Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Komédia
  • Akčný
  • Sci-Fi
  • Krimi

Recenzie (105)

plagát

Nepřítel (2013) 

Ač mám rád Jake Gyllenhaala a i v tomto filmu mě ničím nezklamal musím z "nepřítele" přiznat jisté rozpaky. V průběhu filmu vše funguje, počínaje tísnivou atmosférou nastolenou užitím barevných filtrů a dlouhých záběrů betonových xpodlažních budov, pokračujíc Adamovou melancholií umocněnou těžko vysvětlitelným charakterem vztahu, ve kterém se nachází. To, co v "nepříteli" drhne je především příběh umocněný škokujícím závěrem. Rád bych jej pochopil, nerad bych (jak už někdo psal) strávil čas jeho znovusledováním. Takže je to za kompromisní tři. Mít jinou náladu, vidět film v kině, na festivalu, byly by to čtyři jako vyšité.

plagát

Český žurnál - Dělníci bulváru (2014) (epizóda) 

Dokument jako takovej byl hodně zajímavej v přiblížení práce bulváru jako takového. Ale ty dialogy tvůrce s dělníky... Klusákova snaha o kladení kontroverzních otázek vyznívala naivně. Samozřejmě, možná to byla jeho cíleně zvolená metoda. Na srovnaný nerelativizující svět Novotného to každopádně nestačilo. Možná by pomohlo být v těch dialozích o něco méně návodný a nesnažit se po každém nastoleném tématu o jeho okamžitou konkretizací. Třeba by se divák dozvěděl ještě o trochu víc. Těžko soudit, nesetříhaný materiál jsem neviděl. Na každý pád však před režisérem smekám a P. Novotný má můj respekt.

plagát

Sherlock (2010) (seriál) odpad!

Hodnotím po prvním dílů, který mi vzal jakoukoli touhu sledovat seriál dál. Kde je nějaké napětí? Naivní rádoby dedukce to nezachrání.

plagát

Adult World (2013) 

banální a mnohokrát zpracované téma dospívání zpracované s lehkostí, která až překvapí.

plagát

Star Trek: Do temnoty (2013) 

Marně si přeji, aby byl StarTrek zpracován formou televizního seriálu (ideálně z produkce HBO), ve kterém by bylo mnohem více prostoru pro skutečné science fiction.

plagát

Veľký Gatsby (2013) 

Škoda, obsah ustupuje formě až příliš. To je nejvíce evidentní při shlédnutí 2D promítání. A to až tak moc, že mi to svou barevnou extravagantností a explicitním trikovým vykreslováním krajiny připomíná Wachovských Speed Racera. Pompéznost a trikovost zcela uzurpuje prostor jakýmkoli snahám o hlubší prokreslení postav a jejich charakterů. Gatsby by zasloužil mnohem víc prostoru než jen jednu, dvě situace, které v kostce a povrchně ukazují, o čem Gatsby sní a o co marně usiluje. Přitom stavovská determinace představuje půdu, na které jde drobnými detaily vykreslit, v čem skutečně spočíval rozdíl mezi ustupující šlechtou a novými kapitalisty (ne, skutečně to nejde prostřednictvím kontrastu vlajících záclon (póla) a bujarých barevných večírků). Tyto drobnosti jsou však pro 3D zpracování příliš titěrné a nezajímavé a divák by je velmi snadno přehlédl. Ostatně rozdílná mluva, chování, postavení těla mnohem více vyniknou v komorněji laděných scénách než v těch, kde jsou jednotlivé charaktery spíše komparzem obrazového zpracování šitého na míru tak, aby co nejvíce vynikla jejich vizuálnost a plastičnost. Palec dolů.

plagát

Polski film (2012) 

Další z příjemných překvapení. Jádrem je prolnutí fikce s realitou, které staví základní kostru příběhu a generuje většinu vtipných hlášek a situací. Zvláště pak ty spojené s Pavlem Liškou a jeho výslovností mě dostávaly do kolen. Ačkoli je to komedie, jedná se o film, který vyžaduje pozornost diváka. Platí zde totiž přímá úměra mezi znalostí kontextu, ve kterém se herci pohybují/pohybovali a který je často představen jen tak mimochodem (anebo vůbec a tvůrci se spoléhají na divákovu znalost), a zábavností. Pro vrchol přeměny v Havláta to ale neplatí. Role Marka Daniela je totiž vtipná sama o sobě. Jen mě mrzí, že jsem to neviděl v kině.

plagát

Adamovo tajomstvo (2003) 

Melancholicky krásný příběh o apatickém a neúspěšném spisovateli. O prostředí, se kterým se člověk jen tak nesetká. O nevšední každodennosti. Jakkoli je příběh pomalý dokáže diváka vtáhnout uvěřitelnou obyčejností zobrazeného, která je okořeněná Joeovým sexuálním apetitem. Dvě roviny příběhu, které je zpočátku těžší oddělit, se přirozeně prolnou a vytvoří prostor pro těžké morální dilema, které je vyvrcholením celého filmu. David Mackenzie mě příjemně překvapuje.

plagát

Fringe (2008) (seriál) 

Překombinovaný, natahovaný, nedotažený a bohužel i hloupý. Mám pocit, že tohle je snad značka seriálů, o který se Abrams otírá.

plagát

Let (2012) 

film s tuctovým potenciálem tuctovost překvapivě vyvrací, aby se ke konci tuctovým stal. žádnou dialektiku v tom ale nehledejte.