - kdyby nebyla důležitým pojítkem k dalším, obešel bych se bez ní, ani toho humoru tam moc nenajdeme a jednu hvězdu jsem díky ní musel ubrat. Vyzdvihl bych také kvalitní herecké výkony - jelikož jsem si oblíbil předposlední část, asi nikoho nepřekvapí, že nejlepší mi z tohoto filmu přišel Rudolf Hrušínský (ale i ostatní jsou dobří). Rok ďábla to u mě nepřekonalo, ale i tak Petr Zelenka rozhodně dokázal, že je momentálně nejnápaditějším českým režisérem (škoda, že Samotáře jen napsal, režírovat je, výsledek by byl mnohem lepší) a bylo by pro naši trochu zapáchající scénu dobré, kdyby si formu udržel i nadále. (06.09.2009)

"Neřeš, nepátrej!" Kultovní film Petra Zelenky pro mě navždy zůstane jedním z našich nejzajímavějších a nejvtipnějších filmů. Zelenkovu filmařskou poetiku mám moc rád, stejně jako jeho styl vyprávění i témata, která si jako režisér vybírá. Z hvězdného hereckého obsazení zmíním alespoň Jiřího Kodeta, který si za Knoflíkáře po právu odnesl Českého lva. Povídky se mi líbily všechny - od skvělého úvodního "japonského" příběhu, přes Taxikáře, Poslední slušnou generaci, Pitomce až po Civilizační návyky. Zelenka jako filmař má co říct, umí vyprávět s černým humorem i vytvořit atmosféru. Výborný film. Je to zkrátka "Štěstí z Kokury." (25.12.2016)

Z filmu jsem na rozpacích. Povídky jsou propojeny skrze postavy, ale nejsou řazeny chronologicky - to je sice milé, ale není to až tak zajímavé, jak by mohlo být. Vprávění to nijak nekomplikuje. Místy je film tak explicitní, až má divák dojem, že si z něj tvůrci dělají legraci. Byl ten záběr na fotku (již mrtvých) dětí nutný? Bylo celé vyvolávání ducha vojáka nutné k tomu, aby si divák uvědomil, že "člověk je zodpovědný za své činy"? Tahle povídka je solidní kýč. (Ale má ve filmu své místo - propojuje povídky z Japonska s povídkami ze současnosti. Otázka je, proč to dělá. Proč tam vůbec to Japonsko a američtí letci jsou? Vy, kteří chápete, poučte mě, prosím. Brala bych to třeba jako jakýsi hold japonským tvůrcům, ale mám pocit, že to je trochu mimo oproti zbytku filmu. Vinu a odpovědnost zachycují jiná místa, tak k čemu ještě tisíce mrtvých japonců? Aby to mělo větší "váhu"? Což tam není i bez Hirošimy?) Abych nepsala jen negativně laděné poznámky, uznávám, že film docela šikovně drží pohromadě. Nejsilnějším momentem filmu je povídka Poslední slušná generace (ovšem ten poslední záběr ji pohřbil). Kromě příjemné absurdity, do níž sklouzla, ji kořenil ještě mrazivý pocit plynoucí z vědomí diváka, že setkání postav je vlastně bezpředmětné. (02.07.2010)

Příjemná chuťovka Petra Zelenky, která těží hlavně tím, jak zajímavě je napsaná. Odrežírovaně to je taky velice dobřé, ale ještě to postrádá ten Zelenkův typický přesah a Knoflíkáři jsou opravdu "jen" takovým bombonkem... Přesto naprosto úžasně vtipným."Ty už prosimtě nic neřeš, nepřepínej, ale hlavně, hlavně po ničem nepátrej!" (21.06.2010)

Nemám pocit, že bych byl zrovna cílovou skupinou pro filmy tohohle typu, ale narozdíl od příbuzného snímku Samotáři mě to okamžitě chytlo a bavilo. Docela poutavá undergroundová filmařina, která zaujme hned první černobílou povídkou z válečného Japonska a skvěle pokračuje tragikomickými povídkami na cestách (nejen) s převlekovým taxikářem, mileneckými dvojkami a psychologem. ,,Vy jste ve válce. Všichni jsme ve válce... obrazně řečeno. Nikdo z nás nemůže vědět, co nám život připraví." Vcelku netypické "absurdní" příhody ve vynikající zpracováním Petra Zelenky. Výborný scénář, jen mi už moc v závěru nesedla poslední část s vyvoláním amerického vojáka z 2. světové války v podání čtyř holčiček, byť nakonec i zde překvapila závěreční ponita. Zábavným odlehčením byla čvrtá povídka "Poslední slušná generace" s Kodetem a Navrátilem, byť působila (v porovnání se zvyškem filmu) hodně "retro" ve stylu Bakalářů. (05.07.2018)