Dr.dogous

Bojovníci za nový svět úspěšně zvládají první fázi, zničit původní svět. Hrdinu popravili a milá prožila "příjemných" 37 let v ruském gulagu. 65%

Sladkobolný doják, ale pohodový. K tomu krásná příroda v okolí Verony. Verona jedno velké muzeum. Úchvatná blondýna Amanda Seyfried a její snoubenec Claire Victor. Byla to láska jako trám, chci říct, že její snoubenec byl pěkné dřevo. ":-)scénář 3 režie 3 herci 3 výprava 4 celkem 13 hodnocení 65 %

Nadprůměrná, pohodová "vztahovka", trochu povrchní, na můj vkus přiliš hedonistická, ale taková už je doba. Živočišnou samici Eliška Balzerová zahrála skvěle babičku, která si umí život vychutnat, mě však byla více sympatická, romanticko-upejpavá, ve filmu její dcera Lenka Vlasáková. Macháček ve své klasické roli zahrál na jedničku.Celkem 70%.

Jeden z mála filmů, na který nám již tenkrát dovolili koukat komunisti, abychom viděli, jak je ten "Západ" zkažený. Po létech jsem ho viděl znova, nic neztratil ze svého nápětí, ikdyž téma drog a boje s mafií na mnoho způsobů, jsme za té léta také viděli mockrát a mockrát recyklovat. Obdival jsem usilovnost a neústupnost detektiva (Gene Hackmana), trochu mi tam chybělo, proč? Nemohu si však pomoci, jeho cesta za dopadením najatého zabijáka, byla poseta přiliš velkým množstvím nevinných lidí. Tzn. aby se nemohlo zfetovat pár lidí, pozabíjím v honičce za mafiány fůru lidí, včetně matky s kočárkem, nechám vykolejit vlak plný lidí, posrážet auta,?Protože já jsem "zákon. " Nakonec ten hlavní mafián, mi stejně uteče. Hmm.

Mistr napětí - M. Night Shyamalan tentokrát nezabodoval. Už jsme za ta léta viděli zabíjení lidí na mnoho způsobů. Již jsme viděli zabijácké utoky žraloků, hadů, krokodýlů,pavouků, dinosaurů, a co takhle stromy a kytky.?! To jste ještě neviděli? Vydržet se to dá. 53%.

Karlička (Charlize), osudová žena, nás provede dekadentně-dadaistickou meziválečnou dobou. Válka byla na spadnutí, všichni to věděli, proto chtěl každý z toho života vycucnout, co se ještě dalo. Nevázané večírky, piatiky, vynikající filmové řemeslo. Válka a zlo, však nakonec poznamenala každého, neunikl ani jeden z milostného trojúhelníku. Někdo se nechal zabít ještě ve Španělské občanské válce, jiný zemřel v posledních dnech osvobození Paříže. Každý dobrý skutek byl náležitě potrestán, zvláště když jeden z protagonistů byl "dvojítý agent", dostal pak dvojnásob naloženo. Povalečné soudy, nebo spíše "nesoudy" pracovaly velice rychle. Vynikající herecké výkony Charlize Theron, Stuart Townsend, Penélope Cruz. Trochu dlouhé, ne však nudné. Fotky z filmu

Townsende díky za tento film, který byl natočen podle skutečných událostí. V záplavě různých filmů o chrabrých agentech, vojácích a jiných hovadinách, po dlouhé době aspoň trochu angažovaná "apelovka". Pro někoho možná spíš pseudolevičacko - anarchistický blábol. Ale nejsem si jist, zda si desetitisíce demonstrujících lidí nechalo stříkat do očí slzný plyn, brutálně se nechalo zmlátit obušky, stovky lidí pozatýkat, protože je to prostě baví ? Asi jim něco vadí. Co to asi bude? Oni sami přesně neví. Možná nenasytnost, "nenažranost", jedněch, chudoba a bída druhých. Townsend se snažil celkem zdařile podívat do zákulisí organizace příprav demonstrace, tak i odvetných opatřeních pořádkových sil. Myšlenkovou nakloněnost na stranu protestantů se ani nesnažil skrýt. Je to také o tom, že po pádu "Říše zla", bipolárního světa, se objevily nové zdroje napětí ve světě, deficity demokracie, pocity frustrace a nespokojenosti lidí s nespravedlivým uspořádáním světa. Postmateriálistické eřé dějin světa, v které se zřejmě nacházíme, lidem již nestačí, jen být materiálně zajištěni, vadí jim ničení životního prostředí, likvidace deštných pralesů, nesmyslné zabíjení zvířat pro zisk, nenasytnost nadnárodních společností a jejich nekontrolovaná moc. To že se různorodí lidé dokázali zorganizovat a zaútočit na symbol globalizace -" WTO", bylo spíše dílem náhody. Ovšem symboly mají v politice velký význam. Organizátory summitu tak zuřivý odpor zaskočil. Za zamyšlení stojí i úloha televize, která by s tiskem měla být hlídacími psy demokracie. Ovšem pokud tam nebudou rozbité výlohy a nepoteče krev v ulicích, nestojí jim ani za to, něco natáčet. Takže nám často překládají, ne to co chceme vědět, ale to, co jim dovolí zadavatelé reklam - jejich živitelé, sdělovat. Zdařilý film, i když trochu návodný. vhodný doprovod např. hodnocení: 66%

