Posledná krížová výprava

Začalo to pěkně po tepesovsku, takže hned na úvod jsem se dočkal hostiny s výhledem na narážení na kůl. Ale i když se pak film věnuje spíše politikaření, je se na co dívat. Nicolaescu si je jistý jak u sulatána v Istanbulu, tak na císařském dvoře či před papežským stolcem. Vydařený byl i rytířský turnaj. Vzdor samotné postavě Michala Chrabrého je film překvapivě prost přehnané dávky patosu a samotný hrdina dokáže být i pěkně proradný bastard, což ostatně nebylo u rumunských knížat nic výjimečného. Vrchol pak přichází v závěru s bitvou u Calugareni, která je epická ve všech ohledech. Sice jsem měl občas zmatek v tom, co se tam děje, ale mohutné přesuny vojsk byly natolik úchvatné, že mi to bylo jedno. 90% (01.09.2018)

První díl dobyvatelské kroniky Michala Chrabrého začíná v bojích roku 1593. Máme tedy ve dvou dílech před sebou události až do roku 1601, kdy Michal dojde své dějinné úlohy. Zatím se seznamujeme, například jeho manželka chrání jejich syna a jediný, kdo je Michalem od samého počátku fascinován, je italská hraběnka Rossana Viventini... Dokážu si představit, že kdyby byla k mání kvalitní kopie, možná i ten lepší dabing, tak by to sneslo širší zájem české veřejnosti. A třebas jen pro to, že se tu máme možnost podívat do rudolfinské Prahy také z jiného pohledu. (02.01.2013)

Nádherný bohatě strukturovaný snímek, který nepostrádá ucházející herecké výkony, výbornou hudbu, bohatou výpravu a především smysl - tudíž vše, co Nicolaescovi předchozí (a dle množství hodnocení u nás i podstatně známější) Dákové, postrádají. Vznešený příběh slednotitele rumunských kmenů má vše, co by správný historický snímek měl mít a jediné, co mu trochu škodí je rozdělení na dvě - mírně kontrastnější - poloviny, z nichž druhá se soustředí především na bojové a výpravné orgie a nedokáže už diváka natolik zainteresovat jako polovina první. Přesto se však jedná o jeden z vůbec nejzdařilejších rumunských filmů. (03.12.2003)

Veľmi dobré historické dielko, ale nie pre našinca, ten pozná z Rumunov len Drakulu. A práve o ňom by som skôr natočil historický veľkofilm, no nie ten mýtizovaný, ale ten pravdivý, pretože by to bol príbeh porovnateľný s Ivanom Hrozným, snád aj zaujímavejší. V tomto filme sa stretávame s postavami, ktoré nám len málo povedia, a tak sa stráca záujem. Herecky a obrazovo ale dobré. (10.01.2018)

"Čo je, páni, nechutí vám?" pýta sa šľachtic ostatných stolovníkov na nádvorí valašského hradu niekedy koncom 16. storočia. Rozpačito sa prehrabujú jedlom, odháňajú otravne bzučiace mäsiarky a vrhajú pohľady kamsi bokom. Kamera si dá odjazd a my vidíme, že pár metrov od hodovného stola stojí niekoľko kolov, na ktoré sluhovia práve nabodávajú odsúdencov. Zrejme najvýpravnejší rumunský veľkofilm v podaní "transylvánskeho Bondarčuka" Sergia Nicolaescu nerobí hanbu výbornej úvodnej scéne. Rozmach bojových scén je ohromujúci. Príbeh napriek primeranej dávke pátosu zostáva realistický (aspoň čo sa týka dobovej špinavosti a brutality a nie celkom čestných skutkov ústredných hrdinov). Samotný Mihai je vykreslený dobre, len škoda, že jeho vývoj nevyznie kvôli topornému herectvu hlavného predstaviteľa, ktorý všetko odohrá prakticky s jedným výrazom tváre (omnoho zaujímavejšou postavou je jeho protivník Selim paša v podaní samotného Nicolaesca). Druhá výhrada smeruje ku kostýmom, ktoré ani náhodou nevyzerajú verne dobovo. V každom prípade ale nadpriemerný historický film, nezaťažený romantikou až tak ako poľské "sienkiewiczovky". (02.12.2009)