Posledné recenzie (18)
Telefónna búdka (2002)
Nebudu lhát, tento koncept filmů mám opravdu rád. Mystika a originální nápad zde opravdu nechybí. Ano, příběh se celou dobu odehrává v jedné budce, kde si povídají (trošku ulhaný) novinář s pošukem a kolem nich běhají policisté, pasák a tři šlapky. To však tomuhle filmu nikterak neškodí a i tak zde je naprosto skvělá atmosféra. Samozřejmě během filmu můžeme tušit, že film tak nějak skončí „happyendem“, ale i tak to vůbec celý požitek z filmu nekazí.
Hačikó: Príbeh psa (2009)
Přátelství mezi člověkem a psem je stavěno na velké důvěře, věrnosti a lásce. Přesně tyto aspekty jsou ukázány v tomto snímku a je naprosto perfektní. Nejsem divák, kterého dojme jakýkoliv film, a když už mě má něco dojmout, musí to mít opravdu hloubku a tenhle film ji opravdu má. Jsem opravdu rád, že jsem tenhle film viděl a myslím si, že takové city by měli probíhat i mezi lidmi.
Posledný Mohykán (1992)
Tento film má tři poselství. Důvěřovat v sebe sama. Vždy si jít za svým cílem. A vždy věřit a důvěřovat svým nejbližším. Tyhle tři věci dělají tento film naprosto skvělým.
Posledný denníček (1)
Jak si správné načasovat příchod do kina
Byli jsme se třídou na exkurzi v Linzi podívat se na stavby a prohlídnout si i město. Po všech aktivitách s učiteli jsme dostali od zhruba 18 hodin volný čas na pohyb do 23 hodin. Se spolužáky jsme se domluvili, že si zajdeme na nový film Godzilla x Kong. Předem jsme se podívali, kde kino je a jak dlouho trvá cesta tam. Bylo napsáno, že za 7 minut by jsme byli na místě. Náhle, 20 minut před začátkem filmu, začíná zvrat událostí. Kino bylo opravdu vzdáleno 7 minut, ale autem, pěšky to trvalo něco přes půl hodiny. Rychle jsme se schopili a dali jsme do běhu všechny síly, které nám po celém dni zbyly. Jelikož jsme však všichni tři sportovci, zvládli jsme se dostat do kina ještě před začátkem filmu. Pak jenom 15 minut čekat až skončí reklamy a začít si užívat film. Po filmu jsme byli všichni spokojeni a na cestu zpět nám zbylo nějakých necelých 40 minut. To by jsme ale nebyli my, kteří se loudají, zajdou si ještě do obchodu a pak sotva opět stíhání, aby se ještě před večerkou dostali do hotelu. Naštěstí vše skončilo "happy endem" a my se mohli jít vyspat na další den.