Vitex

Ze začátku to vypadá dobře, pak se to dobře rozvíjí, pak se začnou množit klišé, přibývá trapných(možná je to až moc silné slovo) scén a konec nakonec nic nespraví... možná bych dal i tři hvězdičky, kdyby mě začátek nenavnadil, že to bude dobrý film. Scénárista bohužel neměl cit pro důvěryhodné vykreslování charakterů, hlavně otec, který zneužívá svou dceru se podle mě chová jinak... a hlavně ten takový černošský verbální patetizmus, ten fakt nemusím. Pravidla moštárny považuju za špatné zpracování několika dobrých nápadů... aspoŇ že je tam ten Caine...

O Almodovarovi se říká, že dokáže naprosto šílený scénář, který by vypadal jako uplná blbost, kdyby vám ho někdo vyprávěl, natočit tak, že je z toho nakonec dobrý film... Vše o mé matce je režisérsky hodně dobře zvládnutý, ale ten scénář jsem pořád nedokázal překousnout... jeptiška(nebo co) těhotná s tronsvestitou, zfetovaná lesba ...sice jsem se nesmál, ale pořád mi to připadalo jako úplná blbost... kdyby mě to aspoŇ šokovalo... nemůžu pořád dojít na to, co je na tomto filmu zajímavého... asi polepšená přešitá prostitutka, která v divadelních šatnách kouří na požádaní...

Překvapení večera... lituju jenom, že jsem to neviděl v kině... Nemám moc rád adaptace rozvleklých románů a životopisů a už vůbez ne, když se děj filmu pohybuje v rozmezí několika let, ale u tohoto filmu mi to vůbec nevadilo... ono vlastně vůbec nešlo o děj nebo čas, ale o navození emoce nostalgie, jako by se divák na chvíli stal samotným Proustem a hledal jeho stracené vzpomínky a smysl svého života ...a našel obojí v literatuře. V celém filmu se vlastně nic nestane, můžete se na něj dívat i když nevíte vůbec nic o Marcelu Prustovi a na konci o něm nevíte o nic víc, přesto jeho osobou a dílem prostoupíte, jako byste prožili jeho život. Tento film považuju za dosáhnutí Gesamkunstverku, hudba byla tak dokonale harmonická s filmem, že si ji ani nepamatuju, obrazová stránka dokonalá, herecké výkony... dramaturgie... scénář... Raoul Ruiz se zařadil mezi mnou obdivované režiséry...

Technicky dokonalý, bezchybné herecké výkony, hodně dobrý příběh, ještě lepší s paralelními dějovými liniemi, geniální pointa... geniální film ...a k tomu ještě dost "zábavný" pro normálního komerčního diváka... prostě paráda.

Tento film jsem viděl už dvakrát. A taky jsem viděl hodně jiných českých filmů. Znám nejlepší díla od Vláčila, Chytilové, Herze nebo třeba Němce. Návrat ztraceného syna pro mě ale stále zůstává nejlepším českým filmem a jedním z nejlepších filmů vůbec. Film podobající se hudbě či jakési časové smyčce neustálých katastrof a katarzí. Když člověk pak vyjde z kina, jakoby byl očištěn ( - pokud tedy dokáže naladit stejný tón a aspoň trochu přemýšlet). 28. 9. 2006 : Film jsem viděl potřetí - názor na něj neměním - spíš jsem se v něm ještě více utvrdil. 26. 10. 2016: Už nepočítám, kolikrát jsem tento film viděl, vcelku nebo po kouskách. Žádám všechny - dívejte se na něj, připomínejte si ho a porovnávejte neustále nejen s jakýmikoli současnými českými filmy, ale i se světovými - nebuďte spokojeni s "málem"! (Sorry, je to trochu patetický, ale mám ten film fakt rád... :-) )

...pan Schorm měl s takovou předlohou a s takovými herci už asi jen málo práce, aby natočil tento klenotek české televizní tvorby tak jak je, přesto si myslím, že by to jen tak nějaký režisér nezvládl s takovou bravurou...

Skvěle, vskutku "filmově" a velice zábavně natočený jakožehistorický příběh, u kterého jsem si až teď, po asi pátém shlédnutí, uvědomil, jak je pomýlený. Nejde o to, že se Francouzi z konce osmnáctého století chovají jako současní Američané - ani o to, že se kněz běžně na veřejnosti prochází s odhalenou hrudí jak nějaký seladon. Nemůžu překousnout, že postava programově vulgárního a všemi opovrhujícího narcistního sadisty je tu představena jako ztělesnění svobody a mučedník, zatímco všichni ostatní jako pokrytci anebo morálně naprosto nestabilní osoby (postava Madelaine je vrcholem - považuje se za "dobrou ženu v životě", přičemž svádí kněze a distribuuje pornografii). Pak jsou tu už jen blázni a svině od podstaty. (nedopsáno)

Film prý velmi zaujal všechny české buddhisty..

Jsem se podíval znova, asi po páté. Bože můj, to je tak neskutečně krásný film :-)