Aky

Velice příjemný film. Civilní atmosféra vytvářená zcela přirozenými a neokázalými hereckými výkony vytváří chvílemi až pocit, že divák je součástí děje. Všechno je zde uměřené, humoru není moc, ale je v podtextu stále přítomný, stejně jako vážné podtóny vznikající už samotným důvodem setkání protagonistů, dramatická linka si udržuje stálý rytmus a napětí, aniž na sebe upozorňuje - výsledek je naprosto uvěřitelný.

Černobílý film stavící na extraktu napětí. Není v něm nic víc, žádná hlubší myšlenka, dialog, filmařská finesa, nic, jen napjaté nervy.

Nestárnoucí povedená komedie plná hráčské filozofie, inteligentního humoru, skvělých hereckých výkonů a Monte Carla.

Provedení, které mne příliš neuchvátilo. Samozřejmě od Glodoniho nelze čekat víc než zašmodrchaný děj, pár hříček a šťastný konec, ale ani to se mi nezdálo zcela zvládnuté. Kupodivu jsem se smířil s inovacemi typu procházejících turistů, mobilů a podobně. Vadil mi však Jan Vondráček coby hlavní představitel, který se mi do role typově nehodil, ačkoliv podal zcela profesionální výkon. Pár opravdu povedených sekvencí celek v mých očích zkrátka nespasilo.

John Wayne jako lehce natvrdlý bídák a navíc nikoliv cowboy, ale námořník, to se jen tak nevidí. To se dá snést i po těch letech.

Skvostný dokument, natočený s ohromným nasazením; jak profesionálním, tak materiálním, ale zejména se stále přítomnou emoční angažovaností všech zůčastněných.

Velice povedený film o starém známém pravidle, že v každé diktatuře se nakonec vždycky najde někdo jako Caligula, Hitler, nebo rozmazlený synek vládce, zkrátka sadistický arogantní psychopat bez morálky a zábran, kterého někdo nutně musí zabít, protože jinak se ho zbavit nelze, a který s sebou začasté strhne i samotný režim, protože člověk takovou vládu zkrátka dlouhodobě není ochoten snášet.

Tomuhle filmu jsem se instinktivně dlouhou dobu vyhýbal až jsem nakonec zjistil, že jsem dělal dobře. Drama tohoto typu by mělo stát na akci, což se zde děje. Ovšem akce spočívá zejména ve stále opakovaných záběrech na ineteriéry ponorek a na obličeje, které si mezi sebou nervózně pohazují údaje a povely o metrech a úhlech. Vyjma posledních deseti minut to tak probíhá celý film, tedy dvě hodiny.

Film, který mne opravdu oslovil. Lahůdka. Několikavrstevnaté drama o věčném sváru mezi potřebou odplaty a zásadou neodpovídat na zlo zlem, kdy se paraleleně příběhy o tomtéž odehrávají ve světě teenegerů a dospělých. To vše je kořeněné velice problematickými vztahy mezi rodiči a dětmi v mezních situacích. Některé úvahy jsem měl nutkání vracet zpět, abych si je poslechl znovu, důkladněji.

Na tomhle westernu je všechno neoriginální. Příběh, jednotlivé zápletky, dialogy - všechno to už někdy někde nějak bylo. Když navíc ještě v hereckém obsazení postrádá osobnosti, zůstává jen lehce nezajímavý průměr.