Zajímavý hraný dokument. 10 dní v květnu 1940, zlomová část historie Evropy, kdy osud Britanie a celé Evropy doslova visel na vlásku. Winston Churchill byl pouhých 14 dní ministerský předsedou a musel přesvědčit parlament, aby nebyla podepsána ponižující kapitulace. Zpočátku považoval za úspěch zachránit 50 tis vojáků expedičního sboru. Nakonec se povedlo zachránit 338 tis dobře vycvičených vojáků. Celkem otevřeně řečeno, záchrana se povedla, nejen díky odvaze námořních sil, ale i obyčejných rybářů a majitelů malých lodiček. Záchrana expediční armády se ale hlavně povedla díky osudové chybě Hitlera, který nevysvětlitelně zastavil útok na Dunkirk. Tak umožnil Britům zformovat kruhovou obranu a postupně se vyvlíknout ze smrtící smyčky. Ve filmu jsou dobře popisovány těžkosti s naloďováním v krupobití střel a za neustálého bombardování. Příběh vojáka, který při plížení do obranných pozic zranil kamaráda samovolným výstřelem z pušky. Zraněný voják byl ponechán svému osudu na místě. Po obsazení obraných linií byl doražen střelou z pistole důstojníka SS, nebo srdcervoucí masakr odzbrojených britských vojáků esesáky, kteří byli zahnáni do stodoly a pobiti granáty. To možná utvrdilo Brity i Francouze, že kapitulace znamená jistou smrt, k zuřivému odporu. Do diskuse by spíše patřilo, proč Hitler zastavil drtivý tlak na Dunkirk. Zřejmě si chtěl šetřit tanky pro útoku na Paříž. Kdyby však tušil, že jádro britské armády je na kolenou a stačí je dorazit jediným soustředěným útokem. Britanie by pak zůstala prakticky bez ochrany armády. Takto se britskému expedičnímu vojsku podařilo vyvlíknout ze smrtící smyčky, doslova za minutu dvanáct. I tak byla porážka zdrcující. Britové na pláži zanechali prakticky veškerou těžkou výzbroj. V této souvislosti člověka musí napadnout, jaký by byl osud Evropy, kdyby byla Britská armáda smetena do moře a ostrov by padl do rukou Hitlera. Měly by ozbrojené síly USA sílu otevřít druhou frontu? Dokázala by hrdinná sovětská armáda vzdorovat, kdyby neměl Hitler svázané ruce na Západě?

1. díl Amerika, (Pangea) nesoucí se na neutuchatelném zájmu o dinosaury. 2. díl Afrika. Velice zajímavým způsobem se dovídáme o tom, jak se hledají kosti dinosaurů. Tam, kde je dnes pustina a pouštní výheň, byl kdysi (před 200 mil let) bujný deštný prales. Součástí filmu je historie hledání fosilii na v J. Americe a v S. Americe, i zajímavá episoda " boje o kosti." V 19. století se na Divokém západě totiž rozhořela válka o kosti, (fosilie), mezi 2 badateli, Charlesem Marchem a Edwardem Copem. Kdo dřív a kdo více kostí: Allosaura, Diplodoca, Stegosaura, T-Rex aj. Je tu prezentována teorie zániku dinosaurů, neméně působivě snášeny důkazy o jejich schopnostech, které jim dovolily ovládnou souši, moře i vzduch. V této souvislosti mě napadá, kdyby jejich vývoj nebyl násilně přerušen kosmickou katastrofou před 65 miliiony lety, možná by se po zeměkouli proháněli inteligentní dinosauři v autech a letadlech místo nás. Lidem k tomu stačil 1 milion let, aby se z opice proměnili v lidi a proměnili Zemi ve smetiště.

Příběh ženy mezi dvěma muži. Nevěra, nebo spíš ztráta lásky.?! :-) 75%