Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Animovaný
  • Akčný
  • Komédia
  • Dráma
  • Krimi

Recenzie (225)

plagát

Guras (2023) 

Guras je celkově velmi subjektivní film. Jeho hlavní signature, kterého si všimnete už během prvních pár momentů, je jak moc si dává se vším na čas. Tento aspekt na každého člověka může působit jinak, ale pokud nejste schopni přijmout, že ten film je zkrátka extrémně pomalý a že například na hned úvodní scénu na mostě budete koukat přes 7 minut, i když se tam v zásadě nic neděje, tak budete odcházet z kina zklamaní. Já i přes to, že mám pomalé scény rád, tak i mě to místy působilo až moc. Jinak co se týče příběhu, tak ten je v zásadě dost prostý, avšak velmi umělecky odvyprávěný. Konec je poměrně nečekaný, aspoň pro mě, a jedná se o konec, který alespoň v mých očích ten film dost tahá nahoru. Chtěl bych ještě zmínit obdivuhodný výkon hlavní mladé herečky. 60%

plagát

Elementy (2023) 

Nový film od Pixaru sice nepřináší na scénu nic nového, vlastně přináší jen a pouze další love story o dvou zamilovaných, kteří nemohou být spolu kvůli různým odlišnostem a sporům. Ani nevím proč, ale tahle love story se Pixaru prostě hrozně povedla. Má to své kouzlo a měl jsem po celou dobu sledování takový příjemný hladivý pocit na srdci. Tento krásný příběh samozřejmě, jak se dalo očekávat, podporuje krásná animace. Paleta barviček a celkové naanimování všech živlů je pastva pro oči. Zpracování města pak lehce připomíná Zootropolis, což není vůbec na škodu, a jeho úvodní představení bylo velmi kreativní a hravé. Vztah Ember s Wadem je dost propracovaný a nepůsobí mdle a odbytě. Kdykoliv jsou tam spolu tak jsem měl úsměv na tváři a přál jsem jim ať jim to všechno vyjde, jak má. Někteří lidé asi nepřijmou ten fakt, že je to především love story a že se zde téma živlů nečerpá do absolutního maxima, dále že tu pak nějaké živly působí lehce do počtu, a to, jak je příběh občas předvídatelný. Ty chyby tu sice existují, jsou pravdivé, ale rozhodně se nejedná o věci, které by nějak výrazně snižovali celkovou hodnotu filmu. Ten film je skvělý, chytne za srdce, nenudí, a i přes svých pár chyb je velmi příjemnou záležitostí. 78%

plagát

Transformers: Monštrá sa prebúdzajú (2023) 

