Anianna

Výborně udělaný dokument. Formát tohoto pořadu, kdy se ze svědectví účastníků vytváří chronologická linka, mi velmi vyhovuje.

Nebudu hodnotit, jak moc se film přibližuje nejméně dvěma dalším z americké produkce. Už to, že se téma manželské krize českého páru přesouvá na atraktivní ostrov, se mně líbilo. Plodková jako vždy osobitá, chvílemi velmi vtipná už jenom mimikou nebo gesty, zatímco Langmajer dosahuje stejného účinku spíše verbálními hláškami typickými pro českého mača. Dialogy mezi nimi hodnotím jako nejsilnější segment filmu.

Působivý dokument s mnoha zajímavostmi, které jsem ani jako Al Pacinova fanynka nevěděla. Třeba že žil s Marthe Keller. Jejich herecké partnerství v Bobby Deerfieldovi patří k luxusním filmovým zážitkům.

Tuhle předlohu od Simenona neznám a nedokážu posoudit, zda je i próza tak nezajímavá. Divila bych se. Simenon je excelentní vypravěč a ani jeho psychologické romány nepostrádají napínavé zápletky. Třeba film Kočka podle jeho románu je úžasný, ač je postaven na zdánlivě všedním soužití dvou starších manželů, takže v mých očích nasadila Kočka dost vysokou laťku a nemůžu se ubránit srovnávání. Delon hraje v Medvídkovi povrchně, navíc povrchního děvkaře... Nic víc.  Plytkost umocněna na druhou. Jestli mám něco ocenit, tak hudbu Romana Musumarry.

Dobře zachycená dobová atmosféra, skvělá hudba, předvídatelná dějová linka ve velmi příjemném balení.

Já jsem se bavila. Ne úplně americký humor, spíš vtipná mozaika odkazů na americké kultovní perly v evropském stylu. MIšmaš Simpsonů, Angely Lansburyové, Timothy Learyho a nevím čeho všeho zabalený do mírotvorného balíku s LSD a airbegové miny zároveň. McGregor působil roztomile, on jediný ten guláš zbaštil.

Jane i Charlotte mám ráda. Obě půvabné, úspěšné. Ženy mnoha talentů. Sešly se v dokumentu velmi civilním, kdy si v prostředí domova, na procházce nebo třeba na "návštěvě bytu S. Gainsbourga" povídaly o všem, co si ještě nestačily říci - o vzájemném respektu, o svých slabostech, rodinných vztazích. Obě působí (jak jinak) křehce. Některá témata jen naznačí, některá se v dokumentu opakovaně vrací (smrt prvorozené dcery). Zvláště ty nedořečenosti zabalené do vynikajícího dabingu, ač je jinak film ve francouzštině titulkován, se mi moc líbily. Simono Postlerová a Pavlo Beretová, tleskám. 85%

Výborná minisérie. Jediné, co můžu vytknout, je skutečnost, že prakticky od začátku tušíte, kdo je vrah. A ten člověk je navíc podán tak černobíle, že si v průběhu děje divák usilovně přeje, aby ho konečně dostali. Touha dočkat se spravedlivého konce je tak silná, že vám nedovolí vstát od obrazovky. Tak to vlastně ani nic vytknout nemůžu.

Na co si to hrajeme? Jakou intelektovou laťku si před sebe stavíme? Proč? Já se bavím. Kvůli vysokoškolskému diplomu a hodně vysokému IQ nebudu zatracovat produkt, který mě dokáže rozesmát. Nebo možná právě proto.

Jednoduchá, ale působivá animace, zvláště zdůrazněním světla a stínu a potlačením barevnosti. O to víc se divák soustředí na příběh. Život v Afghánistánu je nám vzdálený, v mnohém až nepochopitelný, přesto dominuje ve vyprávění to, co všichni známe - ukotvení se ve vztazích, hledání své role v rodině. Vztah hlavní hrdinky a chlapce je zobrazen úžasně citlivě. Potřeba emočního naplnění, schopnost obětovat se pro druhého, najít v té mizérii rodinnou pospolitost... Jo, líbilo se mi to. Mad byl skvěle nadabovaný.