slunicko2

Vítězství manýristické formy nad obsahem. 1) Seriál má některé typické moderní znaky, které by mě vytáčely až k nepříčetnosti, kdybych sledování televize bral vážně. Hysterická psychoušská kamera, klipový střih, nesmyslně zběsilé tempo (snad aby divák nezačal o viděném přemýšlet), příběhy bez logiky a bez jakékoli tvůrčí kázně, scenáristické nesmysly, zřejmá snaha ohromit na první pohled. Teenageři jásají, je to blýskavé, efektní, mladé, prostě cool._____ 2) Proč ale seriálu podléhají i další diváci, nesporně vzdělaní, erudovaní ve filmové tvorbě a dospělí, jak jen lze dospělým býti? Částečně si to vysvětluji faktem, že velký počet komentů vznikl po první sérii, ba dokonce hned prvním dílu. Novátorské zpracování vskutku oslňuje...zpočátku. Problém vidím v tom, kam celý seriál vede._____ 3) První řada (4*) se mi moc líbila. Důvody nemusím rozvádět, udělaly to za mne desítky nadšených pětihvězdičkových komentů. Rovněž druhá řada (3-4*) mě uspokojila. Šok mi uštědřila řada třetí (1-2*)._____ 4) Neotřelost prvních příběhů je pryč. Jsem vystaven akcím bez jakýchkoli pravidel. Jakoby mě tvůrci vláčeli za nohy, hlava mi brnkala o dlažbu a já nemohl dělat nic jiného, než trpně čekat, až to pomine. Taky mohu vypnout televizi, ano._____ 5) Dobrý začátek, ale špatné pokračování...a jak si tu čtu, zřejmě to lepší nebude. Čtvrtou řadu už sledovat nebudu._____ 6) Výstižný koment: Radek99***, spoock***.

Prokletí geniality. 1) Mistrovství dnes 27letého Sergeje Polunina je současně i jeho prokletím. Svému umění obětoval dětství i osobní život. Zatímco jeho vrstevníci se postupně včleňovali do společnosti, on zůstal na okraji. Je slavný, úspěšný, zřejmě i bohatý. Je ale šťastný? V celém filmu nepadlo ani slovo o jeho osobním životě, jakoby s nikým nechodil, nerandil. Zřejmě ne. Jeho životním partnerem je tanec. 2) Výborně složený film s nápaditou hudbou (skvělá myšlenka podbarvit klasický tanec moderní hudbou - v tomto případě) je víc, než obvyklý životopisný snímek. Je to manifest posedlosti, kterou géniové trpí. 3) Na závěr snímku vidíme tanec na Hozierův song Take Me to Church. Píseň vznikla jako protest proti homofobii a sexuální opresi vůbec a Poluninův tanec ji povýšil o další level. Fantastické. 4) Polunin chtěl svou kariéru zakončit tímto snímkem a nastoupit do herecké školy v Los Angeles. Ale neudělal to. Démona se tak snadno nezbavíš.

Stará dobrá francouzská dobrodružství. 1) Zkušená režisérská ruka Philippa de Brocy provází příběhem se suverenitou a nonšalancí. Nicméně odbyté zpracování vztahu mezi Philippem de Nevers a rytířem Lagarderem má za následek, že scény z jejich společné cesty působí nevěrohodně (spaní v jedné posteli, povýšení na rytíře...o návrhu homosexuálního styku ani nemluvě). 2) 33letému Vincentu Perezovi (Philippe de Nevers) to slušelo.

Méně známá fakta ze Smetonova života podává film nezáživně a nudně. Nedostatek peněz na skutečné dokudrama poskakující "Melicharová" Molavcová nenahradí.

Herecké hvězdy nic nezmohou, když je scénář na nic. 1) Totální dějová roztříštěnost a nesourodý žánrový mix jsou typické znaky díla. A jak píše Radek99, zcela chybí naléhavost výpovědi. Nudil jsem se. 2) Zaujal mě 27letý Dimitri Leonidas (německý tlumočník Sam Epstein).

Vše jako obvykle, ale bez šarmu a osobitosti.

Zpočátku upocená humorná (jen lehce) komedie se postupně vypracuje na solidní béčko. Zaujali 33letý herec, scénárista, režisér a producent Matthias Schweighöfer (hlavní postava Felix), 32letý Moritz Grove (Felixův bratr) a 36letý Tom Beck (Ralph).

Každý dělá chyby. A Pavel Kohout za svoje zaplatil...a ne málo. Navíc je vynikající spisovatel, což je pro mě rozhodující.

Unylé. 68letému Pavlu Zedníčkovi (strážmistr Gebrt) padla role jako prdel na hrnec.

Nudné k nepřežití. To prostě nedám. Klasický film made in DDR se všemi atributy, které k tomu patří: nedostatkem šarmu, vtipu, akce, přirozeného dialogu, zato s přemírou nudy. Film se zapomněl někdy ve třicátých létech.