Nikdy jsem nekoukal na Transformers seriál, nikdy jsem neměl doma Transformers figurky od Hasbra a nikdy jsem nečetl žádné knihy ohledně tohoto vesmíru. Ovšem sérii filmů od Michaela Baye bezmezně miluji, je to jedna z mých nejoblíbenějších filmových sérií a všechny ty filmy jsem viděl už nespočetněkrát. Transformers jsou pro mě definicí toho, jak se mají dělat poctivé akční kinozážitky s hromadou speciálních efektů a i když poslední pátý díl byl pro mě extrémní zklamání a po příběhové a scénáristické stránce šlo o absolutní podprůměr, stále to mělo takové to Transformers srdíčko a když už nic jiného, tak to stále prostě vypadalo neskutečně dobře. Nový restart ve formě Bumblebeeho byl fajn, jenomže mi tam chyběla ta dravost a energie, se kterou to právě dělal Michael Bay. U tohoto filmu to ještě nebylo tolik zásadní, protože se jednalo spíše o osobní příběh, ve kterém nebylo potřeba aby každou minutu vybuchovali auta, ale já už zde cítil, že to bude do budoucna neskutečný problém. A bohužel jsem měl pravdu. Nový Transformers s podtitulem Probuzení monster jsou neskutečně nudnou, hnusně vypadající, špatně zahranou a klišovitou slátaninou, která absolutně NIKDY neměla vzniknout a lituji, že jsem na to šel do kina a podpořil to. S původními filmy to nemá společného vůbec nic. Nemá to vypiplané speciální efekty, opulentní akční scény, sympatické roboty a lidské postavy, zapamatovatelné scény, prostě vůbec nic. Ten film není dobrý vůbec v ničem. Nejedná se ani o fajn blbost na vypnutí mozku, protože to není zábavný. Člověk, co vymyslel design robotů pro tento film by měl dostat instantní vyhazov, z těch robotů má jít RESPEKT a rozhodně nemají vypadat jako chodící barevné krabičky. Jediný, kdo asi docení tenhle design budou fanoušci právě Transformers seriálu, kde je ten design totožný. S tím souvisí i skládání na auta, to co bylo vždycky nejvíc krásně zpracované a na co by se celá jedna generace kluků dokázala dívat celé hodiny a hodiny. No, zatím co v Bayeových filmech byl vidět pohyb pomalu každého šroubku, tak tady máte pocit, že je ten robot složen snad z padesáti součástek a to si nedělám srandu. Fakt je to hrozně smutné. Co se týče příběhu, tak je to vlastně takový Transformers standart, ale to provedení a nechuť být alespoň malinko kreativní mě také fakt extrémně nebaví. Lidské postavy asi nestojí vůbec za řeč, vlastně jsou tu úplně zbytečné. Mají jen hloupé připomínky a snaží se být “vtipné“. Když to porovnám se Shiaou LaBeufem, Megan Fox nebo i Markem Wahlbergem, tak to je jak nebe a dudy. Hudba se snaží být, co nejvíce “cool“ a tak tam tvůrci pustili rap v domnění, že si z toho všichni náctiletí sednou na zadek, jenomže jde o umístění té hudby a když jí vložíte do finálního souboje, který má působit velkolepě a pompézně, tak se to tam prostě vůbec nehodí. A hlavně jí tam tvůrci cpou furt, až to začíná být celkem otravné. Vlastně jediný pozitivum, které tomu filmu nemůžu upřít byl Scourge. To byl celkem fajn enemy Optima Prima a místy jsem mu fandil více než samotnému Optimovi. Optimus byla moje nejoblíbenější postava, jenomže tady jí tvůrci tak zkazili, že jsem ho nemohl ani vidět, jak už jsem říkal, nebudil ABSOLUTNĚ žádný respekt a jako neohrožený vůdce zde totálně selhal. Nejedná se o nejhorší film, co kdy vzniknul, ale tady jde o to osobní zklamání, mé zklamání. Doufám, že už další díl nikdy nevznikne, tedy doufám že ano, ale rozhodně ne v takové podobě a pokud vznikne tak si hodně rozmyslím jestli tomu dám druhou šanci. 28%

plagát

Pojedeme k moři (2014) 

Když jsem byl malý, Jiří Mádl patřil k mým nejoblíbenějším hercům české scény. Měl, a dodneška má, své určité charisma, které nejde nemít rád a já, jakožto dospívající čtrnáctiletý kluk, jsem si naprosto ujížděl na jeho komediích s Vojtou Kotkem (Snowboarďáci, Rafťáci, Rock Podvraťáků), kde to charisma mohl ukázat nejvíce. Dále jsem miloval jeho role v dnes už legendárním Gymplu a Vejšce, které se v jednu dobu stali jedněmi z mých oblíbených. Takže když po filmu Vejška oznámil, že vzniká film pod jeho režisérským vedením, nemohl jsem se dočkat. Avšak v té době jsem viděl trailer a nějak mě to neoslovilo, přišlo mi to moc složité a nezajímavé. Ovšem před pár dny jsem se rozhodl, že se na to konečně po osmi letech podívám a upřímně bylo to dost dobrý. Ten film je za mě hrozně nedoceněný a často přehlížený. Obsahuje velmi dobrý námět a témata, která jsou jak pro mladé, tak i velké. Je to hrozně odlišné a inovativní, což je vlastně i hlavní plus celého filmu. Příběh o klukovi, který chce být režisér a točí si svůj každodenní život, je dosti poutavý a zábavný a nebojí se místy trochu experimentovat. Herecké obsazení mi sedlo, děti hrály skvěle a tam kde bylo potřeba trochu dospělácké podpory, zářil Vetchý. Je zde i pár fakt zajímavých zvratů, které nebyly předvídatelné. A scéna, kde dochází k domácímu násilí v rodině Harise byla fakt celkem strašidelná a intenzivní. Pojedeme k moři je za mě fakt skvělý film a dávám mu 77%.

plagát

Chupa (2023) 

