Tomas.Abi

Plnohodnotná popcornová, stupidní, násilnická,  krvavá akční zábava, plná testosteronu a zpocených lesklých svalů Arnolda Schwarzenegra, kde má každý svou legendární hlášku. Je to hloupé, bezmyšlenkovité stupidní béčkový akční film, kde děj prostě  bez jakékoli logiky plyne, ale je to skvělá legendární osmdesátková zábava.

Kill Bill či John Wick v indickém kabátku, ale místo samurajských mečů či pistolí jde hlavně o surový boj pěstmi. Je zde spoustu krve a nádherných statických barevných záběrů plných zajímavých nápadů ovšem akce je brána roztřeseně a to bohužel ubírá na přehlednosti. Cesta za pomstou je hezky propojena s indickou legendou o bohu Hanuman a náš hrdina Bobby si vlastně prochází vývojem, který tento mýtus vypráví. Velmi kvalitní film, která potěší fanoušky tohoto žánru.

Měl jsem tu čest vidět to opět na velkém plátně a ten film je zkrátka stále skvělý. I když jsem ho viděl snad už 10x tak nezestárnul, má úžasnou hororovou atmosféru, která je navíc podtržena výbornou muzikou od Alana Silvestri. Kamera a střih je výborná a je neuvěřitelné, že cítíte strach a úzkost jen tím, že zabírá stromy. Akční scény jsou výtečné a doplněné dnes už legendárními hláškami. Predátor je stále tak neuvěřitelně děsivý. Navíc na konci ukáže nějaký druh charakteru skrz loveckou čest, která ho povýší z pouhého vraždícího monstra na něco vyššího, když ho Arnie dostane do úzkých, on začne střílet do prázdna jako maniak a je znát, že z lovce se stává lovná.

Zřejmě tento film není určen pro mě, i když jak Konga od Jacksona tak Godzillu od Emmericha jsem si vždy náramně užil. Užil jsem si dokonce i Transformers od Michael Bay. Zde jsem ale viděl jen nepřehledný digitální bordel, nekonečné rvačky, nesympatické a hloupé postavy a příběh jsem snad ani nepochopil, jestli se to co je tedy dějová linka dá nějakým příběhem nazývat. Ani jako hloupou popcornovou zábavu jsem si to neužil, protože mě z toho bolely jak oči tak i mozek, který i když jsem odpojil od veškerého přemýšlení, neblaze trpěl a měnil se v želatinu. Za mě jde o zločin proti kinematografii.

Bohužel i když uznávám, že tento film má své kvality, tak na mě to nefungovalo. I přes silné a dojemné scény jsem zůstával naprosto chladným, což mě mrzí, neboť mám anglickou filmovou tvorbu a anglické herce a dětské příběhy obecně velice rád. A Hugh Grant mě tam neskutečně iritoval, což se nestává.

Zápletka filmu není vůbec špatná, ale to provedení je tedy šílené. Pár záběrů kamery, přechodů a střihů bylo opravdu špatných a některé scény byly tak tmavé, že jsem se bál, že z filmu nic neuvidím. Vztah mezi matkou a nevlastními dcerami, které mají do ideálního vztahu daleko, je tak nevyužitý až to mrzí. Silných momentů, kdy je jejich chováni opodstatněné je jako šafránu a většinou je střídá bizarní chování. Dialogy jsou zbytečně dlouhé a scénáristé si asi o divácích myslí, že jsou úplně hloupí, protože jim vše musí několikrát dlouze vysvětlovat. Naše postavy jsou v některých scénách tak upovídaní, až to kazí celé napětí a navíc je to  činí neskutečně otravnými. Napětí je budováno velmi neobratně a i zvukový doprovod vám už napovídá, že přijde nějaké to leknutí, což je škoda, protože v některých scénách mi opravdu přejížděl mráz po těle. Po nevyrovnaném začátku a solidním středu ovšem přichází konec, který je o to šťavnatější. První zvrat je sice hororové klišé, kterých je film tedy plný, ale nebylo by úplně nejhorší, kdyby nenásledovalo jakési akční vyvrcholení s pár krvavými momenty, které působí až komicky. Poté opět následuje několik zvratů a asi tři konce, které ovšem žádnými konci nejsou, protože děj zůstává vlastně otevřený. Tento komediálně hororový thriller je tak nevyvážený, což je škoda, protože příběh má potenciál být kvalitním. V každém případě jsem se bavil, i když v užvaněných pasážích jsem si přál aby film konečně skončil. Ovšem když jedna postava, ta nejukecanější konečně zemřela, cítil jsem spokojenost a zadostiučinění, což asi nebyl záměr. Každopádně jsem rád, že jsem tuto hloupost viděl, protože jde o kvalitní slátaninu s pár skvělými momenty.

