Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Akčný
  • Dráma
  • Komédia
  • Animovaný
  • Horor

Recenzie (17)

plagát

Creed II (2018) 

Dvojka spoléhá na recyklaci "největšího záporáka" ze série Rocky a jeho sílu poněkud otřepaně transformuje do jeho syna. Děj zdlouhavý, tupý a hlavní postava je někdy tak nepříjemně sebelítostivá a nablblá, že se na to nechce člověku ani dívat. A to pominu tradiční "stallone boxing," což je prakticky stále brutální tupá pouliční rvačka, jen v ringu.

plagát

To sa mi snáď len zdá (2023) 

Na film s Nickem Cage jsem zašel spíše ze zvědavosti, než že bych něco očekával. Pokud máte v paměti Nicolase jako akčního hrdinu či přízračného lovce na ohnivé motorce (Ghost rider), pak na něj rovnou zapomeňte. Vysokoškolský profesor Paul, je tak nezajímavý a nudný, že jsem v něm měl problém Cage poznat. Začne být zajímavý vlastně jen takovou zvláštností; Objevuje se ve snech lidí po celém světě. Film nikam nespěchá a věnuje prvních cca 20 minut snaze osobnost profesora přiblížit divákům. Z nepříliš zajímavého představování přejde jemně k trochu sušší komedii, která nabízí pár velmi roztomilých situací (vrcholící těžko ovladatelnou nervozitou těla před erotickým dusnem s cizí ženou). Trochu krkolomným skokem přechází k hororu a vrcholí hutným psychologickým dramatem, kdy jsem visel pohledem na plátně a zatínal zuby do rtů. Tento film je pravděpodobně nejlepší tohoto měsíce a pro zbytek roku nasadil laťku zatraceně vysoko.  Bohužel celý dojem padá na závěrečné patnáctiminutovce, která vás nakopne do ksichtu a výsledek zbytečně pokazí, jako by snad tvůrci nevěděli, jak celé dílo zakončit. Celé to tak na mě nakonec působilo, jako bych byl na rybách a celých 70 minut zápolil s kapitálním sumcem. A místo triumfu se mi těsně před vylovením urval vlasec. Z vrcholícího zápalu a vzrušení se během 5 vteřin stane totální zklamání. Škoda. Kdyby Borgli dokázal vymyslet plynulý závěr, který by dával smysl, měli bychom tu zřejmě nejlepší film svého žánru za posledních 24 let. Takto si na film do konce tohoto roku nejspíš nikdo ani nevzpomene a to je, vzhledem k celkovému strhujícímu dojmu z filmu, opravdová škoda. Protože film prakticky přímo a nekompromisně bez obalu nastavuje zrcadlo dnešnímu trendu cancel culture. Za sebe, pokud musím (se slzou na víčku) strhnout body za pokažený závěr, hodnotím na 90 %.

plagát

Hrozba z temnoty (2005) (seriál) 

Strašně strašné. Od chvíle, kdy do děje vstoupili andělé a celá nebesa, příběh už se nedokázal oprostit a zaujmout něčím novým. Když každý zemřel už po třetí a pokaždé se vrátil, začal jsem mít flashback z filmu Na Hromnice o den více, kde Bill Murray několikrát spáchá sebevraždu, aby se zase nedobrovolně probudil ráno 2. února. Být jedním z nich, začal bych bratra zabíjet pro zábavu, protože by se beztak znovu vrátil. Poslední díl už byl vysvobozující.

plagát

Bullet Train (2022) 

Vezměte si fakt všechny tarantinovky kromě Od soumraku do úsvitu a Hostel, dejte si trochu trávy a pak se koukejte na ten díl Šmoulů, kde černí šmoulové masakrují modré. Je to zábava k pos*ání a i když si zrovna vezmete do ruky mobil, nemáte čas se do něj podívat, protože ten vlak fakt jede a to hodně svižně.

plagát

Pápežov exorcista (2023) 

Dávám 2 hvězdy. 1 za 200,- co jsem za tuhle blbost obětoval a 1 za to, jak dobře umí Russle Crowe zahrát italský přízvuk, něco jako nejlepší imitátoři dokáží napodobit přízvuk Arnolda Schwarzeneggera. Tahle strašlivá vykradačka snad všech filmů na tuto tematiku, od Exorcisty počínaje, V zajetí démonů konče, obstříknutá někdy efekty z Mumie, by měla být zakopána pod zem, hlídána všemi pečeťmi exorcistů a zapečetěna tím nejtěžším kamenem s rytinou značky španělské inkvizice. Strašný.

plagát

John Wick 4 (2023) 