I přes to, že to nese název Chupa, tak se vlastně skoro vůbec nejedná o příběh Chupacabry, spíše o příběh kluka, který se má seznámit se zbytkem jeho rodiny. Tvůrci si absolutně nepohlídali jaký příběh vlastně chtějí odvyprávět. 70% stopáže tvoří šíleně napsané rodinné interakce obsahující všechny myslitelné klišé a hlavní “atrakce“ filmu jde jaksi na vedlejší kolej a pak se zčistajasna objeví někde v půlce filmu. Nepůsobí to vůbec promyšleně a jako jednotný příběh. Přijde mi, že to původně ani neměl být příběh o tomto tvorovi, akorát ten film tvůrcům přišel tak nudný, že si řekli že tam ještě někam vecpou nějaké roztomilé mystické zvířátko. Proto potom těm postavám ani nevěříte jejich starost o to zvíře, protože doslova během pěti minut nedokážete takhle milovat nikoho a nic, ať je to seberoztomilejší. Lovec zde nehraje téměř žádnou roli, místy jsem i pozapomněl, že se v tom filmu vyskytuje a celý konec s ním a celou rodinou Chupy je k pousmání. Přidejte si k tomu nekvalitní efekty a otravnost všech zúčastněných a máte hotový produkt. 35%

plagát

Rýchlo a zbesilo 10 (2023) 

Rychle a zběsile patří mezi mé oblíbené akční série, ovšem nemůžu říct, že bych se na tento film bůhvíjak těšil. Může za to zahořklá pachuť, která ve mně zůstala po nepovedené FF9. Jenom pro upřesnění, mně absolutně nevadí, že se Rychle a zběsile přetavilo ze závodního filmu do akčního bijáku, kde se porušují fyzikální zákony, ba naopak, tahle změna mi byla velmi příjemná, ovšem musím říct, že devítka už to lehce přehnala. Devítka byl díl, který dělal dvě zásadní chyby. Byl nudný a neuvědomělý. Neuvědomělý myslím tak, že si herci nějak neuvědomovali, že netvoří žádné veledílo, ale akční blbinu na vypnutí mozku a pro zasmání. Ten film byl vážný, i přes to že ho nikdo z diváků vážně nebral. Takže jsem se bál, co nám tvůrci naservírují s dalším dílem. To, co jsem ale dostal, to jsem fakt nečekal. Jako že po takovém fiasku dostanu pomalu nejlepší díl celé série, to nechápu. Fast X je brutální svižná akční vtipná magořina, kterou jsem si užíval jak jen to šlo. Tohle je přesně to jak to mělo vypadat, všichni zúčastnění pochopili, čeho jsou součástí a všichni si to UVĚDOMUJÍ. Takže si prostě jen užívají své role a o to víc vás to baví, protože když je vidět, že natáčení herce bavilo, tak to vycítíte a baví to pak i vás. Speciálně Jason Momoa je tady absolutní zvíře, takový Joker zkřížený s Jackem Sparrowem. Kdykoliv je na scéně, krade si to celé pro sebe, je šílený, zábavný a extrémně vtipný. Klidně bych se nebál ho zařadit mezi Top 3 záporáků celé série. Všichni jsme zaznamenali problémy s produkcí, které na place byly, měnil se režisér, měnil se scénář, akční scény se přetáčeli, vše napovídalo tomu, že se tenhle díl prostě nepovede. Jenomže překvapivě akční scény vypadají dost dobře, scénář je takový Rychle a zběsile standart, ovšem tím jak je dementní, tak je to vlastně dobrý. Máte tam scénu, kde si postavy přihrávají kutálející se bombu která ničí Vatikán jak v Rocket Leagu a hned potom scénu, kdy má Dom deep talk se svou babičkou, to se prostě zasmějete. Nebo tam máte scénu, kdy Dom skočí svým autem z hořící přehrady, tahle scéna je totální strop vtipnosti a já skoro umřel smíchy. Takových momentů a scén je tam milión. Oživování postav je zde také, klasicky, ale je to tak hloupé a „Rychlozběsilovské“, že vám to vůbec nevadí. Prostě ten film je geniální akční komedie, která si konečně uvědomila, že brát to vážně fakt nejde a přinesla neskutečný svěží vítr do celé série, na který čekám už od roku 2017. 75%

plagát

Spider-Man: Cez paralelné svety (2023) 

