setasob

Když si dopřát akční oddych, tak s touhle Mumií!  Výtečné prolínání akčních, komediálních a tzv. hrůzných scén - to vše podpořené výtečnou trikovou prací. Jeden z mých oblíbených filmů.

Tak tento film by se dal nazvat i Jak uloupit Mumii... Třeba jednou přijde den a americká produkce pochopí, že pokus o oživení výborného filmu zpracováním s Cruisem v hlavní egoroli neznamená krok vzhůru. Ani kvalitou, ani tržbami či sledovaností. Důvodem předělávky výtečné Mumie 1999 může být jen výsledná verze, která je nejspíš přijatelnější čím dál víc omezenějšímu americkému publiku. Tendenční přesazení do dob války v Iráku by tomu mělo pomoct... Snad je tam i dostatečný poměr černé a bílé, mušliček a pindíků, Cruise a zla, aby to přežilo další vlnu nesmyslných nápadů made in America.

Právě dokoukáno - hodnocení i recenzi musím zvládnout hned, protože po pár minutách bych už nechtěl plýtvat svým časem na takovou ptákovinu. Stačí ty ztracené dvě hodiny. Vzhledem k relativně slušné technické práci (detaily, úvodní bojová scéna, věrnost použitých strojů) dávám jednu hvězdu. A zbytek filmu? Označení odpad musí stačit. No, je tu ještě jedna možnost - nepochopil jsem umělcův talent i rozmach a jinotaje replik i genialita díla mi zůstaly skryty za závojem gerojské epiky. A to bude nejspíš ono, protože nad rámec mého chápání je i vysoké hodnocení na ČSFD...

Chtěl bych poděkovat tvůrcům - když jsem chytil nostalgickou náladu a chtěl jsem si pustit nějaké béčko z osmdesátek, musel jsem sáhnout po ohraných filmech s předvídatelným dějem a jasnými rolemi. A teď mám k dispozici D-tox. Osmdesátkové béčko v modernějším střihu. Jenže nic víc...

Režie, děj, téma, scénář, efekty, perfektní práce Austina Butlera - to vše mi dalo nádherných cca 110 minut zábavy. Občas mi  i proběhl příjemný mrazík po zádech. Elvise mám hodně rád... A chybějící minuty? Děkuji maskérům, kteří evidentně milují Montgomeryho Burnse - přidali mu 80 kilo, navlékli ho na Toma Hankse a vytvořili parodii na plukovníka Parkera. A já tím získal možnost se už u třetího zhlédnutí filmu dostat na příjemnou stopáž pod 120 minut - scény s Hanksem nedávám a vypouštím. A díky znechucení z této plukovnické šílenosti jsem krátce uvažoval i o hodnocení pod 70 %...

Tak nevím, co by si zasloužilo víc odsouzení - "film", nebo má schopnost mrhat časem sledováním tohoto paskvilu? Snad se z toho brzy vzpamatuji...

Pro lezce celkem fajn dokument - o Adamovi toho totiž můžeme dost vědět z lezeckých serverů a z Montany, takže se v tom "dokumentu" dokážeme líp zorientovat. A to je občas náročnější- například mě tam chyběly doplňující infa k lezeckým sekvencím - malý titulek s názvem oblasti, cesty a obtížností by nezaškodil. Takhle jen odhaduji. A žasnu nad tím pavoukem... A nad jeho ženou, která svoji vyjímečnou lezeckou kariéru obětovala. Pokud ale byla cílovou skupinou laická veřejnost, tak to nevyšlo. Časté sekvence, jež jsou bez znalosti kontextu a prostředí nezáživné a matoucí, natažený záběr přežvykujícího páru v karavanu a další a další drobnosti degradují film na akci pro skupinu sportovních nadšenců. Již zmíněné chybějící titulky u lezeckých záběrů by pomohly i laikům - pokud si u toho řevu přečtete, že jde o jednu z nejtěžších cest na světě a že má jen pár nebo jen jediný přelez, a to právě Adamův, pak by i laik nejspíš pochopil víc. Je mi to líto - před Adamem smekám již od jeho dětských úspěchů. Před autory dokumentu se mi smekat nechce... Ty tři hvězdičky jsou s velkým mínus.

Když odcházíte z kina a máte pocit, že ten film byl o někom, koho znáte, pak pochopíte i název filmu. Hlášku: „Jsem nejhorší člověk na zemi!“ jsem už párkrát v životě slyšel. A stejně jako v tomto snímku ji občas může vyslovit kdokoliv... Úvodní upozornění, že příběh má prolog, 12 kapitol a epilog, mne trochu vyděsil – smířil jsem se s variací na studentské filmy s nejasným dějem a potřebou odůvodňování každého slova vypravěčem. Po prvních minutách mne ale napadlo, že Amélie nemusí žít jen na Montmartru - v duchu jsem se omluvil za předčasné hodnocení a začal si užívat příběh, jenž je vyprávěn se syrovostí a přímočarostí typickou pro severskou kinematografii. A právě ta syrovost mne zaujala nejvíc – žádné obrušování hran při zobrazování života Norů – depky, záliba v alkoholu, divoké vztahy. A když už se řeší rodina, tak se nevykřikují obviňující litanie – otec prostě dostane velmi specifickým způsobem přes hubu (byť jen v houbičkami rozjeté mysli)… Škoda, že tento film asi neuspěje za Atlantikem – málo černochů, žena zobrazená jako rozháraná bytost, která neví co chce, ale chce to hned, záporáci nejsou hnusní… A ta (pro mne výtečná) scéna Akselova studiového rozhovoru se zjevně lehce hysterézní feministkou? Tak to by se muselo vystřihnout. Takové přeci feminošky vůbec nejsou... Prostě výtečný evropský film pro zatím ještě normálního evropského diváka.

Kdysi jsem míval rád knihu Není římského lidu - jen mi vadila ta trochu schematická kulisa Neronovy vlády. Quo vadis to vše trumflo dokonale.  Slušný scénář, zajímavá předloha, ale výsledkem je - jak to slušně říct - polská křesťanská agitka. Kdyby ten film měl ještě deset minut, tak tam pokřtí i Nerona... Ztvárnění požáru Říma je kapitola sama pro sebe. Hořely především chudinské čtvrti, což směle film téměř ignoruje. Převažující záběry planoucích kamenných chrámů a mramorových soch jsou na úrovni triků 50. let. Dvě hvězdy dávám především za ztvárnění prostředí, kostýmy a místy relativně slušné záblesky herectví.