Opět dobře zpracovaný film o finančnících, kteří jsou chamtiví, tvoří si svá pravidla a nakonec nejsou potrestáni. Herecké výkony jsou skvělé, a příběh, ten nám napsal sám život. Velmi kvalitní film daného žánru.

Film od nerdů pro nerdy, který je o nerdech, kteří věří, že herci populárního seriálu, jsou hrdinové z historických dokumentů a vše je realita. Alan Rickman ztvárňuje postavu shakespearovského herce, který nenávidí svou postavu, Sigourney Weaver hraje sexy herečku, která papouškuje to, co říká počítač a je tam proto, že je blondýna s velkými ňadry a Tim Allen jako kapitán a hlavní hvězda populárního seriálu, který je vlastně neherec, který si postavil kariéru na vytí a dělání komických obličejů se během tohoto filmu, jak sám prohlásil Alan Rickman, naučil i trochu hrát. S každým dalším shlédnutím se sám sebe ptám, do jaké míry naše tři hlavní hvězdy hrají, či ztvárňují v určité míře své životní úzkosti. Každopádně casting  dopadl na jedničku. Ostatní členové naší posádky jsou skvělí a dostávají také prostor pro své nezapomenutelné momenty. Chemie funguje a je cítit, že si všichni natáčení skvěle užili. Skvělá komedie, s prokreslenými charaktery a inteligentním humorem. Spíš než parodií na Star Trek jde o poctu  Star Treku a jeho fanouškům s komediálními prvky, které nesklouzávají k nechutné trapnosti.

Tento film jsem viděl poprvé na ČT2 v roce 2000 a bylo mi v té době 9 let. Rodiče to nahráli na videokazetu a já to poté neustále sjížděl dokola i přestože jsem od poloviny filmu neustále brečel, když jsem viděl, jak dostihoví hodnostáři přidávají Phar Lapovi do sedla závaží a on přesto i neustále vyhrával. Pokud jsem v 9 letech prožíval takto emotivně jednoduché scény, kde jsem viděl jak dávají železné pláty na hřbet koni, který vítězil o několik délek, aby přestal vítězit a přitom cítil vztek, bezmoc a smutek, tak musí jít o geniální film, neboť jak herci, tak režiséři tvrdí, že nejhorší disciplínou jsou  pro ně pohádky, neboť děti poznají když někdo něco pouze hraje. Toto byl film pro dospělé a já už v té době cítil, že jsem součástí velkého a krásně zpracovaného příběhu.

Málokterý film mi představuje ryzost Spojených států amerických jako tento. Úvodní scéna začíná detailními prostřihy usedajícího Mickey Rourke na svůj Harley Davidson, za doprovodu sklady Wanted Dead or Alive od Bon Jovi. Motor se rozeřve a Mickey vyjíždí do noci na rozlehlé pláně USA, které ho vedou do Los Angeles. Hned v úvodní scéně se připlete na benzínové pumpě k ozbrojenému přepadení, protože v USA může mít zbraň každý a nebojí se jí použít. Ovšem Američané jsou na to, že na ně každou chvíli někdo míří kvérem zvyklí, takže Mickey jen prohlásí “Kdybych dostal čtvrťák za každýho frajera, co na mě vytáhne bouchačku, byl bych už boháč” a frajera odzbrojí. A v tomto duchu se pak nese celý film. Jeho kámoš Don Johnson je opravdu tragická postava, co nemá v životě štěstí, ale aspoň má v rukávu mnoho mouder od svého nebožtíka táty. Tento film je hloupé akční béčko, které není asi ani moc dobré, stejně jako životy našich hrdinů a většiny reálných Američanů, kteří zkrátka nežijí svůj americký sen, protloukají se životem, jak jen můžou a své lapálie komentují s pistolí za pasem, určitě podobným způsobem jako Harley a Marlboro. Nejsou tam žádné malebné dialogy, ale nepochybně to obsahuje nějakou lidovou moudrost této americké sociální třídy, co žije v prachu pod nohama pracháčů v jejich mrakodrapech. Už jen Herleyho otázka k Marlborovi, když v noci sedí na betonu pod billboardem a připravují se na finální souboj s grázly “Přemýšlíš někdy o tom, jestli existuje něco lepšího ?” “Každej den” “Tak to nemyslím…” má něco do sebe. A hlavně i to že “Je lepší být mrtvej frajer, než-li živej srab” dává jasný pohled na život určitého spektra lidí. Je to film o přátelství dvou chlapů, co neměli v životě moc štěstí a mají už jen sami sebe. Je to film pro chlapy a na konci možná i někoho lehce i dojme.