Třináct životů

Jsem rozsekaná! Tohle si dejte. Ron Howard natočil famózní biják, škoda, že to nešlo do kin. Ačkoli víme, jak to tehdy dopadlo, nenormální napínák. Z kuloárů taky víme, že natočená záchranná akce se shoduje s akcí reálnou, čili se ani nevkusně nefintilo, za což šestá hvězda. Anesteziologům se jistě sevřou půlky, neboť mít 5 a půl hoďky 13 děcek v ketaminu pod vodou, to se rovná solidní profesní noční můře! Jinak já mám po Top Gun a Elvisovi třetí film roku, divila bych se převelice, kdyby toto Avatar přerazil, ale nechme se překvapit. Často se nadává na lidi, jací že jsou ničemové. Co ale kolikrát člověk dokáže, je skutečně nadlidské. Krásný film!!! (08.08.2022)

Kdybych byl encyklopedie filmařskýho řemesla, posháním po světě všechny moje kamarády výtisky a jdeme hromadně zazvonit na Rona Howarda. V životě už bych totiž nechtěl ležet na jiným stole než na jeho, protože jestli tu encyklopedii nenapsal on, tak kdo proboha jinej?!? Famózní filmařina, až mě to skoro nutí napsat, že jsem rád, že kluci do tý jeskyně vlezli... Příběh silnej jako Viggo plešatej, tohle ve mně bude rezonovat ještě hodně dlouho. (20.09.2022)

Everest v jeskyni. Se zcela jinými kulisami a rozhodně ne dobrý film pro klaustrofobiky. Procedurální, napínavý a velmi autentický. Nevypadá to jako typická tvorba Howarda, ale některé pro něj typické prvky Thirteen Lives obsahuje a velmi dobře s nimi pracuje. Bez jediné známky patosu, či přehnaně strojených emocí. Nervák první třídy a další film podle skutečné události, který se Ronu Howardovi povedl. Tentokrát mnohem méně filmově a mnohem více dokumentaristicky než nějaké jiné, ale nijak to ve výsledku nepřekáží zážitku. (13.08.2022)

Tento film to neměl semnou lehké. Nečekal jsem upřímně, že mě dostane tolik, jako ostatní tady. Z důvodu, že jednak jsem viděl zrovna v poslední době ty méně kvalitní počiny pana Rona H. Pro mě jimi byli tento a tento. Pak tu hraje faktor to, že já nesnáším tyto dramata ze skutečných událostí,  protože je mi z nich často úzko a snaží se z vás vytřískat všechny možné emoce a snaží se své nedostatky skrýt za nesmírnou dávkou patosu. To zde avšak naštěstí neplatí a i já byl strhnut tímto vyjevením hrůzostrašné události, která se stala v roce 2018 a získala si celosvětovou pozornost a i pomoc. Měl jsem velké štěstí, že nejsem nevěděl, jak to tehdy dopadlo, takže jsem byl vskutku napnutý až dokonce. Film má sice poměrně děsivější stopáž, ale je nutné říct, že  nemrhá vašim časem a téměř okamžitě jde na věc. Poměrně věrně  mapuje události, jak šli za sebou a odchylek je tu pomálu, což je dobré vědět. Hlavními postavami tohoto filmu, by se dali nazvat dva potápěči, kteří byli poslání také pomoc našemu fotbalovému týmu. Postava, kterou tu hrál Colin, měla pravděpodobně být jakým si emočním pojítkem filmu, avšak pro mě si většinu filmu ukradla postava, kterou hrál Viggo, který ji zahrál neskutečně a to jen díky malým nuancím. Navíc by se dalo říct, že na první pohled je tato pesimistická figurka necitlivá... Přitom opak je pravdou. Film samotný, se tak moc snaží vám přenést co nejautentičtější zážitek, že například hudba je zde minimálně a režie se nepokouší o nic nového, co by to mohlo vyrušit daný zážitek. Atmosféra zhruba v půlce filmu začne radikálně houstnout, kdy občas i lehce ztratí tempo, nicméně musím neskutečně poděkovat Ronovi, že netlačil na pilu, jako valná většina ostatních a mimo malé škádlení vašich nervů, jako například občasné spadnutí kamenů na naše hrdiny či vyhrocené ztracení jehel pod vodou, si nepotřebuje situaci uměle nafukovat a nedramatizuje tedy zbytečně.  Také poutavě znázorňuje samotné potápění. Musím zmínit, že mě extrémně bavil nápad, se kterým Rick přišel v půlce filmu, protože nejen, že to do té doby nikdo neudělal, ale je to vlastně geniální a neskutečně mi to případnou záchranu chlapců osvěžilo a vlastně i vnitřně uklidnilo. Ještě více mě dostalo zjištění, že tohle fikce nebyla. Tento film, také velmi dobře vyzdvihává, jak šlechetně se tehdy Thajsko a jeho obyvatelé zachovali. Lehce to stále dokazujeme, že my lidé dokážeme v nejhorším držet při sobě. Samotná finální záchrana mě zcela pohltila a nejen, že mi bylo neskutečně úzko, protože trpím klaustrofobii, ale i tím, že sama příroda úplně nešla na ruku naším zachráncům a nechtěla životy chlapců pustit jen tak. Jakmile bylo po záchraně, tak jsem pociťoval neskutečnou euforii za všechny co přežili. Dlouho jsem nepřál nějakým hrdinům šťastný konec, jako těm zde za muka co prožili.  Slabších 9 z 10.  PS : Ten dort bych si dal s nimi a závěrečné titulky, které dovyprávějí události po této, jen potvrdili moji víru v lidstvo..... (07.01.2023)

12 thajských školáků, jejich fotbalový trenér a detailně zpracovaný příběh, který kdysi přes televizní obrazovku sledoval celý svět. Obří záchrannou akci v kilometry dlouhém jeskynním komplexu, který se po vydatných monzunových deštích postupně zaplavoval vodou, asi netřeba představovat. Samozřejmě i divák ví, co přijde a jak to dopadne, je nicméně nesmírně zajímavé sledovat, jak mravenčím a komplikovaným úkolem v až nemožných podmínkách bylo dostat chlapce z jeskyně ven. Napínavý závod s časem ve stísněných tunelech ostřílený Ron Howard (který v pro něj netypické látce „zůstal“ příjemně vzadu) pojal jako dynamické drama, zdůrazňující kolektivní úsilí hrstky odvážných potápěčů a místních (mnohdy chaoticky rozhodujících) úřadů. I když se ve výsledku objevují opakující se prvky, uchopené je to nesmírně autenticky a bez strojených emocí. A i když Howard neměl tolik příležitostí být „originální“, jakmile ale třeba jeden z potápěčů ztratí lano nebo jeden z chlapců na chvíli přestane dýchat, diváka napne ještě víc. (25.08.2022)