TheRay97

Jeden z filmů, který dokáže zahnat špatnou náladu. Příjemně se muzikál poslouchá a taneční výkony herců jsou na jedničku. Je zde spousta vtipných scének, někdy až příliš klišé. Podstatné však je, že dokáže potěšit a neurazí.

Tak toto prolomilo sociální předsudky. A není se za co stydět! Je to spíše oddychový film s přidanými vtípky a příjemnými tvářemi v hlavní roli. Samozřejmě soundtrack se skladbami od The Cure atmosféru pozdvihly na jiný level. Co si budem, hudba také hraje důležitou roli.

Nakonec dávám 5/5. A proč? Každý životní příběh je jiný, každý je hrdinou ve svém vlastním světě. Některé příběhy jsou někdy až extravagantní či nepochopitelné. Tady se do misky přidala špetka od každého. Pozoruhodné, jak hned ze začátku se nedozvíte, co se doopravdy stalo a jak došlo k tak závažné změně v životě matky a dcery. To udržuje diváka v pozoru plného očekávání. Zkoumat Astrid z psychologického hlediska... Občas tápu, nedokážu najít indicii, o čem by vlastně ta holka měla přemýšlet, jakou vidí budoucnost či proč se rozhodla pro tak schůdnou cestu. Ale to bude nejspíš záměr. Mimochodem, i když se vyrojí tolik postav, že je až nemožné se cizímu postavit čelem, na konci filmu se vryjí do srdce tak, že jsem cítila prázdnotu a zmatenost.

Zbožňuju, když se vytvoří animovaný film, na který se mohou podívat všechny věkový kategorie, s tím že se nemusí za to cítit trapně. V tomto případě Sindibád není výjimkou. Nejenže propůjčené hlasy se navždy spojí se jmény postav, ale i do každé z nich se prolnou vlastnosti každého z herců. Nádherná grafika, skvělá práce tvůrců.

Příběh s někým, kdo nepasuje do společnosti, je jiný a výjimečný - to jsou ty nejlepší snímky, který kdy byly natočeny. Samozřejmě se k tomu potřebuje sehraný tým. A to potom stojí za zvláštní pozornost. Jmenuji se Sam je ve svém ohledu originální, nedokážu popsat jak obdivuji Seana Penna za ztvárnění hlavní role, tím více, že se projevoval tak přesvědčivě. Lidé jako je Sam mají v sobě jednoduchost, co na mysli to na jazyku. Myslím, že v tom je právě to kouzlo. Nehnat se za ničím, pozastavit se nad věcmi, na kterých v životě doopravdy záleží. Michelle Pfeiffer tvořila kontrast, přesně takový typ člověka, který neustále něco dělá a nemá čas se zeptat sám sebe, co vlastně od života očekává a co je nejdůležitější. Od okamžiku, kdy byla malá Lucy položena svému tátovi do náruče, začne v jádru hon po pravdě a spravedlnosti. Emoce, smutek, nenávist. Jak málo jsou někteří empatičtí. Pouze zřídka se dá spatřit opravdovou, projevovanou lásku mezi rodiči a dětmi. Sam může sloužit jako perfektní případ toho, s čím se jen sotva kdy setkáme. Oni nebyli jen rodina, byli přátelé, na život a na smrt. Film jako takový je úžasný. Možná, že je trochu uspěchaný konec, ale kvalitě neubírá.

Už nějakou dobu vstřebávám ze svého okolí pozitivní ohlasy na čtvrté pokračování Johna Wicka. Po okamžiku stráveném v kině (ve skutečnosti skoro tři hodiny), mi bylo potvrzeno, že veškeré tyto komentáře jsou skutečné. Nejenomže John Wick dokáže ze tří hodin udělat akční bombu, která donutí sedět až do samého konce, ale i vkládá do filmu určité charisma. Člověk se ani chvilku nenudí a to dokáže jen hrstka filmů. Nezaváhala bych si tu akční vypalovačku zhlédnout ještě několikrát.

Jednou odpoledne říkám doma: "Dneska mám v plánu se podívat na nějakej horor s Michelle Pfeiffer a Harrisonem Fordem." A oni na to: "No, to se potom budeš chodit bát sprchovat." Tak ideálka večer před spaním, dvouhodinový film, temná atmosféra spojená s hororem a ještě bez večeře. Prvních deset minut, pohodka. Dámy a pánové, potom se však dějí věci. Nejdřív si říkám, sakra ta Michelle nestárne, vypadá pořád úžasně. Zničehonic jdou estetické city pryč a už je to jenom napětí. Film je plný neočekávaných zvratů. Nejdřív to byla tahle, pak se zase podezřívala druhá. To už si říkáte, že Claire má nejspíš schizofrenii. Ale to by bylo moc jednoduché, že? Příběh je propracovaný a postupně se odhaluje, že anděl má černá křídla. A ten konec, z toho jsem si sedla na zadek a to spíš ze zjištění, kdo za tím vším doopravdy stál. Ne pokaždý dokáže horor nasát mysteriózní atmosféru, kdy běhá mráz po zádech, zatímco tady splňuje svůj účel (anebo já jsem divná). Budu opakovat slova z některých recenzí, když zmíním, že film je určen pouze na jedno zhlédnutí, podruhé už to není ono.

První, o čem se musím zmínit, jsou verše. Velice se mi zamlouvá, že stejně jako v původní Shakespearově hře zanechávají strukturu a tím pádem i kouzlo celého díla. V angličtině se občas člověk zapotí, protože hra obsahuje nespočet slov, které jsem v životě neviděla, avšak stojí za to si film pustit v originále. A to nemluvím o skvělém obsazení v podání nejednoho velmi známého herce, doslova se to hemží celebritami. Michelle Pfeiffer mě překvapila svou rolí, úžasně zahranou, ke které bych ten sen určitě přirovnala. Ačkoli se jedná o všeobecně známou předlohu, vtípky se nesmí vynechat, těch je během dvou hodin hromada. Celkově jsem nečekala tak povedený snímek, nedá se co vytknout. A s italskou operou je perfektní.

Silný příběh plný emocí sledujíc ztracení syna, jeho postrádání i posléze nalezením. Cení se za originální nápad. Téma je velmi vážné, přesto se ale nemusí všem zamlouvat. To by se mělo respektovat. Ti, kteří si užívají filozofování a psychologii, budou zaručeně filmem nadšeni. Ze strany Bena se dočkáte hodně překvapivých rozhodnutí. A (jak nečekané) na samém konci se dozvíme, jak to skutečně mezi bratry tehdá bylo.

Češi by se konečně měli naučit překládat přesně názvy filmů. Původní americká verze dává větší smysl. Nicméně, manželství je plné překážek a tento film zobrazuje skutečnost většiny. Je to smutné, ale ne každému přijde druhá šance jako východisko a rodina se rozpadá. Co je na tom nejhorší, v dnešní době se to bere jako samozřejmost. Lidé na druhou šanci ani nepomyslí, už se ani nesnaží za nic bojovat. Narozdíl od valné většiny beznadějných manželství se The Story of Us dopracuje k veselejšímu konci. Poté, co jsem prolomila barikádu předsudků vůči filmům po mrknutí očkem na hodnocení, jsem se dokázala soustředit na každý detail a prohlašuji hlavní duo za jednu z nejlepších hereckých dvojic.