Matti.Granad

Líbí se mi celý seriál a moc. Obsazení, jak Martin Shaw, tak Lee Ingleby, který je tak anglický a vlasatý. Líbí se mi jak mají atmosféru, přibližují starou Anglii takovou jaká kdysi byla, tak typické budovy, města, lidé, prostě všechno. Každý díl je hezky vypracovaný od úvodu, přes zápletku, zvraty a nakonec závěr, přitom série pamatují na měnící se dobu a zrcadlí ji jak ve vztazích lidí, tak v zvycích, zákonech, atd.

Kromě toho, že je tu naše krásna, talentovaná, geniální diva paní Edita Gruberová geniální, jsou geniální taky don Alfonso, Despina a Ferrucio Furlanetto jako Guglielmo. Spojení hudby od Mozarta a předlohy  od Lorenza da Ponte se událo třikrát a vždy z toho vyšel skvělý počin a tak to není ani tady. To neznamená, že se povede i každá produkce, ale tahle  se povedla, jak díky skvělému obsazení, taky kulisy, kostýmy.... ano zápletka je vcelku naivní, že by dívka nepoznala svého amanta, protože si zahalí pusu a nos, ale táto produkce právě tohle svedla s fantazií a zábavně a nejde o to uvěřit, že jsou dívky blbé, ale prostě si užívat krásnou hudbu a zábavně provedenou zápletku.

Tak sem to nějak vůbec nepobrala. Proč? Jaký byl důvod pro výběr tohohle "příběhu" do série Dobrodružství kriminalistiky. Řekněme, že to nějak zajímavě začíná, pak se to nějak vyvíjí, ale ten konec mi přišel chaotický, zmaten, nesmyslný, nevedl k logickému závěru, naopak díky policii selhalo políčení a co tímhle měli té madam prokázat? Viděla sem tucty filmů s tématem volavka natočené líp. Když v dobrodružství kriminalistiky nevyjde závěr a tady nevyšel, tak si nezaslouží žádné hvězdy. Sem se smilovala a jednu tomu dala. Vůbec celá čtvrtá série vypadá, že je nanic.

V tohle díle se děje hodně dramat. Už to je nesmysl, v reálu se tolik najednou neděje. Z čeho mne je fakt šoufl, jak Agáta pořád analyzuje svůj vztah k Srnčíkovi, k mužům obecně a k svému tátovi, který zemřel když byla malá. Tolik nespravedlnosti, s tím se nejde vyrovnat ani v skoro 30-ti letech. Do toho vejde bývalý primář Černý, který nemá co na práci a tak tlachá o ničem s mladýma doktorskýma uchama. Jak realistické. Že do toho Vilma musí chtít svádět akorát Romana a ten je najednou věrný až za hrob. Tak otřelé, zrovna tohle musíme a chceme vidět v seriálu z nemocničního prostředí. A aby té psychoanalýzy nebylo v jednom díle málo, tak svoje mindráky pořád dokola řeší taky Denisa. Celé je to o ničem, přesto, že tam přijde pacient s podezřením na ebolu, že doktorka Maxová zvládne svůj první den primářky s přehledem. Ale o tom je skoro celý seriál, fádní, milion krát omílané vztahovky, psychoanalýzy, kraviny, intriky. Jsme doufali, že se tomu Slováci pojednou v seriálu vyhnou. Tak nepovedlo se. Jo tak proč na to koukám? Páč si to pouští manžel..., a já kůli tomu nepůjdu na houby a ani nerostou.