Musím říct, že druhý Spider-Verse jsem poctivě vyhlížel od té doby, co jsem viděl první díl. Ten první díl pro mě činí definici toho, co pro mě dělá dobrý film. Tvůrci se zkrátka trefili do černého, skoro bych až řekl, do černočerného. Byl to téměř bezchybný film, který nefungoval jen jako perfektní film, ale hlavně JAKO KVALITNÍ SPIDER-MAN FILM. Druhý díl měl tedy jediný úkol, rozpracovat to, co Paralelní světy začali. Jakmile se objevily první trailery, tak jsem si byl zcela jistý, že tvůrci prostě vědí, co dělají. Cítil jsem z nich tu energii a vizi s kterou do toho jdou. Jenomže ten film dle mého názoru totálně rozboural veškerá očekávaní lidí. Za tu dobu, co chodím do kina se mi jenom málokdy dopřálo pocitu MAXIMÁLNÍHO POCITU USPOKOJENÍ, hodně filmů bylo neskutečně dobrých, ale pouze pár bylo bezchybných, a Spider-Man: Across the Spider-Verse je jeden z nich. Dlouho jsem neviděl film, který by mě držel takhle přikovaného k sedadlu. Hltal jsem to plnými doušky a doufal jsem, že to nikdy neskončí. U hodně filmů se třeba stává, že tvůrci úplně vyšperkují jednu věc (například akci) a pak zapomínají na ostatní důležité aspekty, ale tady...tady jsem měl pocit, že je fakt všechno dokonalé. Až mě samotného překvapuje jak bezchybné a úchvatné to bylo. O revoluční animaci se asi nemusíme bavit, ta si prostě jede úplně svojí ligu a je absolutně bez konkurence. Je hravá, barevná, energická a hlavně NÁPADITÁ. Taková tuna nápadů, co se v tom vyskytuje...ach bože. Ale to není jenom věc animace, ale i věc všeho ostatního. Doslova více propracovaný příběh jsem v komiksových (i animovaných) filmech jaktěživ neviděl, trailery toho moc neřekli, a bylo to dobře, protože to co tady tvůrci způsobili, to mi hlava nepobírá. Příběh Milese jsem už v prvním díle označil za nejlepší Spider-Man příběh, po tomhle si ho dovolím označit za JEDEN Z NEJLEPŠÍCH PŘÍBĚHŮ HLAVNÍHO HRDINY VŮBEC. Celé jeho dospívání, cesta životem a balanc na hranici dobrého syna a dobrého Spider-Mana je tu vyobrazen hrozně lidsky a přirozeně. Opět s ním soucítíte, opět chápete jeho rozhodnutí, opět ho milujete. A to ani nemluvím o tom, co nám nabídli za pestrý arzenál NOVÝCH postav. Všichni Spider-Mani v čele s Miguelem O´Harou jsou prostě neskuteční, opět, ta pestrá paleta barev a různých stylů, ty gegy, narážky, vtipné momenty, všechno. Ale Miguel O´Hara, toho bych suverénně zařadil mezi jedny z nejlepších antagonistů za poslední roky. Už jen jeho příchod na scénu za toho úžasného soundtracku mi vždycky způsobil husí kůži. Zároveň ale má perfektní backstory a svou pevnou roli v příběhu. Koho jsem ale ještě nezmínil je Gwen. Gwen, která si mě v jedničce sice celkem získala, ale ne tak moc jak bych si přál, což byla celkem škoda, ale zanedbatelná škoda. Jenže i tohle oni vypiplali. Úvodních 20 minut bylo něco, díky čemu jsem si Gwen konečně zamiloval a díky čemu se mi plně ta její postava prodala. Akce už jen v této úvodní pasáži byla neuvěřitelná, co jsem ale viděl ve zbytku filmu mi bralo dech. Tvůrci tady prostě naplno využívají toho, co jim ta animace dovoluje a díky tomu to působí tak odlišně a dobře. Dále bych se chtěl přesunout k soundtracku. Soundtrack k jedničce jsem poslouchal pořád, vlastně i doteď poslouchám a stále mě to baví, Daniel Pemberton umí zkrátka skrz tu hudbu prodat všechny potřebné emoce a zaonačit to tak, aby ty scény díky jeho hudbě měli ještě větší hloubku a zapamatovatelnost. Podařilo se mu to u jedničky, podařilo se mu to i tady. Ten soundtrack je boží a samotné finále má právě díky němu třeba desetkrát větší váhu. Metro Boomin si na svůj artist soundtrack pozval veškeré Avengers ze světa rapu a dnešní moderní hudby, takže asi chápete, že se taktéž dle mého dosti povedl. Spider-Man: Across the Spider-Verse je už teď pro mě film roku a jediný, kdo ho může trumfnout je Duna. Říká se mi to těžko, k prvnímu dílu chovám opravdu velké city, ale druhý díl ho přeci jen o malinký kousek přeskočil. Nechápu jak se jim to povedlo, kdyby ten film měl jakoukoliv chybu, tak si tohle nedovolím říct, jenomže ON NEMÁ. A tím bych to asi uzavřel. Ten film je zkrátka bezchybná krasojízda. 100%

