Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Komédia
  • Horor
  • Akčný
  • Dobrodružný

Recenzie (34)

plagát

Elektra (2005) odpad!

Dělat spin-off k už tak dost bídnýmu filmu je už opravdu zoufalost sama. Navíc - když už ani ta samotná postava Elektry v Daredevilovi předvedla úplný kulový jak z hlediska scénáristickýho, tak i z hlediska hereckýho - musí být přece stoprocentní záruka toho, že to půjde do kopru už na samotným začátku. Tady to je ale posunutý o laťku dál, co se týče kreativního bankrotu. Příběh je ještě mizernější než jeho už dost nudný předchůdce, akční scény působí jako by je dělal Steven Segal (což není vůbec dobrá vizitka) a Garner jakožto Elektra působí ještě víc znuděně než slepoň Affleck jakožto drzej ďábel v předchozím filmu. Nejsměšnější scénou ve filmu je souboj mezi všude poletujícíma hadrama a samotnej "obrovskej" příběhovej zvrat v podobě toho, že nic nebyla náhoda a tak to bylo předem naplánovaný, je opravdu na přes držku. Nevím jestli jsem rád, že jsem po zhlédnutí nedostal mozkovou obrnu a do konce života tak s povislým koutkem huby neslintal do koberce, ale byl jsem tomu reálně blízko.

plagát

Daredevil: Obhajca nevinných (2003) 

Jó Marvel svět to měl počátkem tisíciletí dost těžký. Novou nejvyšší laťkou tehdejších marveláckých superhrdinských komiksových adaptací byl Raimiho Spider-Man, a tohle se k ní ani zdaleka nepřiblížilo. Ben Affleck v hlavní roli hraje svou postavu jak znuděnej puberťák v depresích závislej na xanaxu a LSD. I blbej vykotlanej strom by tu roli zvládl zahrát líp. Co se týče dalších postav a jejich obsazení, tak to je taky tragédie. Garner jako Elektra vůbec neví která bije, a když už se vůbec nějakým způsobem projeví, tak je to jak sledovat šneka se plazit - sice nějaký pohyb vydá, ale ve výsledku se posune jen o pár nanomlilimetrů, pokud se na něj někdo nedívá víc jak týden v kuse. Duncan, kterej ještě v tý době těžil popularitu ze Zelený míle, měl zřejmě za úkol se svou rolí Kingpina zasadit o větší popularitu, ale v závěru mu to vůbec nic nepřineslo. Spíš to bylo celý jen na škodu jak herci, tak i postavě Kingpina, a v samotným filmu byl využit naprosto minimálně. Jedinej Colin Farrell byl jako Bullseye skvělej, a na herci samotným bylo zřetelně poznat, že si tu roli užívá. Co se týče příběhu, tak je to taky docela dost bídně odvyprávěná celkově ničím nezajímavá tuctovka. Akce je stupidní, nudná a chvílema i směšná. Jednu hvězdu za Farrella, víc si tohle upatlaný svinstvo nezaslouží.

plagát

Rebel Moon: Druhá část – Jizvonoška (2024) odpad!

Slíbil jsem si, že už do týhle žumpy plný ničeho už nespadnu, a jsem v ní zas zpátky ty vole. No, Nárožnej sice potahal svým nostalgickým trailerem na první část, ale tady už není co tahat. Od prvního dílu se absolutně nic nezměnilo. Je to furt ta samá nezáživná nuda a když už se snaží být jakože něčím zajímavá, tak to kolosálně posere. Kupříkladu to jsou jakože odvyprávěný niterně procítěný životy hlavních postav, kde se jakoby ukáže, že měli všichni nachlup stejnej život na hovno. A teď se nacházej ve svízelný situaci, kde musej bránit jednu blbou vesnici před rádoby tyranským impériem. To udělaj tak, že nejdřív ve slow motionu kosej obilí (z těchto záběrů mají stojáka maximálně tak reklamní agentury, který mají zadání udělat reklamu na pečení chleba a samotnej rejža Šnajdr), pak cvičej vesničany v tom, že tímhle ostrým na konci světelný mačety se bodá, a že hlavní u bouchačky se nemíří proti sobě do oka. Pak přijde samotnej epickej boj na život a na smrt za záchranu osady. Bojový taktiky jak rebelů, tak i velkýho zlýho impéria stojej tak neuvěřitelně za vyližprdel, že by to i vyprcanej Pepík z pátý bé s diagnostikovanou leukémií, rakovinou, dyslexií a podprůměrnou inteligencí vymyslel líp. No a na samotným konci, když už tohle debilní melodrama končí, a ostatní přeživší pohřbívaj svý hrdiny, kteří neskutečně dramaticky (tzn. nejnudnějc a hrozně smutně) zdechli, tak jako diváci dostaneme ještě jeden kopanec do prdele v podobě toho, že možná tam někde v plesnivým rohu rodí nějaká třetí část. PROBOHA JEN TO NE! Ale můj masochismus už potají jásá radostí. Nejhorší věcí na tady tom "spektáklu" jménem Rebel Moon je, že Zeki Snajpr si myslí, že je tak dobrej střelec, a že svoji švidravou střelbou stvořil nový fenomén, a Zmrdflix mu to ještě celý pokrejvá. AKORÁT ŽE VŮBEC!

