Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Komédia
  • Akčný
  • Krimi
  • Animovaný

Recenzie (7 797)

plagát

Jonah Hex (2010) 

První,co mě na filmu překvapilo byl producent. Producentem je totiž Joey z Přátel a já o něm konečně po pěti letech něco slyšel. Chyt se ale filmu, který na první pohle vypadá dobře, ale ve výsledku se na něj kouká hrozně špatně. Akce je solidní, pořád tam všecko bouchá, ale ve výsledku je to ptákovina a já ptákoviny nerad hodnotím pozitivně. Snad jenom v případě, kdy herci budou stát za to. Každý tu tak vychvaluje třeba Johna Malkoviche, kterýho já osobně nemusím ale naprosto tomu rozumím. Hraje dobře, vytknout mu to nemůžu. Nejvíc mě ale fascinuje postava Megan Fox. Příjde, chová se jak kdyby byla z jinýho světa, ukáže svoje tělo a pak už se neukáže. Skoro to vypadá, jako kdyby jí texty napsal umyvač záchodů ze štábu, jinak si to nedokážu vysvětlit. Ve výsledku je film Jonah Hex bláznivou ptákovinou, která určitě pobaví, ale jenom ve chvílích, kdy se zábava spojí s akcí...druhá pulka filmu mě spíš uspávala a měl jsem problém vůbec tu akci vidět: Naštěstí mě ale tuna vybuchující směsi pokaždé probudila...ale jinak bych u toho filmu asi chcíp.

plagát

Paríž, milujem ťa (2006) 

S přítelkyní jsme si udělali hezký večír. Pizza, vínečko a film Paříži, miluji Tě. Očekávali jsme totiž fantastický romantický příběh, nebo v tomto případě hezky natočené romantické příběhy. Nakonec jsme ale dostali ze začátku neskutečně nudné scény, herce, příběhy a nápady, kdy Paříž sice v hledáčku je, ale spíše jen obrazně, než prakticky. Zklamán jsem film nakonec dokoukal sám a i když tam pár zajímavých nápadů bylo, ve výsledku mě to prostě nezaujalo. Koncept dobrý, režisérů hodně. Možná je to právě ten problém. Pořád tomu ale odpad dávat nebudu. Nezapomenu totiž na dvě úžasné povídky: tu o mimech a o slepém klukovi. Ty mě dojali...na 14 minut z celého filmu je to ale zatraceně málo.

plagát

Neriadená strela (2010) 

Výborná komedie, výborná! Naposled jsem se takhle bavil když jsem viděl Soumrak mrtvých a to je už hodně let nazpátek. Během celého filmu mi přišlo, jako kdyby se do filmu nedodstala francouzština jen ve formě učení jednoho herce z filmu, ale celou atmosférou. Ten film totiž vyzní šíleně francouzsky a nevím, zdali by se to angličanům líbilo. Je totiž plný bláznivých, střeštěných a přirozeně zábavných scén, které dokážou potěšit a kupodivu se to nezastaví do samotného konce. Herci jsou také třída, těm se vytknout nedá už vůbec nic. Úžasný Bill Nighy, nádherná Emily Blunt a mým mládím prolezlý Rupert Grint z Harryho Pottera. Do toho pár dalších známých herců, kteří utváří parádní atmosféru tohoto filmu a fakt, že jsem se opravdu parádně bavil. Wild Target je tak komedií, kde jsem se smál od začátku do konce a to scénář nemusel obsahovat ani jednu nechutnou natož pak nemožnou scénu, která chtě nechtě musí pobavit. Prostě přirozený průběh, pár dobrých herců a atmosféra jak z Francise Vebera vystřihnuta. Co víc chtít...

plagát

Z Londýna do Brightonu (2006) 

Je pravda, že je film krutej od A až do Z, ale nemůžu si pomoct, znám daleko krutější a realističtější filmy. Jde o střich, o celkové vyprávění příběhu, o herce, o všecko co film dělá filmem. Nápad je dobrý, ale mohlo to být daleko krutější. Takhle mi přišlo jak kdybych viděl nějaký pravdivý příběh z série pořadu To nevymyslíš se vším všudy.

