Tropical

Le Paradis je film, který mění kámen v srdci diváka v květ. Jeho úspěch spočívá v mistrovském vyprávění, vynikajících hereckých výkonech a úchvatné hudbě. Příběh nás zavádí do ústavu pro nápravu mladistvých delikventů, kde sledujeme životy chlapců pod vedením týmu zaměstnanců. Hlavní postavy, Joe a William, jsou ztvárněny s nesmírným citem a chemií herců Khalila Bena Gharbie a Julienu De Saint Jean. Jejich touha a cit propletený celým filmem nám přináší dojemný pohled do jejich životů. Výjimečně dojemné momenty vystihují bolest a touhu těchto mladých mužů. Joeovo rapové vystoupení je silným vyjádřením jeho utrpení a beznaděje, zatímco Williamovy kresby a jeho soucitný vztah k Joeovi přinášejí do filmu vrstvu hloubky a zranitelnosti. Intimní vztah mezi Joeem a Williamem je spíše vykreslen než řečen. Drobné gesta a sdílené okamžiky přibližují jejich propojení a vzájemnou náklonnost.

Málo známý film o třech gay teenagerech v milostném trojůhelníku. Až na ostrý závěr je to krásný realistický příběh s mnoha explicitními scénami, nešetřilo se i s otevřenou nahotou. Dozvíme se, že tutový pasiv je ve skutečnosti btm a zcela jasný aktiv je vášnivě nahoře. A za tu trojku je to 5* .-)

3 díly po 40 minutách mapující nepochopitelné chování gaye, který měl problémy se sebepřijetím, po odmítnutí matkou po coming-outu prchajíc před ní do Berlína. Pár dnů po přestěhování poprvé přidává klubové známosti GHB do pití, ta rychle usíná a umíra. Začíná nepochopitelný sled událostí nutně vedoucí, dříve či později, k jeho dopadení. Další otravy, některé vedoucí ke smrti, některé jen předávkování s menším účinkem, nošení oblečení obětí, snaha platit kartou obětí a další. Nebýt toho, že při pitvě standardně netestují na látku GHB, dopadení by bylo jistě daleko rychlejší; to je na celém případu asi to nejzajímavější. V posledním dílu se dozvídáme o exhumaci samotné babičky pachatele a nehezkému zjištění k faktické příčině její smrty. NIc hezkého. Člověk, který nedokázal najít jiné potěšení, než kontrola a moc nad životy jiných. Mínusové body za roztahané pojetí celého vyprávění, opakování téhož v každém dílu, přitom by se jistě dalo jít daleko více do hloubky všech příběhů, chybějící odpovědi na některé otázky a žádná snaha nad nimi alespoň polemizovat...