plagát

Game Story (2024) (seriál) 

Pro někoho zábavná nostalgická procházka, pro někoho velmi zajímavá historická edukativní osvěta se zaměřením na gaming a pro někoho naprosto španělská vesnice. Asi takhle by se dali definovat diváci tohoto desetidílného, v souhrnu dvouapůlhodinového, dokumentu. Za mě velmi dobře provedený a uchopený projekt, který se mazlí s prostřihy a odkazy na různé filmy a dobové materiály. Jediné co mě mrzí je jen to, že se dokument nezaměřil na více slavných herních projektů (Posel Smrti, Gooka, významná spoluúčast na Warcraftu 3, atd.), ale to už je jen a pouze mé hnidopišství. Jinak ty nejvýznamnější české videoherní momenty zachycuje perfektně. Třešničkou na dortu v podobě voiceoveru Bětky Trojanové je čistou potěchou pro ucho.

plagát

Prišla v noci (2023) 

Jó, je to přesně jako ze života. Rodinný parazit se pod maskou přívětivosti přicucne na svýho příbuznýho hostitele; a než si to stačí v tý svý palici přehrabat - co se vlastně vůbec do prdele děje, a proč trpí náhlou chudokrevností - už smrdí venku na ulici s prochcanou igelitkou, v lepším případě v Bohnicích, nebo v lochu za vraždu prvního stupně. Tady to ale není tak vyhnaný do extrému jak jsem to v předchozí větě shrnul, ale je to víceméně decentně zpracovaný obraz reality. Peková je skvělý parazit, který mě už při její první větě začal drásat nervy, a navodil tak tu impulzivní vlnu citovýho hororovýho zážitku. I když nejsem upřímně fanda volných nevyjasněných konců, tady mi to upřímně nevadilo, ba naopak to bylo dobře provedeno, ať si divák svůj konec zvolí sám, záleží na jeho fantazii.

plagát

Nejdelší noc (2022) (seriál) 

Některý filmy a seriály odehrávající se během jednoho kratšího časového úseku, na jednom místě, umí být geniální, poutavý a v něčem vynikající nad všechny ostatní. Tohle se ale o týhle španělský corridě plný bordelu říct opravdu nedá. Hlavní zápletka by zněla zajímavě, ale je zabitá spoustou postav, který nemají žádný charakter, a to včetně postav hlavních. Podtrhuje to i fakt, že o každý druhý postavě je tam jakýsi nástin příběhu, který má dodat daný "charakter" postavě, ale vůbec to nefunguje, a všechno tak splývá dohromady. Kdyby to bylo tak o tři díly kratší, možná bych nad tím přivřel i oko, ale tohle bylo natáhnutý na dvojnásobek a tak se z toho stala utahaná, bordelem nacucaná nuda. A ten konec! Do prdele, na konci se akorát všichni dozví, že celej tenhle tyjátr byl úplně ale ÚPLNĚ k hovnu. Ta jedna hvězda je jen za to, že to dokázalo v určitých momentech dodat aspoň trochu atmosféry a to jen díky nasvícení a práci s kamerou.

plagát

Onmjódži (2023) (seriál) 

Ale jo, není to úplně nejhorší. Má to i pár dojemných momentů u kterých by i ukápla slzička, jenže jich tam je pomálu, a tak se v tom zcela ztratí. Bohužel je to vycpaný unylou, nic neříkající vatou, která už tak dost pomalé tempo zpomaluje ještě víc. Anime má velkou výhodu v pomalém tempu, ale to musí být opodstatněné; být nabité silným příběhem, postavami, výbornými zvraty a epickými souboji, což u Onmjódžiho zcela chybí, nebo se k těm aspektům jen velmi slabě přiblíží. Dost silně pochybuju, že se dočkáme nějakého pokračování, ale jestli k němu nějakým zázrakem dojde, tak upřímně nevím, jak by mohlo vypadat.

plagát

Hrozba z temnoty - Season 11 (2015) (séria) 

