DonFrolimo

starej popper se znova narodil. krásný.

I po druhém shlédnutí asi po deseti letech musím uznat, že nejde o přeceňovaný film, jak se tu píše. Ten film je dobrý, herci, atmosférou starosvětského venkova plného zášti a nevyřízených účtů, silným příběhem o cti a zbabělosti. Pravda je, že by mohl být mnohem lepší. Vybírá totiž "historická" schémata aby je vykoval do "uměleckých" schémat, což je základem a účelem dramatu. Proto opozice férového slušného chlapa a zákeřné svině není vstupním, ale výstupním schématem o souboji zla a dobra ve skutečnosti, která samosebou nerozděluje lidi na jenom špatné a jenom dobré. Vstupním schématem je morální selhávání většiny, těch ostatních (tedy nás). Historie bomzáctví, vydírání a nevděku (o tom ten film je - to je ono vstupní schéma) je působivější na pozadí stylizované tragédie klasického hrdiny čelícího (zdánlivě) jednomu záporákovi. Záporáci jsou však všichni ostatní, Sekal sám je tak jakousi zástupnou figurou v níž konflagruje špatnost těch druhých. Formální půdorys filmu je proto jednoduchý a velmi účinný. Jedinou slabinou filmu je ne vždy úplné vyzdvižení stavby na stanovených základech. To je ale věc režisérkého stylu, který Michálek má svůj a jde o věc vkusu. Někdo jiný by možná natočil lepší film s takovým příběhem a herci. Nikdo jiný to ovšem neudělal a ani udělat nemohl. Na závěr bych rád pochválil koprodukci s Poláky, oběma hlavním rolím patří poklona.

Film není kdovíjaký skvost, ALE po výtvarné stránce je to opravdu labužnický zážitek, až takový, že to vysoce překoná všechny podpásovky, které nám zápletka udělí. Kdo se trochu vyzná ve francouzském malířství romantismu, tak nemůže než neocenit. Zfilmovaný Delacroix, Prud'hon nebo Géricault. Prostě mňamka.

Naprostá špička televizní seriálové tvorby a "hraných dokumentů". Lecjaký současný (byť třeba z dílny BBC) málokdy dosahuje takových kvalit ve všech ohledech - a to zejména poutavosti a poučnosti.

Věrohodný Ed Harris jako herec, pokorný Ed Harris jako režisér. Obojí zvládá bravurně, ale jako by přílišná snaha o přesnost jak démonů, tak civilnosti dělala z geniálních obrazů "pečené makarony". Zdá se mi, že Ed Harris nedokázal propojit "sondu do nitra" (duše jako energie) se "sociální freskou" (doba jako materiál), ačkoli toto výchozí rozdvojení je zásadní a správně nastavené. Pollock byl vynikající malíř, to co z něj udělalo autora nejdražších obrazů na světě je však ono: přijít s tím správným ve správný čas. Je pár míst, kde se daří propojit Pollocka "člověka" s Pollockem "uměleckým géniem" - opravdu poetické scény, kolikrát s "malebným" vtipem. Potom je tu - a není jich poskrovnu - míst, kde se zbytečně mluví nebo nudí. Vážnost kterou cítím k Edu Harrisovi, že se vůbec tak náročného úkolu zhostil a nadto se ctí, to bohužel nevyrovná, protože já neposuzuji autenticitu, obrazivost nebo schopnost malířské empatie, posuzuji to, jak se mi film líbil - a to je prostě průměrně.

Tomu filmu chybí strašně málo, aby byl naprosto skvělej. Chvílema toho chybí víc a to je i vidět, chvílema jen něco, co nejde ani vycejtit - což citelně zamrzí při opravdu povedenejch scénách. Slabší čtyři.

Když vcelku dobře vymyšlený a udělaný film musí předstírat říz, aby to dobré přirozeně vyplynulo z toho, co je mezi tím - ze všech těch kombinací, je to potom vlastně spíš špatný film. Možná ne špatný, ale rozhodně rozpaky vzbuzující. Možná to ani není předstírání řízu, ale rozhodně se vám v těch kombinacích nikde nespojí dobrý záměr se stejně dobrým výsledkem. Nejde o to, že by kombinace neseděly. Je jich moc na tempo a styl vyprávění. Obrazy nesedí do rámů. Je to jako ta skvělá trubka co naříká ve scénách (patrně) určených k zamyšlení (když už tak k zamyšlení vypravěče) - líbí se vám, jenže máte pocit, že tam prostě nepatří. A tou sou tam prosim hezký holky.

Výjimečná sci-fi s perfektním příběhem o lidské povaze, sociologii násilí a úskalích "pozitivního" vměšování. A potom také film, který nás přesvědčuje, že dobrá fantastika nepotřebuje ani tolik astronomický rozpočet, jako právě dobrý nápad a důslednost v detailech fikčního světa. Pro mne velmi příjemný objev.

Po zkušenostech s LOST se se zombíkama mazlit nebudu. "Skvěle" zabitej skvělej nápad, doslova utopenej v mejdlovejch bublinách. Motivy přeživších jsou kolikrát víc bezduchý než těch, co žijou nežijou. Semtam až zabolí trapný moralizování. A těžit z horror-postapo nápadu se dařilo jen v prvních pár dílech. Pokud bych byl milovníkem naturalistickejch headshotů na tisíc a jeden způsob, možná bych tomu přidal, ale já se dívám na seriály kvůli příběhu. Zkusim to s komixem, třeba bude přísnější.

Po letech musim přeci jenom trošku slevit z hodnocení, ale jako mladej puberťák sem to fakt žral: ta výprava je naprosto fantastická, skvěle to dokresluje hudba (obojí vám nutně připomene Gotham city) a herecký výkony sou parádní. Tady si neodpustim malou odbočku, jelikož hodně lidí je chápe jako pitvorný, zvlášť u takovýho Ala si tu dokážu představit, jak jeho fanatický fans spíš přeceňovaný ságy Kmotra kroutěj nevěřícně hlavou a spílaj mu do hovad. Jenže potom jeho herecký kvality dost podceňujou. Hrát ploše a přiznaně pitvorně (je to komix, že?) neni ve skutečnosti zas tak jednoduchý a až na Madonnu (ta hrát neumí, takže fakt přehrává) to všechny hlavní postavy zvládaj s bravurou. Co mě spíš jako dospělýho zrazuje, je dost slabej příběh se spoustou promarněnejch možností, který se přímo nabízej, že by to muselo napadnout i to největší scénáristický nemehlo. Pro milovníky gangsterek bez skrupulí lze jen doporučit.