Pro mne jeden z nejlepších filmů vůbec. K filmu mně přivedl samozřejmě geniální Alan Rickman. Jako nejprve podotknu, že sem křesťanka, a nemyslím, že by film jakkoli urážel křesťanství nebo Boha. Možná, určitě pár farizejů, kteří by si měli přebrat co je čeho podstata. Ben Affleck není můj oblíbenej herec, ale tady je s Mattem Damonem perfektní. Že je perfektní Matt Damon, je už snad samozřejmost, ten ani neumí nebýt top. Teď bych ráda vysvětlila proč je ten film super i z pohledu křesťana. Prvně je jasný vod začátku, že je to úplně bláznivej úlet, a to v živote někdy potřebujeme. No ano jako mluví se tam sprostě hooooooooodně (což patří k postavám a možná to chce i nasrat), ale k čemu míří pointa a co tímhle filmem tvůrci řekli, že ten kdo zná Boha (Ben Affleck, Matt Damon), považují život bez něj za trýzeň, protože Bůh je neskonalá dokonalost a láska a udělají první a poslední, aby s ním byly. A peklo je tak nesnesitelné, že je snesitelnější nebýt, než být v pekle. Jestli tohle není propagace křesťanství a Ježíše, tak co to je...?

Takto, film Amadeus mám ráda, ale musím tomu ubrat tři hvězdy, protože v něm pán Forman dělá z historie fikci. A to je něco co nemám ráda a je to špatně. Spousta lidí, kteří film shlédnou si řeknou, že Salieri byl sprostý vrah a hajz. Taky uvěří tomu, že pro starého Comtúra z Dona Giovanniho byl předlohou Mozartův taťka a jejich vztah, což je blbost, žejo. Libreto k Donu Giovannimu napsal Lorenzo da Ponte, podle staré španělské legendy a vtiskl tomu pohled katolického kněze. To co vím posoudit. Kolik jiných nepravd tam  bylo nevím. A 99 % lidí, kteří film vidí jej berou jako fakt, páč mistr Forman věděl. Fakt hezky zpracovaná fikce, ale historicky výpovědní hodnota je hodně pochybná...

Carmen je jedna z mých oblíbených opěr a tahle produkce, i když nekopíruje úplně libreto (je tam myslím nějaká arie vynechaná) je top. Placido Domingo má nejen krásný hlas, ale i přesvědčivý herecký projev a taky je v něm něco, něco co sem v žádném jiném Josém neviděla. Živočišnost. A mnohem víc jí je v paní Migenes. Přesto, že není kráska, je tam tak sexy a tak přesvědčivá. Ano takhle si představuji Carmen! A samozřejmě hlasem si mně určitě získala taky, nádherně zazpívaná Carmen, číslo 1. Escamillo (pro neznalé čti escamijo) je moje oblíbená postava z téhle opery, ale tady mně neoslovil. Holt Karle, nemůžu mít všechno. Jinak tady ale všechno funguje bezchybně, atmosféra nádherná. Díky za tuhle Carmen. Pro srovnáni s knižní předlohou, od Prospera Mérimée, není libreto jedna k jedné. Podle knižní předlohy je Carmen prostitutka, má "muže", kterého Don José zabil. Prosper vypravuje příběh v první osobě, kde on právě potkal jak nejprve Dona Josého, tak Carmen, a stane se jejich přítel a účastní celé tragédie. V čase když potkává Dona Josého je ten už proslulý a strach vzbuzující vrah. V závěru, jestli pamatuji dobře, prosí už ve vězení Prospera, aby vyhledal jeho matku a řekl jí o něm (jejím synovi) a jeho konci. Takže knižní předloha je podstatně akčnější a hodná přečtení.

Na tento typ filmu/seriálu bych se patrně dobrovolně nikdy nekoukala (prostě to vidím, protože si to pouští manžel). I když se najdou některé lepší díly, tenhle k nim podle mého názoru nepatří.  Klišoidní, patetické. V závěru celé město zachraňuje malý černošský kluk, který si přeje, aby špatná víla, která byla nevinně odchycena a držena v zajetí po dobu 30 let, poznala strach. I stane se... a z nakakané víly je najednou chápávej soudruh, který se rozhodne, že to co ji bylo provedeno, je vlastně v pořádku a všichni žijí dál šťastně a spolu navěky.... Kasandra se vrací do Knihovny, moudřejší, páč už ví, že je knihovnice... no fuj.