hlošík

Film zaměřený na podobně ožehavé společenské téma to nikdy nebude mít snadné, tudíž i o American History X platí, že je v mnoha ohledech značně nevyrovnaný. Jsou v něm místa, v nichž film exceluje, ale také části, kde značně pokulhává, a to platí jak pro formální zpracování, tak pro obsahovou stránku. Vyprávět příběh s občasnou retrospekcí, která dovysvětluje současné dění ve filmu, skvěle funguje. Ale použití čb zpracování flashbacků je krok celkem laciný, evokující spíše průměrné televizní kriminálky. Podobná rozpornost se nachází i v tom, jak film pracuje s tématem. Na jedné straně jsou zde velmi pozorně podány motivy radikalizace hlavní postavy - nikoli extremismus jako apriorní zlo, ale jako jednoduchá a lákavá odpověď na trýznivou sociální i rodinnou situaci, v níž se postavy nacházejí. Na straně druhé ale selhává ve vykreslení přechodu "na druhou stranu" - motivy zde nastíněné jsou, ale nepůsobí zcela dostatečně - zvlášť s přihlédnutím k tomu, že si film alespoň zčásti klade nárok být analytický. Celkem zbytečné a úsměvné chyby (viz věznice, v níž jsou evidentně internováni pouze afroameričané a neonacisté :) , příliš rychlé přesvědčení mladšího bratra o správnosti změny, jíž si prošel starší sourozenec ) ale jasně převažují chytře napsané role dvou protichůdných morálních autorit (černošský profesor a neonacistický ideolog), z nichž si každá nárokuje vliv na formování mladší generace, a především fenomenální herecký výkon Edwarda Nortona, který by nad hladinu průměru vytáhl i daleko slabší film.

Eden Lake patří mezi horory, v nichž je tak skvěle průběžně budována tíživá atmosféra, že vás doslova přikovají k obrazovce a hlavním hrdinům pro změnu tentokrát nepřejete nejnásilnější možnou smrt. Prvních 40 minut se Eden Lake drží právě v těchto kolejích a velmi přesvědčivě diváky připravuje na to, že se hlavní protagonisté dostali do průseru, který bude již jenom eskalovat. Poté ale přijde zlom, kdy film nabírá na logických nedostatcích a naopak ztrácí na přesvědčivosti. Film zároveň dost nejapně naplňuje konzervativní mýtus o "zlomené Británii", v němž je nastupující mladá generace svým stylem života líčena jako jednoznačně zkažená a neperspektivní. Po přečtení místních komentářů jsem sice narazil na řadu těch, kteří konstatují, že "to tak prostě je" apod. Jenomže já si nejsem zcela jist, zda je běžně (Spoiler) taková krátká cesta od výtržností k upalování kamarádů a vraždám. Podobně přiblble (byť zároveň sugestivně) působí i závěr filmu, v němž zjistíme, že ani rodičům místních fakanů z venkova nedělá problémy zakroutit měšťákům krkem. Tohle nejsou žádní izolovaní "rednecks" jako z naturalističtějších filmů 70. let (Peckinpah), ale zcela normálně žijící rodiny na venkově. Má to zřejmě více šokovat, ale zároveň tím snímek ztrácí na důvěryhodnosti. Zkrátka tenhle film mohl být buď zábavnou, ale nezávaznou vyvražďovačkou, nebo naopak vážně pojatým thrillerem se sociálním přesahem. Vzhledem k tomu, že se scénárista (a režisér) neuhlídal, je pak výsledek někde mezi, kdy vás leda tak napíná, ale ve svých vážnějších okamžicích působí nakonec spíš směšně.

Každý režisér se se stylizací batmanovského prostředí popasoval jinak - Burton nabídl temnou atmosféru kombinující typicky komixovou poetiku s prvky noirové gangsterky, Nolan naopak oděl Batmana do "civilního" hávu a zabýval se spíše vztahem mezi ním a jeho nemesis, což zároveň poskytlo nový úhel pohledu na počínání hlavního hrdiny i mimo tradiční "boj dobra se zlem". Co nabídl Schumacher? Jeho přístup, pomineme-li odporně futuristický vzhled Gothamu, nic nového nepřináší. Oba Batmanovi protivníci působí jako z grotesky, ale nikoli tím způsobem, jak to zvládal Nicholson, jsou pouze směšní. Ostatní toporní herci ani nemastná-neslaná režie to nijak nezachraňují. Schumacher vyniká ve filmech s jasným tématem, kdy divák sleduje příběh jakoby z hrdinovy perspektivy (8mm, Telefonní budka, Volný pád), zde se ovšem musel poprat s mnohem širším záběrem prostředí i postav, což ani zdaleka nezvládl.