Dannyss

Téměř čistě dívčí akční výtvor klopýtá na většině frontách. Pokus zaujmout diváky v dnešní době kontroverzního Marvelu nevyšel a spíše uštědřil celému universu další ránu přímo do obličeje. Zcela jistě by takový počin fungoval někdy před minimálně deseti lety, nicméně v nynějším světě nemůže zcela logicky obstát. Nefunkční scénář s celou řadou děr v logických návaznostech a přehnaně cringe postavami sráží kolena solidní myšlence, která je v průběhu snímku zmixovaná do podoby, ve které ji už není možné rozeznat a ztrácí svoje kouzlo. Tvůrci si vzali na svá ramena extrémně velké břemeno, jež nedokázali nést po celou dobu, a tak se jim v závěru rozpadá do množství střípků a nadmíru potřeštěné finální snahy o bojovou scénu. Navzdory všem nedokonalostem filmu nejvíce pomáhá stručná a prostá idea, která i přesto v sobě skrývá přihlouplé komponenty. Přestože jde o úsměvnou slátaninu, není nutné prohlašovat Madame Web za katastrofu, nýbrž spíše za praštěnou podívanou s drobným dobrodružným nádechem v obležení potrefených rádoby hrdinek. 4/10.

Divácky většinově očekávaný návrat písečného dramatu se nechává linout v rozběhlých kolejí, čímž pro mě osobně opět neservíruje žádné vyloženě epické dějství. Ke snímkům, jenž budují svou příběhovou kostru primárně na knižních předlohách se stavím vždy s dávkou nejistoty. Spousta jistě velkolepě natočených scén doručuje mrazivé emoce, jenže si dovolím tvrdit, že v naprosté většině případů pouze pro znalce Duny ze stránek knižní vazby. Mrzí mě, že mi pointy a hluboké myšlenky konkrétních pasáží prosýpají skrze prsty a nedostává se kýžený prožitek vnitřního naplnění či zápal hltat další vteřiny příběhu. Zřejmě si budu zahrávat s názory většiny, nicméně Duna je čistě pro mě typickém příkladem filmu, jenž má obtíž sednout těm, co se nesetkali s původním vzorem a bude pro ně pravděpodobně lehce prázdným dílem. Hra s hudební složkou a budováním atmosféry je však zato nadmíru nosná a dotváří zážitek do kompaktnějšího celku, a to i přesto, že některé scény v sobě skrývají nádech nejasnosti či prvek prázdnoty. Bohužel nedokážu tomuto žánru přijít na chuť, a to především z důvodu, že mě evidentně dost míjí jeho hlavní podstata, přesto nechci být příliš kritický a hanit dílo bez dostatečných znalosti originálu. 8/10.

Navazující kapitola v sobě ukrývá obdobně nudnou linoucí se atmosféru, pomalý posun v ději a nevýrazné postavy, jenž by oplývaly nosnými hodnotami. Kompletní snímek je protkán nespočty zpomalených bojových pasáží, které začnou rychle unavovat a kazit danou akci. V rámci příběhu se zde nic převratného nekoná, zkrátka jen řada typických prvků, jenž však v sobě neukrývají žádnou dávku zvratů či originálního uchopení. Předchozí část se nesla v duchu divnosti a nudy, přestože se zde vsadilo na téměř jedinou lokaci, dané komponenty stále zůstávají. Na dnešní dobu filmových kousků je Rebel Moon v součtu svých částí nehezkým podprůměrem, který si ukrajuje obrovské sousto, které má však potíže pokousat a následně strávit do nabušenějšího formátu. 5,5/10.