triatlet

Je zajímavé, že scénář televizního "profíka" Stanislava Bartuška paradoxně nepůsobí tak autenticky jako vlastní tvorba Radka Jaroše z předchozí expedice. Přitom Stanislav Bartušek byl členem expedice na Gasherbrum a podával aktuální zpravodajství do BBV. Ovšem v dvoudílném dokumentu je zbytečně agresivní hudební vložka - kolovrátkovité "zneužívání" refrénu - It's My Life od Bon Joviho je skutečně kontraproduktivní; navíc informací a mluvení bylo až zbytečně moc. Obrázky jsou atraktivní, a to i z nehorolezeckého prostředí, kdy Radek Jaroš ve vinárně rekapituluje výstup na svou 10. a 11. osmitisícovku.

Neotřepaný námět je zajímavě zpracovaný. I když se zaměřuje hlavně na sledování linie sourozeneckého příběhu, nabízí prostor k zamyšlení. Autorům se podařilo dát dohromady na televizní poměry věrohodnou výpravu. Dramatičnost příběhu umocňuje hudba. I když některé scény byly nadbytečné nebo působily nereálně, tak především díky herectví ústřední trojice, která představuje sourozenecké trio, na mě příběh působil autenticky. Scéna, kdy Eva (Tereza Nvotová) hledá pomoc v kostele a rozhoduje se, jestli má utéct sama před sebou, patří k nejsilnějším. Líbil se mi i závěr, který sice vyznívá symbolicky, apelativně, ale zároveň má v příběhu své místo. Hudba a text: Jiří Chlumecký. Zpěv: Jan Kalousek a Kateřina Podholová.

Sportování Tomáše Slavaty jako prostředek pomoci druhým. Neotřelá 13. komnata.

Komedie? V tom případě příští maraton musím dát hravě pod tři hodiny:-) Ale v samotném závěru jsem se smál, protože ten způsob, jakým běželi maraton, byl fakt směšný...

Zajímavá kamera, pokus o neotřelé pohledy a zdařilá televizní výprava. Zaujmou lyrické pasáže podpořené hudebním doprovodem. Ovšem ve chvíli, kdy se posunuje děj, melodramatický příběh přestává fungovat a sled přesně nalinkovaných scén nezapůsobí. Scénárista naprosto nelogicky posunuje děj bez vztahu k času (po nehodě je střih rovnou na vozík..., v závěru hrdina chce využít možnost hrát jako vítěz na festivalu, takže doba jeho léčení a spletitých příběhů netrvala ani "sezonu"???). Charaktery postav zůstávají skryty někde hodně hluboko, i když herci se snaží. Zbytečné množství vedlejších odboček (rozvedení rodiče, na smrt nemocný kamarád...). Vše dorazí údernické kamarádské klišé "ty to dokážeš".

Průměrný vtip je podán zdlouhavě, nudně - zbytečné vložky v obchodě, v bazénu. A nezaujme ani herectví - Jandák v roli doktora nepřesvědčivý.

Petr Skoumal + Divadlo v Dlouhé + nadšení (nejen) dětští posluchači = jednoduchá 100% rovnice radostného pění a zábavy.

Viděl jsem pouze tento díl. A během 4 minut poskytl vazbu na rok 1939, z r. 1989 byla slyšet i zvuková kulisa (hesla demonstrujících). Formát poskytuje to, co jsem očekával a je didakticky upotřebitelný. I když nelze srovnávat s autentickým záznamem studentů FAMU. Škoda, že v archívu ČT nelze ostatní díly zhlédnout.

Scénář Jaroslava Pivoňky je sice lehce předvídatelný, obsahuje zbytečné scény autojízdy (nebo stání na semaforech), ale pobaví vypointovaným "obratem" v chování nesnesitelné kontrolorky (Slávka Budínová). Vladimír Menšík byl živel.

Zajímaví, výjimeční hosté (např. laureát Pulitzerovy ceny) a inteligentně vedený rozhovor.