Po 3 svěžích skvělých filmech přichází rána tvrdá jako levačka Johna Wicka. Líbila se mi technika a svižnost akce, kde se zrovna nepenetrovaly ruce nožem, tužkou nebo se neřezalo do krku pokerovou kartou, tam to vyplnila akce na motocyklech, v automobilech i na koních a sem tam německý ovčák zkoušel někomu urvat vercajk. Bohužel z víceméně uvěřitelných prvních dvou filmů a mírně uhozené třetí řežby se stala akce plná téměř nadlidských padouchů i čestných vrahů, kteří jsou jinak fajn lidé s dobrým srdíčkem, jen jim nedělá problém dělat mrtvoly ze všech kolem sebe. Jeden je daredevil v saku, další zřejmě utekl z nějaké zombie hry. Jo a ta saka... Zázračné obleky, které jsou odolné proti nečistotám, prachu a také kulkám, střelu vůbec nepocítíte a téměř 60 letý tam všechny mydlí hlava nehlava, že kdyby se měl jednou setkat s Avengers, naseká je všechny na nadpřirozenou hromadu. S Wickem se vrátila klasika akčňáren 80. let, tedy nekonečné zásobníky, přestřelené zvukové efekty, svižné souboje, člověk už čekal, kdy proti Wickovi vylítne Jackie Chan, Chuck Norris a van Damme.. Bohužel však film obsahoval sáhodlouhé žvanění o ničem, otravné momenty strávené volným pohybem z bodu A do bodu B, kdy do bodu B přijde ještě někdo až z bodu F, pronese nějaké oduševnělé moudro a pak se začnou zase řezat.  Prostě průměr jako Liga Výjimečných bez klobouku Seana Conneryho. A závěr vám nakonec řekne, že na takový konec nepotřeboval John rozmlátit na kusy celou mafii, hotel ani všechny zabijáky na světě. 🤷‍♂️

plagát

The Last of Us - Vydržet a přežít (2023) (epizóda) 

Poté, co HBO uvedlo 3. epizodu, která vlastně pro příběh nemá žádný význam (prostě jen potřebovali znovu poučovat diváky a splnit si kvótu alespoň dvou homosexuálů), jsem se trochu bál. Na 4. epizodu jsem se proto bál dívat střízlivý a díky tomu si na 5. pamatuji jen mlhavě. Ale vím, že se mi líbila stejně jako 1. a 2., které jsem zvládnul sledovat střízlivý, bez nutkavé potřeby vypíchnout si oči vidličkou.

plagát

Kocúr v čižmách: Posledné želanie (2022) 

Prakticky hned mě ten film chytil za srdce. Málo se vidí tak bezvadně zpracovaný film pro děti, který nejenže nadchne svým nenuceným humorem, ale zaujme i tím, že ačkoliv jde o dětský film, s pozoruhodným citem rozebírá dospělé téma strachu ze smrti a vyrovnání se s minulostí. Hlavní záporná postava je děsivá a fascinující, komiksová grafika příběh nijak nenarušuje, ba naopak a narážky na hispánské legendy a pověry příjemně zpestřují. Je to asi jediný animák, na který jsem neváhal jít do kina opakovaně. Oproti slaboduchému 1. filmu s mluvícím vejcem šlo o velice sympatickou proměnu.

plagát

Avatar: Cesta vody (2022) 

Já se docela těšil na scifi fantasy, bohužel jsem v kině dostal jen scifi fantasticky dlouhou nudu. James Cameron popadl příběh, který by se vešel do stopáže 80 minut a natáááááááhl ho jako žvýkačku. Už dlouho se mi v kině nestalo, že bych se zuby nehty držel sedačky, abych se prostě nezvedl a neutekl ze sálu. Té okaté green peace agitaci o drancování planety a krutém lovu velryb dost podstatným způsobem podtrhl nohy sám Cameron tím, že presentoval svůj modrý nudný trhák v zemi, která se věnuje drancování planety (například vypouštění radioaktivního odpadu do moře) a onomu krutému lovu velryb a dokonce za nucené asistence dvou delfínů, kteří jsou nuceni žít v zajetí.

plagát

Krypton (2018) (seriál) 

Myslel jsem, že po sledování seriálu Smallville a Muže z oceli si ještě upevním svou počínající náklonnost ke světu Supermana a historii jeho rodu.  Bohužel, El je malý šedý loser, který přesvědčivě dokáže udělat jen dramatický pohled a jinak se seriálem jen tak náhodně motá v ději, jeho kámoš je někdo, kdo se tam odněkud prostě vzal a krysí muž, který vypadá spíše jako by jej autoři náhodně vytáhli z popelnice a dali mu do ruky text. Ostatní rody jsou jen tak načrtnuté, náhodně se tam objeví jejich jména, aby za minutu zase bez nějakého hlubšího kontextu zmizela. Bohužel, když se mluví o jakési teroristické či odbojové frakci "Černá nula," výhradně tento název zní z úst někoho z rodu Zod, což je zřejmě nějaká bojová rodinka vyšších vrstev v Africe, která si upevnila místo mezi postavenými jen proto, že si její členové dávají pravidelně do držky a všude, kde to jenom jde, včetně cely, nacvičují svoje zumba kung - fu a přehlíží milostné drama, kdy mladá míšenka z rodu Zod vlastně neví, s kým že chce vlastně spát a tak to hraje na obě strany. S jedním spí a druhého miluje.  Z části se z toho stala mimo trapně multikulturní prosycenosti feministická s"ačka a nalejvárna blábolící o nerovnosti ve společnosti. Vydržel jsem to nicméně do poloviny 5. dílu a nepozvracel se, což považuji za svůj obdivuhodný výkon.