Dudek

Tak trochu nostalgické zavzpomínání na léta, kdy jsem na Pepkovi ulítával, kde ty časy jsou?

Jednoduchá animace tu rozhodně není problém, protože o tu tady jde až v poslední řadě. Přiznejme si, že s lepší by to rozhodně nebylo ono. Neuvěřitelně humorné, ale na druhou stranu i pravdivé, doporučuji zhlédnout, ty tři minutky za to stojí. Viděl jsem i pár jiných variací, ale tohle je vrchol, škoda jen že se jedna sitauce opakuje dvakrát - zácpa je velmi podobná pohřebnímu průvodu. Hudba také výborná...

Úžasné. Sérii Neuvěřitelné životy považuji za jedno z nejlepších seskupení dokmunentů, které se na televizní obrazovku dostaly. Samotné postavy, hrdinové jednotlivých příběhů, jsou natolik zajímavé, že by nám stačilo pouze dozvědět se něco málo o jejich současném životě, jenže Neuvěřitelné životy nám je představují pěkně od začátku jeich života, a to velmi poutavou formou. Nejvíce jsem si oblíbil čtveřici dílů o 'síle' (Nejsilnější chlapec světa, Nejsilnější dívka světa, Krutá daň za slávu, Superžena), za zmínku však stojí i ty ostatní.

Jedinou chybičkou je trochu delší rozjezd, jinak Miami Vice jede neuvěřitelnou rychlostí až do úplného závěru, ve kterém je jedna z nejlepších přestřelek v historii kinematografie. Narozdíl od Greengrassova Letu číslo 93 jsem měl celou dobu pocit, že jsem se ocitl přímo uprostřed děje. Maimi Vice je absolutně realný, nepřehnaný snímek, veliké překvapení. Ta kamera, se kterou tolik lidí nesouhlasí, je tím největším kladem. Mann má všechno pevně ve svých rukou a to se mi líbí. Krom začátku bych možná ještě zmínil jeden obrovský zápor, sterilitu. Napětí se tvůrcům prostě v několika scénách nepodařilo vůbec vykouzlit, ale posledních pár minut nám to plně kompenzuje. [TOP 19/12 83%]

Úplně na začátek bych rád podotkl, že nejvíce si tento snímek vychutná divák, který o něm absolutně nic nebude vědět. Přiznávám, že jsem byl dlouhou dobu docela zklamán a dost věcí mi unikalo, pozitivní názor jsem si utvořil až pár hodin po projekci. Až na 'současnou' linii mi to připadalo jako 'audiovizuální onanie', která si hraje na něco čím není. Tím chci pouze říct, že jsem to považoval 'jen' za dobrý, nikoli výjimečný film, jako v tento moment. A on výjimečným zcela jistě je. Toto slovo sice nemá s kvalitou co dělat, ale jistě mi rozumíte, že? A teď už samotný komentář. Po opravdu velmi dlouhé době jsem měl tu čest zhlédnout film, po kterém bych neměl pocit promarněného času. Fontána je opravdu úžasná po všech stránkách. Aronofskému se podařilo spojit mystiku, symboliku a jednoduchý příběh s 'na oko' prostou režií - jednoduché záběry, neustále hudební podkreslení, které má "dotvořit" atmosféru... V první fázi se snaží zmást diváka, nedává mu žádné indicie, jen ho připravuje na následující dění, sledujeme trojici mužů, kteří pravděpodobně někdy v minulosti vkročí do pasti, dále jednoho z nich, klečícího u nádherného stromu, který pluje v obrovské bublině napříč vesmírem, nakonec jsme seznámeni se samotným hrdinou v současnosti a režisér nám pomalu předkládá indicie. Přestože podstata příběhu je nám neustále nabízena na stříbrném podnose, předkládané obrazy nám znemožňují tuto pointu přijmout, symbolicky se pak může jednat o parafrázi na nástrahy života. Vizualně je tento film dokonalý, téměř neutichající hudbební doprovod neruší, ba právě naoapak, byl jsem jím okouzlen. Stejné je to s herci, jejich herecké výkony jsou odzbrojující, dokáží diváka oslovit, získat si ho na svou stranu a donutí ho proživat s nimi své životy. Hugh Jackman předvádí přímo herecký koncert. Souhlasím i se zdejším názorem popisující dokonalost intimních momentů, něco takového se totiž jen tak nevidí, ať už je to pozorování šabalby dalekohledem nebo oba hrdinové ve vaně plné vařící vody. Přestože celý příběh je o strachu ze smrti (poslední kapitole), měl jsem pocit, že se zhmotnil můj sen, druhý den po projekci jsem nevěřil, že něco takového opravdu vzniklo. Je mi jen trochu líto těch, kteří znechuceně opuštěli sál, neboť nepochopili, že zdánlivá prostoduchost a jednoduchost je jen něčím mystickým, na co se nechali režisérem nachytat. Důležité je totiž jádro (ona mlhovina) a k tomu celou dobu směřujeme.

Vypadá to, že slabinou české kinematografie není ani nedostatek invence nebo talentu tvůrců, ale spíše herci, kteří jsou schopni ztvárnit povětšinou jen 'obyčejné' postavy z běžného života.

Skvělý Keanu Reeves, který vypadá stejně jako jeho nejnovější hrdina z filmu Temný obraz a svůdná hruď Katie Holmes, to jsou nejspíš jediná dva důvody proč se na Dokonalý zločin podívat. Krom toho tu totiž máme průhledný příběh, nudnou Raimiho režii (ten chlapík mi prostě nesedne) a nezajímavé lokace. Jakožto thriller překvapuje svou absencí napětí a jakožto drama zoufalými hrdiny, jejichž osudy nejsou pro diváka ničím zajímavé. Dějové složce chybí gradace a tak se celý příběh od svého začátku řítí do propasti. Cate Blanchett a Giovanni Ribisi buď svou roli neuvěřitelným způsobem nezvládli nebo je zkazil dabing, ostatní postavy se pohybují již v rámci průměru. [TOP 19/15 75%]

Zoufale neoriginální mnohokrát ohraná písnička, která překvapivě docela funguje.Příběh drží nad vodou zejména Robert De Niro a jeho úžasný, i když opět okoukaný, herecký výkon. Cubu jr. neberu ještě neukázal, že má na to vystřihnout si nějakou pořádnou roli a v téhle směsce dramatu a komedie má slova jen podtrhává. Scénárista by potřeboval pořádně proplesknout, aby přišel s něčím originálním, tohle vyžírání ohraných schémat v současné kinematografii je dost nudné. Díky bohu za režiséra, který se neveze na nové vlně moderního filmu se zběsilým střihem jakožto skvělým prostředkem k navození atmosféry, ale nechvává film pozvolna plynout, co na tom, že kamera zabírá scény přesně jak čekáme a střich také není nijak překvapivý, nebo-li nač měnit koncepty, dokud fungují? Po nudné Raimiho frašce jsem se alespoň příjmně zabavil.

Jako krátká groteska to funguje celkem dobře, bohužel nemohu ani s přimhouřením oka tvrdit, že tenhle snímek má nějaké větší kvality, způsob natočení připomíná mnoho amatérských filmů, které se válí různě po netu.

Krom střihu a zajímavé myšlenky není o co stát.