plagát

Milenci (2008) 

Chtěl jsem vidět údajně poslední film Joaquina Phoenixe a nakonec jsem rád, že se nedávno vrátil s tvrzením, že dva roky hrál komedii a veškeré snahy o hudební činost měla být jen součástí dalšího filmu. Milenci jsou totiž neskutečně nudný a otravný film, který bylo utrpení dokoukat. A kdyby filmová kariéra Joaquina Phoenixe skončila tímhle filmem, asi by mě to dost mrzelo.

plagát

Dievča, ktoré sa hralo s ohňom (2009) 

Nečekal jsem, že po prvním díle půjde dvojka tak šíleným způsobem dolů a přiznám se, že to vůbec nechápu. Když jsem četl knihu, tak jsem si jedním okem řikal, že ten nápad zase tak dobrý není, oproti jedničce. Na druhou stranu je to dobře napsaný a klasicky se to dobře čte. Měl jsem tak knížku zfouklou do pár dnů a okamžitě jsem se vydal na samotný film. Ten mě hnedka od začátku neskutečně překvapil. Je hrozně nepřehlednej, přítelkyně, která knížku nečetla, ani v půlce filmu pořádně nevěděla o čem to je...a ve výsledku některé scény vyzní neskutečně televizně. Mrzí mě, že to takhle hrůzně dopadlo. Nenapadlo mě, že by si Švédi nechali svojí hrdost takhle zprasit, ale stalo se. Ve výsledku pak celá řada scén vyzní neskutečně nelogicky a příjde Vám jakobyste dvě hodiny koukali na něco a ve výsledku by Vám to nedalo vůbec nic a jestli jo, tak jenom trošek z toho, jak ve skutečnosti geniální ten příběh je. Každopádně dám čtyři hvězdy. Celkový nápad je neskutečný a pořád je to vcelku solidní oproti jiným kriminálkám. Nakonec jsem ale zvědavej, jak si poradili s posledním dílem, protože ten točil stejný režisér. Doufám, že to nedopadne podobně.

plagát

Nikomu to nepovedz (2006) 

Přesně jak řiká uživatel Enšpígl. Nikdy jsem ve filmu neviděl, aby z takový kraviny udělali námět na celý film. Představte si, že Vám příjde spam, ten se Vám otevře a je v něm odkaz. Ten otevřete ale nenačte se...a okamžitě máme namět na světě. Proč se neotevřel?

plagát

Muž v tieni (2010) 

Těšil jsem se jak vocas a přitom mi nedošlo, že Polanski ty svoje film točí dost osobitě a většinou proti všem normám. Ve výsledku mu je uplně jedno, jestli film bude mít úspěch nebo ne, hlavně že si to natočí tak jak si to představuje. V tomhle případě je nádherný příklad příběhu, jak z komára udělat velblouda. Z naprosto nezáživnýho podkladu udělá něco, co by mělo zaujmout. Také v rámci reklamy to vše vypadá velice zajímavě, ale ve výsledku je to absolutně o ničem. Mysteriózní to není, thriller nulovej a drama budiž. Ale který film v dnešní době není drama. A tohle hnedka dvojnásobný, protože to bylo šílený utrpení, ten film dojet do konce.

plagát

Habermannův mlýn (2010) 

