Knoflíkáři

Z filmu jsem na rozpacích. Povídky jsou propojeny skrze postavy, ale nejsou řazeny chronologicky - to je sice milé, ale není to až tak zajímavé, jak by mohlo být. Vprávění to nijak nekomplikuje. Místy je film tak explicitní, až má divák dojem, že si z něj tvůrci dělají legraci. Byl ten záběr na fotku (již mrtvých) dětí nutný? Bylo celé vyvolávání ducha vojáka nutné k tomu, aby si divák uvědomil, že "člověk je zodpovědný za své činy"? Tahle povídka je solidní kýč. (Ale má ve filmu své místo - propojuje povídky z Japonska s povídkami ze současnosti. Otázka je, proč to dělá. Proč tam vůbec to Japonsko a američtí letci jsou? Vy, kteří chápete, poučte mě, prosím. Brala bych to třeba jako jakýsi hold japonským tvůrcům, ale mám pocit, že to je trochu mimo oproti zbytku filmu. Vinu a odpovědnost zachycují jiná místa, tak k čemu ještě tisíce mrtvých japonců? Aby to mělo větší "váhu"? Což tam není i bez Hirošimy?) Abych nepsala jen negativně laděné poznámky, uznávám, že film docela šikovně drží pohromadě. Nejsilnějším momentem filmu je povídka Poslední slušná generace (ovšem ten poslední záběr ji pohřbil). Kromě příjemné absurdity, do níž sklouzla, ji kořenil ještě mrazivý pocit plynoucí z vědomí diváka, že setkání postav je vlastně bezpředmětné. (02.07.2010)

Pokud by takhle vypadal prototyp současné české komedie, byl bych spokojen, dokonce by se dalo mluvit o nějaké úctě k našemu filmu... jenomže to díky naší národní povaze nejde a tak si musíme případné úspěchy vychuntávat jen sporadicky. Na zdejší poměry celkem originálně spletený příběh, sice ve světovém měřítku nebyl Zelenka první, ale i tak dle mého názoru i překonává podobně osobitého amerického tvůrce - a proto Knoflíkáři budiž "českým Pulp Fiction". :-) Není to až tak absurdní přirovnání, podstata obou filmů je vesměs stejná - rozdělení jednoho příběhu do šesti (dokonce i ten počet je stejný) různých segmentů, přičemž jeden bez druhého nemá až takovou váhu. Zelenka původní nápad ještě vylepšil tak, že se vyvaroval zbytečných dialogů, které neposunuly povídání ani o palec a natáhly tak stopáž cca o hodinu. Sice v konečném účtování nelze hodnotit povídky samostatně a následně hodnocení zprůměrovat, přesto bych rád vyjádřil svou spokojenost s určitými částmi. Takže - Štěstí z Kokury 2/10; Taxikář 10/10; Civilizační návyky 6/10; Poslední slušná generace 7/10; Pitomci 10/10; Duch amerického pilota 6/10. Nejvíce se mi tedy líbily druhá a pátá povídka - na první pohled vypadají ujetě, nicméně jako by vypadly z běžného života. Nejslabší mi naopak přišla ta první - kdyby nebyla důležitým pojítkem k dalším, obešel bych se bez ní, ani toho humoru tam moc nenajdeme a jednu hvězdu jsem díky ní musel ubrat. Vyzdvihl bych také kvalitní herecké výkony - jelikož jsem si oblíbil předposlední část, asi nikoho nepřekvapí, že nejlepší mi z tohoto filmu přišel Rudolf Hrušínský (ale i ostatní jsou dobří). Rok ďábla to u mě nepřekonalo, ale i tak Petr Zelenka rozhodně dokázal, že je momentálně nejnápaditějším českým režisérem (škoda, že Samotáře jen napsal, režírovat je, výsledek by byl mnohem lepší) a bylo by pro naši trochu zapáchající scénu dobré, kdyby si formu udržel i nadále. (06.09.2009)

Najdivnejší Zelenkov film aký som mal možnosť vidieť. V prvom rade musím povedať, že poviedkové filmy mám naozaj rád, aj keď označiť Knoflíkářov za poviedkový film je hlúposť, pretože aj keď je zložený zo 6 poviedok, poviedky na seba naväzujú a hlavne spolu úzko súvisia. Dôležité je podotknúť, že Zelenka má skrátka dar vytvárať uveriteľné svety, Či už to bol imaginárny svet Nohavicu v Roku ďábla, alebo Trojanov v prípadoch obyčajného šialenstva. A tento zvláštny svet , je podaný za a) veľmi vtipne a za b) je krásne vypointovaný. Aj keď musím priznať že niektoré scény mohli byť o poznanie krajšie, lenže formálne sa jedná o dokonalý film, scény z atómovou bombou alebo v Japonsku sú natočené absolútne geniálne čo vlastne sú aj tie čo sa odohrávajú v Prahe. Myslím, že veľmi k tomu nemám čo povedať, Zelenku mám veľmi rád, jeho štýl je absolútne nevšedný a originálny a vidieť túto jeho prvotinu je pre mňa veľká česť a aj radosť. Veľmi som sa pobavil hlavne scény z Hrušinským a Holoubovou nemajú chybu. Super film. (30.03.2009)

Příliš se mi nelíbí filmy složené z povídek (vyjma Movie 43) a ani Knoflíkáři nejsou výjimkou. Na české poměry je to sice hodně dobře udělané a zajímavé, ale pořád se to točí okolo normálních lidí a normálních věcí, takže žádné velké překvapení. Zelenka je sice člověk na svém místě, ale ta jeho civilnost je na mě moc obyčejná. 80% (17.05.2017)

nostalgických -5* tento Zelenkův oceňovaný český povídkový film se stal už od počátku i mým oblíbeným a vážím si ho za skloubení různých originálních témat a jeho jemný absurdní humor. Je plný kultovních hlášek, které i já občas použiju :-[. K úspěchu určitě pomohlo i kvalitní herecké obsazení. Takže kdo neviděl, tak rozhodně doporučuji. [ PŘÍBĚH: 2 /// SMYSL: 1 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 3 /// NÁLADA: 2 /// ART: 0 /// STYL: 2 /// CASTING: 3 (3*MAX) ] (18.02.2018)