No ty vole, to zas bylo něco. I když se to ze začátku zdálo být hluchý jak domov důchodců; druhá půlka byla čistý koncert všeho možnýho. Promítlo se tady snad úplně všechno, co až doposud v tomhle seriálu bylo. Návrat starých známých (vypuštěnej Lucík z klece, cameo mrtvýho Kevina a prorockej fet) mi lehce smočil oči, ale ani kapka slzy neukápla. Když už byl na konci předchozí série vypuštěný nový prastarý záporák, tj. Temnota, tak se dokonce zjeví i po jedenácti řadách náboženský symboliky a nadpřirozena i samotný Bůh (sice v podobě břídilskýho pisálka nechtěných minulých i budoucích osudů Winchesterových, ale to se počítá). Navíc se taky objeví opět rodinný komplexy mezi bratrem Bohem a sestrou Temnotou. Rodinný terapie a další vylívání srdíčka pro lidi i andílky na otázky proč Bůh opustil Zemi samozřejmě nezůstanou stranou. Tohle vysvětlování a okolky ohledně Boží nepřítomnosti bylo celkem nezáživný, ale jak má tenhle seriál ve zvyku, největší výbuch zvratů a napětí si nechává na samotný konec. Tady to samozřejmě není výjimkou, ačkoliv od šestý série až po tuhle s tímto kouzelným efektem zábavnosti hodně šetřil a kulhal zároveň. A já jen doufám, že dvanáctá řada to zas nepošle celý do kopru.

plagát

Onimuša (2023) (seriál) 

Nejsem úplně fanoušek anime žánru, ale občas mně přepadne slabší chvilka a nějakej ten japonskej kreslák s přemrdanýma efektama pustím. Když už do týhle divný letargie scén zaměřených na to, aby jeden dostal epileptickej záchvat, tak už od toho očekávám hodně silný scénář a prokreslenej požitek z postav, protože tohle přesně Japonci se svými animáky velmi dobře umí. Bohužel u tady tohohle nevím, kde se stala chyba. Tohle se netrefilo ani do jednoho z těch dvou bodů mých očekávání, a když už byl někde náznak toho, že možná trefí, zase minul. Nástin příběhu zní celkem slibně, ale je neustále zabíjen pomalým tempem, který téměř nulovou zajímavost a odůvodněnost této "rychlosti". Postavy, který už začaly být aspoň něčím zajímavý, hnedka na začátku pochcípají a zbývají tak jen ti hlavní nemastní a neslaní čučkaři, kteří by mi chyběli nejmíň, kdyby náhodou zemřeli. Samotný konec je ještě víc matoucí než začátek, což nechápu jak se jim podařilo. Za co si to ale ty dvě usmolený hvězdy zaslouží, jsou dobře nastavená atmosférická prostředí a kombinatorika barev. A ta druhá je za celkem zajímavě využitý 2D a 3D efekty, i když místy nedochází k jejich souznění.

plagát

Hrozba z temnoty - Season 10 (2014) (séria) 

Tohle se mi upřímně složitě hodnotí. Je jasný, že 10 řada je uzavírkou druhé kapitoly, a už následuje jen poslední kapitola třetí. Otázkou však zůstává, jak se s novým prastarým nepřítelem budou bráchové Winchesterovi vyrovnávat. Celá řada devátá se zabývá hlavně Deanem a jeho vykérovaným Kainovým znamením, který z něj dělá masovýho zabijáka úplně všeho živýho, i neživýho. Sice podstoupí jakousi detoxikaci od vražedných pudů, ale to jen na dobu dočasnou, než se všechno zase kolosálně posere. Andílek Casík získá zpátky zbytky svýho andělskýho já, ale silově je na tom asi jako oškubaný kuře vařící se ve vlastní šťávě na plotně. Králíček pekla Crowley se nečekaně setká se svoji čarodějnou matičkou Rowenou, která ho mateřsky miluje asi jako parazity na i v těle a přiměje Sama, kterej se snaží bráchovi znamení vysekat z pařáty za každou cenu, aby jí přinesl jeho hlavu na talíři. Do hry vstupují opět stará známá IT hackerská mistryně a nerdka Charlie, která je bráchům vždy k ruce, a přichází i s řešením, jak šlamastyku s bebíčkem na ruce vyřešit v podobě Knihy zatracených na kterou je nalepenej novej hráč v podobě rodinky Steinových. Famílie okultně biologicky nabušenejch Frankensteinů (který si jméno smrskli jen na Steinovi, aby byli nenápadní, jak originální krytí) jsou docela zajímaví záporáci, škoda jen že se ve hře neudrželi moc dlouho. A nakonec co se týče Sama, kterej se, už jak jsem zmínil, snaží zachránit bráchu od toho aby se stal démonem zabijákem, tak provádí svý postranní akce za zády Deana. Upřímně tyhle bratrský kličky, kdy jeden obelhává druhýho a naopak za účelem vzájemnýho zachraňování se, jsou už docela unavující, a kazí to tempo seriálu. Na druhou stranu je to přesně to, co je na tomhle díle zábavný a vcelku zajímavý. Otázky bratrský lásky a jejich vzájemných obětí k ní je hlavní motor, co to celý táhne.