hobbitko

Takové slávy a keců a ono je to vlastně film pro příznivce Alien vs. Predator. Anebo někdo ty plochý kecy o víře snad myslel i vážně?

SPOILERS: Nečetla jsem románovou předlohu, ale pokud je hlavní zápletka stejná jako v tomto seriálu, tak je najednou jasné, kde autorka slavného Twilight našla svou inspiraci (já bych to nazvala kopírováním, ale kdo se ptal :-) Přesto tohleto dílko není originální ani omylem. Předvidatelné postavy, předvidatelné chování, předvidatelné dialogy, seriál padá do naprosto každé léčky, lze tam najít asi všechna klišé, které k tomuto žánru patří. Stokrát viděné, stokrát natočené. Co mě rozčilovalo nejvíc byly neustálé nelogičnosti - jedna ampulka upíří krve způsobí smrtelníkovi x hodin trvající erekci, jedna kapka ho dovede do drogových výšin, ale zároveň je možné vypít neomezené množství přímo z upíří žíly a smrtelníka to vyléčí, ať už mu je cokoliv? Hlavní postava se chová, jak se tvůrcům zrovna hodí, upíra chce/nechce/chce/nechce/chce, její motivace je minimálně pochybná, upírský geroi Eric jeden moment smrtelníky pohrdá, kope je přes celou místnost, hned na to jednoho z nich zachraňuje vlastní krví, protože se mu ta konexe může hodit - wtf? Borec promyšleně vraždí celou první sérii ženské, zvolené dle podivného klíče (některé proto, že mají sex s upíry, některé proto, že upíry milují, některé proto, že spí s bratrem ženské, která upíry miluje - wtf II?) a jeho motivace je, že upíry nemá rád?? Oceňuju snahy o alegorii a roztomilý jižanský přízvuk většiny postav, ale výsledek je velice podivná směs vyčpělých klišé, které si hrají na něco víc, než opravdu jsou. A postava Tary je pravděpodobně ta nejnesympatičtější postava, jaká kdy byla vytvořena.

Zajímavý počin. Mě to docela oslovilo, byť neoslnilo.

Dívat se na Pattisonův herecký antitalent fyzicky bolí a za celý film se snad neobjevila jediná postava, která by nebyla v křeči nebo v póze. Také mě několikrát napadlo, jak moc se mi už zajídá rutinná, dokonale nenápaditá a klišovitá práce s kamerou a obrazy, které může divák vidět stopadesátkrát snad v každém filmu hollywoodské produkce (postava zezadu si myje obličej a kamera ukáže odraz obličeje v zrcadle místo, aby postavu ukázala zepředu apod.) Opravdu velice, velice špatné, hlavně když jsem se na Pattisona od půlky filmu už nedokázala dívat, protože mi z jeho výrazu "lovce" bylo trapně.

Pokud si vy sami chcete zachovat alespon elementární funkci mozku - NESLEDOVAT, některé "logické" zvraty vám leda tak potrénují nadledvinky a (a)morální poselství filmu by se dalo označit za přímo nebezpečné. SPOLERS - BEWARE! Takže - opravdu mi chtějí tady pánové scénáristé namluvit, že tento superinteligentní megacool borec si musí půjčit stotisíc od té nejposlednější rusko-mafiánské zrůdy, ze které je cítit problémy na sto honů? Opravdu mám věřit tomu, že ruský mafián sežere libovolnou pilulku, co někomu vypadne z tlapy? Nebo že droga takových účinků nebude mít na tělo příjemce pouze a jedině efekt závislosti? Ok, pěkný pokus s první ženou hlavního hrdiny, ale tato větev scénáře vyzní leda tak jako slepá ulička, vzhledem k závěru filmu. A co si jako diváci máme z tohoto filmu vzít? Že jediný způsob, jakým dosáhneme ve světě nějakou hodnotu a osobní štěstí je sežrat ilegální drogu a vrhnout se na wall street? A vydělat těžký chechtáky? A pařit s živými Barbie dolls až do rána bílého? Že chytrost a inteligence slouží jenom k tomuto účelu? A co přítelkyně hlavního hrdiny? Ta se nejdřív úpřimně zamiluje do bídáka, povaleče, ale spisovatele, pak ho přesně z těchto důvodů nechá, aby pak byla těžce ohromena, jaký borec se z něj stal, pak ho přesně z těchto důvodů nechala a pak se k němu vrátí z neznámých příčin? Co má borec č.3 (v závěru filmu) a chlap č.1, do kterého se jakože zamilovala, společného? Takže slečna je buď povážlivě emocionálně flexibilní anebo? Závěrem - jednu hvězdu za potenciální existenci druhé interpretace - a sice, že by tohleto snad někdo mohl myslet jako naprostou kritiku konzumní společnosti, která jediný zdroj štěstí (pro chlapa) spatřuje v tuně prachů a tuně krásných ženských, v rychlých autech a všech těch věcech, o kterých sní každej jedenapůltej "manažer." Máloco tomu v průběhu filmu sice nasvědčuje, ale budiž.

Fenomenální. Příjemně rozkmitá záhyby zlenivělých mozků, pokud to diváci připustí. Magická atmosféra je všeobjímající, a v těch multi-vrstvách se všímavý a analýzychtivý divák může rochňat hodně dlouho. Pro mě výjimečný počin, který hyzdilo pouze několik drobných kosmetických vad (hlavně nutně nevyhnutelná závěrečná expiace hlavního hrdiny).

Alane, Alane, pro živýho boha proč...Tohle snad ani jako scénář nemohlo vypadat dobře..

Místy zbytečně zklouzává do pathosu, ale jinak velice originální provedení Petra Pana. "This play is about innocence, not about seduction." Tento film je o obojím a ještě s bonusem navrch. Kdo chce přemýšlet, může najít komplexní alegorický příběh, který si vyhrál se symbolikou. Beryl Bainbridge rulez. A samozřejmě, needless to say, Alan Rickman je bůh.

Fantastické herecké výkony, zejména Alan Rickman (koho by to ovšem překvapovalo, že ano), kterého postava je důveryhodná, dojemná a na konci odehrána s takovou přecizností, až z toho člověka mrazí. Co se hodně nepovedlo, je scénář. Naprosto mě nepřesvedčil o tom, že ti dva (sourozenci) mají důvod to všechno dělat. Proměna sourozeneckého vztahu v milostný je v naší společnosti naprosté tabu a zlomit ho potřebuje silnější důvod, než to, že ti dva zůstali bez rodičů. Navíc jsem z filmu absolutně nepochopila, proč se postava Saskie Reeves na svého bratra tak vytrvale vrhá a proč on posléze tak vytrvalo v tom "vztahu" chce zůstávat. Nevysvětlené motivy, chybějící hloubka. Dvě hvězdy za božského Alana, jedna za výkon Clive Owena a Saskie Reeves.

Až na ty závěrečné typicky columbovské (čti americký rodinný film) scény, kde je pathos víc než snesitelný, je to moc pěkné.