Holly_Wood

Tohle patetické filozofování o neodvratnosti smrti při pomyslné partii šachu, nebo o čem to bylo, mě nebavilo ani zbla. A hlavní postavy byly tak nesympatických charakterů, že jsem si jejich smrt přál už v první půlce filmu. Potvrdil jsem si domněnku, že jak začnou filmaři dostávat Oscaři, a o jejich filmech začnou uctivě debatovat i masoví diváci, tak to jde do háje. Coeni se radši měli držet svýho kopyta a dělat buď legraci nebo legrační násilí. Dobří filmaři by neměli bojovat o Oscary. Ale tak aspoň si hoši užijou té pravé slávy...

Tohle byla fakt blbost a ještě splácanina. Moje první setkání s Bruno Matteiem a hned takové zklamání. Je to smutný, když někdo natočí film, pak umře a pak se zjistí, že snad ten poslední film radši neměl točit.... Snad jedině masky a make-up byly docela hezký, ale jinak teda... no brrr.

FIlm jsem sice neviděl, ale proč Rhed ve svých anotacích prozrazuje konce filmů, to fakt nevím....

Ani nevím, co tomu vytknout. Zombie, které i po smrti pokračují v zaběhlých stereotypech (jako v původním Úsvitu mrtvých) a člověk, který toho dokáže využít a vydělat na tom (to myslím navazuje na snahu zotročit zombie ve Dni mrtvých a v Zemi mrtvých) a k tomu pěkný kousek sociálně-politické kritiky, která ke správnému zombie filmu nutně patří. Spousta srandy, zajímavých postaviček a archetypů, zombíků, gore a striptérek....no prostě jsem se bavil od začátku do konce. Mimochodem úvodní zpravodajství, které uvádí diváka do situace, v které se svět v příběhu nachází, je jedním z nejoriginálnějších vypravěčských úvodů, co jsem kdy viděl. A ze závěrečných titulků vychází najevo, že Jay Lee to nejen napsal a režíroval, k tomu byl hlavním kameramanem a ještě střihačem. To se v Hollywoodu tak často nevidí.. Global Conflict! Terror Index! Prostě bezva:)

Nechápu, co má tenhle film společného s tím Romerovým, stejnojmenným. Remake to není ani trochu. Anebo sakra v tom Romerovi vidim něco úplně jinýho, než všichni ostatní. Romero je hororová poezie s pěknou myšlenkou, zatímco tohle je jen naprosto bezduchá řežba. Víc než na Romerovu tetralogii to navazuje na 28 dní poté a Resident Evil. A ze všech jmenovaných je tento film nejhorší. A to nejen kvůli naspeedovaným "zombíkům". Žánr zombie-horor nepřežil přechod do nového tisíciletí.

Možná to bylo jen momentální náladou, ale tento film se stal mým nej filmem na LFŠ 2007. Vizuálně vytříbená bezstarostná jízda dvou klaunů, při níž padne několik tabuizovaných témat, a to s takovou lehkostí, že si toho nepozorný divák ani nemusí všimnout. Vtipné, autorské, surreálné. Komu Santa Sangre od Jodorowského připadá příliš vážné, možná ocení právě tuto klaunskou road-movie.

Jednoduše a efektivně.

Nemůžu si pomoct, ale mě se ten film fakt líbil. Netajím se tím, že mě podobné drsňárny jaksi magneticky přitahují, ale nemají-li hlavu a patu, žádné ódy nepěju. Den ženy, jak zní alternativní, a zdá se i výstižnější název, je obyčejným filmem o příkoří a pomstě za něj. V poměru k filmovému času půl na půl. Výrazným ozvláštněním však je, že ke gradaci není použita žádná filmová hudba, kromě dvou skladeb, které si pustí samotné postavy. Absence hudby a někdy celkem dlouhé záběry dodávají filmu realismus, který tu někteří komentátoři či recenzent Pepak ze studny.net označují amaterismem. Jen si ale zkuskte udělat ve filmu realismus, navíc v takhle brutálním... I Spit on Your Grave je jediným filmem žánru exploitation, jaký jsem viděl, takže nemohu tento žánr hodnotit nijak obecně. Klíčovým prvkem tohoto žánru ale shledávám, ženské snášení maskulinistického příkoří. Obvykle to ženy schytávají u plotny, pračky, žehličky a u zasraného záchodu, tenhle film ale tematizuje chlapský přístup k ženám jako vykořisťování čistě fyzické. Nemohu tedy souhlasit s Tsunami_X ,který tvrdí: "hlavně v něm nehledejte nějaký ten vyšší smysl". Vyšší smysl s sebou nese celý tento žánr. Spisovatelka (kdysi především povolání můžů) zde čelí čtyřem přiblblým vesničanům, kteří však představují prototyp maskulinity. Jeden z nich je mozek celého běsnění, druhý je vesnický blázen a ztělesněním čisté pudovosti bez morální sebereflexe, další dva jsou jen odpsychologizovaní siláci. Bláto, které je na znásilňovanou ženu neustále vrstveno, není jen tak samoúčelné maskování, ale zobrazuje utrpení a pocit špinavosti, který v ženě po příkoří zůstane. Nevěřím, že se tyhle metafory do tak "amatérského" filmu dostaly náhodou. Režisér přesně věděl, co chce, a rozhodně to nebylo jen ukojení jeho potlačovaných tuh. Ten film je feministický až na půdu, nemyšleno nijak hanlivě (radši, abych od nějaké feministky o něco nepřišel;) Silným povahám vřele doporučuju, leč ať si dřív zjistí něco o žánru exploitation, protože jinak přibude jen další divák, kerý nic nepochopil...

Tahle nezávislá komedie je nezávislá leda tak, co se produkčních podmínek týče. Nic nového se nedozvíte. Prostě jen vizuálně rádoby atraktivní puzzle příhod. A že se to všechno stalo kvůli broukovi? Prostě jen další "originální" způsob oslovení diváka. Rozšláplý brouk v hlavní roli? Kdož máte rádi teenagerovské komedie a máte chuť na odpočinkový "úlet" se na to asi chytnete. Barevné je to dost.

Film, který nevypráví o životě lidí, ale o životě. Příběh muže a ženy na cestě za štěstím v intelektuálním hávu novovlné Francie. Godardovy myšlenky tradičně proudí mnoha kanály, nejlépe sočasně. Skrze obraz, dialogy postav, vnitřními monology i dialogy, skrze slova v deníku, právě vznikajícího románu o životě. Napsat o životě román je totiž jedinou cestou k pochopení beznadějnosti života.