Za tímhle filmem jsem se s veškerou upřímností neskutečně těšil. Těšil jsem se na tu chvíli, až zaplatím vstup a budu hrdý na to, že jsem mohl podpořit kvalitní český film. Byl jsem o tom přesvědčený už od chvíle, kdy se na ČSFD objevili první vcelku negativní názory těch nejvyšších odborníků, kteří čekali na onu chvíli, až budou mít tu možnost a autoři jim nabídnou vidět předpremiéru. Oni jim tak jdou do karet, a odborníci klasicky film absolutně zabijou. To je, co se týče historických kousků, v naší republice naprosto normální. Tak jsem pak měl tu čest vidět na zdejší databázi procentuální číslo, které si tento film nezaslouží, v žádném případě. Vám snad 60 % procent příjde adekvátní? Smutné je, že těm rádobyvšeznalcům historie, co onu dobu nezažili, ale mají hubu plnou keců, to normální příjde, a co více, jejich hodnocení pak samotný film neskutečně sráží. Člověk pak čeká alespoň nějaké názory, ale oni ani prakticky neřeknou proč tenhle film ohodnotili, tak jak ho ohodnotili. Já jsem tedy za filmem šel s jasným cílem. Těšil jsem se na parádní českou koprodukci, která mě vystřelí na samý strop kinosálu. Problém ale nastal ještě před začátkem promítání, kdy si ke mně přismolil pán, který si chtěl povídat. Po chvíli mi sám nabídl, jestli nechci trošku rumu, který vytáhl z kapsy od bundy a dolil si tím litrovou kolu. Řekl jsem, že nechci, že bych si rád film užil po svým. Okamžitě mi opětoval, že den předtím viděl Román pro muže a že vlastně ani neví o čem to bylo, ale že je náročnej divák a moc ho to nebavilo. Pak už si jenom pamatuju, jak tento pán půl hodiny před koncem zničehoni vybíhá z kinosálu. A nevrátil se. Ještě aby jo, když vycuc celou flašku s litrovou kolou. Zřejmě ho ale Habermannův mlýn nezaujal natolik, že se šel radši vyblejt na záchod. Nebudu mu to mít za zlé, každý má na film svůj názor. Nesnášim ale, když na český film jde člověk, co si o sobě myslí, že má inteligentní názory a pak nám tu bleje moudra, až je z nich člověk jalovej. Pokud to má zapotřebí, prosím. Ale obyčejný divák mu na to vůbec zvědavý není. Byl bych radši, pokud by si je tahal na svůj blog, díky kterému získal akreditaci na předpremiéru a nesere se do databáze, od které lidi čekají především upřímný názor a ne názor debila, co má pocit, že musí chtě nechtě patřit do filmového průmyslu když má názory jiné, než normální divák. Habermannův mlýn tak opět utrpěl a mě to neskutečně mrzí. Dočkal jsem se totiž naprosto precizně zpracované látky, která by se měla vidět! Nebudu teď řešit to, že se tu leckdo zabýval tím, že si tu Němci a Češi mluví jednou tak a pak zase onak. On ten příběh také není z tejdne na tejden ale skrz celé válečné období. To odborníci, nedodělci, zřejmě nedomysleli. Ale já jim na názory kašlu. Habermannův mlýn je prostě zážitek, který se nedá popsat. Obsahuje maximum nenávisti a negativních látek, jakých můžete ve filmu potkat. Je ale hlavně filmem, který se prostě vidět musí. Silným zážitkem jsou především příběhy, které nejen, že jsou založeny na pravdě, ale také tu pravdu vyprávějí tak, jak skutečně byla, jenže v tomto případě hned vzniká jeden, dost zásadní problém. Habermannův mlýn nevypráví o Habermannovi, ale o době, která nebyla jednoduchá. Nicméně ta podstata byla jasná. Neexistují fašisti a nefašisti, existují jen zlí a dobří lidé. A pokud někdo ublížit chce, tak prostě ublíží. Jsem rád, opravdu rád, že tento film mohl vzniknout.

plagát

Slečna F (2007) 

To jsem takhle jednou po ránu přijel v šest z Mladý Boleslavi s tím, že v osm jdu do práce a spát se mi už nechce. Tak jsem pustil Cinemax a ten na mě vybalil tenhle na první pohled docela zajímavý film. Skutečnost pak ale byla někde uplně jinde. Italové jsou komunisti a dávají to dost jasně najevo. Když tak pak točí nějaký film, tak si to prostě natočí tak jak se jim to hodí a na diváky nehledí. To se pak stane, že film si skáče, nudí, otravuje, ale ve výsledku spíš nasere, než zaujme. A ty nejdůležitější scény? Z těch si udělá mraženou zeleninu a ve vodě povaří tak, že z toho vznikne kaše, než kvalitní strava.