Chewy

Až vtipně a typicky snadno identifikovatelný počin patřící pod hlavičku onoho studia. Vzdání se své výjimečnosti s následkem řešení své persony a osudu, kde si v dobrém i zlém lze pohrávat s interpretací. Zatoužit po normálnosti se nevyplácí. Nikoliv přátelskou připomínkou se jako na potvoru zjeví “staré já”, které je výřečnější a davem milovaný sympaťák. Příjemně padnoucí “špinavý” audiovizuál. Morbidní a bizarní humor. Moc pěkný ústřední song.  8/10, 4*.

Policie pod vlivem zkorumpovaného šerifa vidlákova si přivydělává pokrouceným vymáháním zákona, dokud nenarazí na Jacka Reachera potaženého černou kůží, který mi do role náramně padl. Ten jim to překazit nechce, dokud se situace nedostane za hranice mírumilovných možností. Zápletka je správně cheesy pro jinak dobře fungující slow burn, kde akce mají následky a podle toho se postavy taky chovají. Což je příjemná změna. Trailer kecal a kdokoliv, kdo čekal akční řezničinu ve stylu Ramba se spálí. Zbytek by tomu měl dát šanci, protože vedle Ještěra je to další fajn trefa, která trochu trpí roztahanou stopáží od jinak sračky chrlícího Netflixu. S klidným svědomím doporučuji, 7/10, 4*.

Drogami nasáklé ústřední trio z Belfastu, které kontroverzně, ale hrdě šíří svůj domorodý jazyk a politické postoje hudbou v zemi, kde frustrace z monarchů bude věčné téma. Freneticky, energicky, vulgárně a volně pojatý origin skupiny, který je právem srovnáván s kultovním Trainspottingem. Ten je sice pro Kneecap využit jako “šablona”, za to ale svoji existenci obhájí snáz než zbytečný T2. Nemusíte soucítit s utlačovanými Iry, mít v playlistu hip-hop a ani být pravidelným uživatelem extáze proto, abyste si tuhle zábavnou jízdu užili. Tady se to obejde bez průstřelu kolene, k plný palbě chybí asi jen to opáčko, které dříve nebo později určitě dám. 8/10, 4*.