Reklama

Reklama

Osud človeka

  • Československo Osud člověka (viac)

Na motivy stejnojmenné novely klasika ruské literatury Michaila Šolochova natočil Sergej Bondarčuk v roce 1959 svůj režisérský debut a zároveň se zhostil hlavní role. Osud člověka vypráví příběh frontového řidiče Andreje Sokolova, jehož klidné živobytí naruší válka, která ho postupně připraví o vše. Přesto se dokáže zvednout a kráčet životem dál. Osud člověka byl natočen poměrně záhy po skončení druhé světové války, přitom však nesází na vlastenecký patos. Naopak, všímá si více toho, jakou spoušť napáchala válka v životech miliónů obyčejných lidí. Právě takové filmy (připomeňme například snímky Jeřábi táhnou či Ivanovo dětství) však mají schopnost zprostředkovat hrůzy války opravdověji než výpravné, oslavné epopeje. Oproti tónu Šolochovovy novely, která glorifikuje hrdinství prostého člověka, zdůrazňuje Bondarčuk expresionistickými filmovými postupy iracionalitu války a šílenou náhodnost přežití jednotlivce. Některé scény (rampa koncentračního tábora, útěk ze zajetí) působí podivuhodně současným dojmem. (Česká televize)

(viac)

Zaujímavosti (7)

  • Okrem moskovskej filmovej ceny získal film veľa cien v zahraničí: Hlavná cena na Medzinárodnom filmovom festivale X v Československu, Hlavná cena na filmovom festivale v Minsku v roku 1960, hlavná cena „Krištáľová váza“ na filmovom festivale robotníkov v Československu v roku 1959, ceny na Medzinárodnom filmovom festivale v Melbourne, Sydney a Canberre, Cena na XII. Medzinárodnom filmovom festivale v Karlových Varoch 1970, Cena na Medzinárodnom filmovom festivale v Georgetowne v roku 1976. (Arsenal83)
  • Film bol natočený v regiónoch Voronež, Rostov a Tambov. Scéna, v ktorej sú sovietski vojnoví zajatci odvedení do chrámu, je v kostole Najsvätejšieho Zjavenia Pána v dedine Ternovoye vo voronežskom regióne. Sokolovova (Sergej Bondarčuk) rozlúčka s jeho mŕtvym synom bola natočená v Kaliningrade (v pozadí sú viditeľné ruiny kráľovského hradu Koenigsberg). (Arsenal83)
  • Film obsahuje populárne tango "Oh Donna Clara" od Jerzyho Petersburského. (Arsenal83)
  • Největší slabinou filmu je, že chybí jakákoliv informace o příkazu Stalina, že ruský voják se nesmí vzdát do zajetí. Na takové vojáky bylo nahlíženo jako na zrádce, případně špióny. Po návratu ze zajetí, přežili-li, na ně čekala na kulka nebo koncentrační tábor. (sator)
  • Snímek byl natočen na motivy stejnojmenného románu Michaila Šolochova. (Terva)
  • Na filmovém festivalu v Moskvě získal snímek cenu v kategorii nejlepší film. (Terva)

Reklama

Reklama