K_A_MK_A_M

Fight Club - dost neomšele přepsaný Jekyll a Hyde, Norton a Brad, Jack a Tyler. Jack je znuděný sám sebou, potřebuje trochu rozptýlit, neví už díky stereotypu, nudě a osamění, ve kterých žije co je v jeho životě pravda a co sen. Má to smotané, protože uprostřed takového života ani sny, ani realita nemají vypovídací hodnotu. Tahle zápalná šňůra doutáná a doutná. Nejdříve si život zpestřuje sledováním umírajících lidí. Pravda, stát tváří v tvář smrti dokáže rozptýlit nudu, jenomže když na scénu vstupuje Marla, zjišťuje, že už ani na tomto písečku není originální. Tahle kaše dohromady dává prostor v duši po zoufalém vyvolání ďábla. Ďábla nikdy nevzíváme vědomě, máme díky složitým chvílím v životě pro sebe samé ospravedlnění, proč jdeme zkratkou. Jenomže tady přichází problém. Je to Ďábel, ten komu nestačí půlka, je to Hyde, ten který se o vědomí Jacka nebude dělit, chce dokonce ženskou, kterou Jack píchá nepíchá, miluje nemiluje. Je to Tyler, který už je dost silný, aby se Jackovi postavil tváří v tvář. V té chvíli kouká Jekyll do očí Hyda a vidí tam ďábla, který oproti němu sice dokázal žít interesantní život, ale za cenu cizí duše. V té chvíli přichází pokora a lítost nad cestou, kterou díky zkratkám minul. Je tu ale ještě souboj s ďáblem, kterému ani Jekyll, ani Jack nechtějí dát svou duši celou. Takže aby jsi věděla Marlo, potkali jsme se v poněkud neobvyklém období mého života. Ale neboj, všechno bude v pořádku. Myslím že tou scénou se nechal inspirovat Usáma při útoku na WTC. Po 11. září by si to asi nikdo nedovolil natočit. Vynikající film pro všechny ikeáčky, co tráví sobotní večery u televize - jenomže škoda, oni pak napíší v komentáři, že už mají teenagerovskou revoltu proti společnosti za sebou. POZOR - Hyde je část duše, která nehledá revoltu proti společnosti, ale proti té části z Vás, která jí má už za sebou.

Vidím jaro, jako zrození feťáka. Vidím léto, jako pocit dokonalosti drogy. Vidím podzim jako první nárazy hubou proti zdi a vidím zimu jako čas umřít a odpočinout si od toho tempa. Všichni hledáme nejlepší místo na slunci. Pro někoho existujou zkratky, pro někoho ne. Sára, Harry, Marion a Tyrone nemaj do tohohle roku žádné slušné vyhlídky, ale vědět co je čeká, možná by to skončili rovnou. Nemají se ze začátku tak špatně. Pro některé pohodové večírky, pocity naplněného vztahu, televize a plná lednička. Následně pozvání do oblíbeného televizního pořadu, vynášející kšeftíky s drogami, pochopení v lásce. Tempo přiostřuje, halucinace, závislost, upadající obchod a jedem na plný plyn, nedostatek drog, žádné peníze, prostituce. Finále, elektrické šoky, vězení, porno show, Harryho pahýl místo ruky………… To celé doprovází skvělá hudba, která se v podstatě nemění ale zrychluje, stejně jako děj a úpadek do kterého se postavy dostávají. Mám Aronovskyho rád, ale tenhle kousek hraje prim. Nej scény – samozřejmě záběry na zornice, všechny sářiny halucinace, šlehnutí si do vředu mi protočilo žaludkem, elektrické šoky, stříkající krev při amputaci, je jich tam mnohem mnohem víc, jako třeba detaily změny rychlosti záběru kamery při abstinenčních příznacích. No prostě Harry má šťávu.