K_A_MK_A_M

Zdá se mi, že se mi to už zdálo a když jsem to sledoval tak se mi zdálo, že se mi to zdá.... Nicméně přidal bych jednu smyčku na závěr, ale ona tam možná je...

Beru jednu za ten půvabný patos na konci...

S Kunderou nic společného...

Lewisovi

Je pouze jedna cesta mezi dvěma (mnoha) světy...

Upozornění - skutečně se nejedná o reklamu na Hondu!!!

Proč?

Jednoduché konstatování společných rysů různých kultur očima člověka, který měl možnost procházet se po planetě po tisíce let a vidět jejich vývoj. Je důležité si uvědomit, že film ve všech diskurzech pouze šimrá povrch jednotlivých filozofických otázek a to ještě těch nejzákladnějších - láska, víra, touha po moci, léčitelství, vzdělání, utváření zákonů. John přenáší učení Budhy na západní kultury a opět využívá jednoduchých rysů lidskosti, která je stejná ve všech kulturách a učí jeho "modernější" formu - Křesťanství. Film je vlastně oslavou hledání vyššího lidství na cestě staletími. Doslova si pomáhá jinými filmy - Highlander přesně popisuje vztahy nesmrtelného se společností. Šifra mistra Leonarda se rochní v lidství Ježíše Krista - "Neumím kráčet po vodě", "Trochu jsem léčil na základě znalosti východní medicíny". Do hlubokých filozofických otázek se ale nepouští. Pro diváka by bylo bez jiné dějové podpory absolutně nezkousnutelné poslouchat teorie trialismu v nesnesitelně dlouhém dialogu. Přez velmi složitou úlohu splnit dějovou linii se to ale celkem povedlo, vrchol přichází ve chvíli, kdy se John na základě několika lingvistických posunů prohlašuje Ježíšem a katarze při pohledu na umírajícího šedesátiletého syna je také zdařilá. Jenom uvědomění, že ho zabil právě on svou touhou se někomu přiznat je neuvěřitelně kontrastní s "lidskostí" kterou John v celém filmu hlásá.

Ne každá králičí nora končí sklepními dvířky. Ne každý králík ví, co ví Frank. Ne každý průvodce cestováním proti časoprostorovému kontinuu je jako bába smrtka. Ne vždy je strach nepřítel. Ne vždy je láska dobrem. Protože každá živá bytost musí odejít sama. Protože, kdyby jsme měli možnost vrátit se v čase a volit si líbivější cestu, možnosti by se automaticky změnily už první volbou a spektrum volitelného by v té chvíli absolutně změnilo svou podobu. Pak, ačkoliv bychom se snažili naplnit čas dobrem, by krajním momentem mohl být třeba i konec světa, třeba by jenom namísto nás umřelo deset jiných lidí, ale určitě by bylo všechno jinak a volit bychom museli stejně z nepoznaného. A když to Donnie zjistí, ví, že přišel čas odejít. A třeba to všechno byla pouze jedna vteřina před smrtí a srovnal se s ní ovlivněný opiáty, které vypouští tělo do mozku před smrtí. Tak jako tak Donnie Darko pokládá otázku, zda byly tři poslední díly Nezvratného osudu skutečně nutné, nebo možná spíš všechny. Dobrá kamera, střih, režie, a otázka položená právě v Nezvratnému osudu Vám vybuchne před očima jako vodíková bomba. Jenom paradox v časoprostorovém kontinuu neřeší boží zásah, ale Frank a Donnie. "Proč seš převlečenej právě za králíka?" "A proč ty jsi ještě převlečenej za člověka?"

Krevetu vidím jako druh velmi společenský, což ve filmu bylo podáno absolutně protichůdným způsobem? Jak se mohl v průběhu tří dnů ten podvraťáckej vlezdoprdelní byrokrat proměnit v hrdinu nového druhu? A nepřipomíná vám nikomu scéna, ve které hl. hrdina v droidu z posledních sil asi šestkrát vstane a nadále brání krevety v úprku k mateřské lodi (hlavně pak když chytne tu raketu...) Boromira, který brání dva malé hobity před davem skřetů? Peter Jackson sice nechal režii na Blomkampovi, ale své do filmu stejně dostal. Každá z těchto chyb sráží hvězdu, už jenom pro to, že ten film startoval docela dobře a sentimentální ústřel ho zanesl do hlubiny průměru, u mě podprůměru. Btw jsem se ještě nezmínil o hoře nesmyslů počínaje neschopností 1 500 000 krevet s nadlidskými schopnostmi probourat se ke zbraním svého druhu přez skupinku "gangstrů". Nebo jak o ně vlastně přišli. Ale těch byla celá řada.