plagát

Ubal a zmizni (2021) 

Asi bych to popsal slovy, že je to dosti prvoplánové, avšak přesto jakžtakž funkční. Ubal a zmiz má takové ty klasické neduhy postihující české filmy, například hraní na jistotu a neschopnost experimentovat, nedomyšlenost příběhu (všechno jde hladce), naše postavy se stávají pasivními protagonisty, tzv. nechávají se unášet příběhem bez svého zásahu do něj, zbytečné vedlejší postavy atd. Velkým pozitivem tohoto filmu je určitě Janek Gregor, který tu svou postavu zvládl prodat hlavně skrz humor, který je celkem svěží a neotravný. Mimo tohle ale ten film není ničím nějak extra výjimečný, což je celkem škoda jelikož to potenciál celkem mělo. Bohužel když máte režiséra bez vize a průměrný casting tak se s tím nic moc vykouzlit nedá. Přesto si myslím, že se nejedná o špatný film, pouze o film bez žádné přidané hodnoty, který nenabízí nic nového ani kreativního. 50%

plagát

Strážcovia galaxie 3 (2023) 

Noví a poslední Strážci galaxie jsou velmi dojemnou a silnou rozlučkou, v jaké nám James Gunn opět ukázal jak je nezkažený a neovlivněný vedením Marvelu a dělá si to zkrátka po svým. James Gunn neudělal tento film pro lidi, udělal si ho především sám pro sebe. Tato partička, kterou stvořil před deseti lety se suverénně u mě zapsala na prvním místě v rámci Marvelu a dokonce si dovolím tvrdit, že jsem si je oblíbil více než samotné Avengers, díky své hravosti, vtipnosti a odlišnosti. To že je tento film opět hrozně vtipný nemusím ani zmiňovat, to co ale musím zmínit je to jak moc vážný místy dokáže být, hlavně v příběhu Rocketa. Tento příběh Rocketa, na který jsem se tak těšil, disponuje jednou z nejemocionálnějších a nejsmutnějších backstory v celém Marvelu. Je to vážně dost krutý a postavu Rocketa to v mých očích katapultovalo do Top 10 nejlepších postav Marvelu. To čeho jsem se bál bylo to, že si to James Gunn nepohlídá a bude se více věnovat Rocketovi než zbytku party, opět jsem se mýlil. Pohlídal si to, a co víc, všechny postavy dostali prostor zazářit, a to ne jenom ty hlavní, i většina vedlejších. To jenom zase dokazuje jakou lásku k těmto postavám chová a nechtěl na nikoho zapomenout. Pro Gunna jsou členové téhle partičky vyvrhelů vlastně něco jako jeho děti a vy z tohoto filmu cítíte podobnou emoci jako když vám v 18ti letech odchází vaše dítě do světa a vy ho zkrátka musíte nechat jít, tuhle emoci jsem z toho nejvíce cítil a proto jsem se tak trochu do něj vžil a užíval si to z jeho pohledu a věřte mi, stálo to za to. Strážci...budete nám chybět. 86%

plagát

Mission: Impossible - Fallout (2018) 

Jako Národ grázlů nastavil laťku hodně vysoko, ale nevěřil sem, že Fallout ji dorovná, ba dokonce možná i mírně překoná. Opět to má úplně stejné kvality jako předchozí díly, Cruise je prostě bůh a to, co dokázal vymyslet s touto sérií a jakou lásku do ní vkládá, už jenom skrz své akrobatické kousky, je dosti obdivuhodné. Honička v Paříži disponuje vším, co má správná honička obsahovat, krásné nasnímání, přehlednost, nápady, herectví. Všechny zvraty, co se tu vyskytují jsou neskutečné a v jednu chvíli už sem opravdu nevěděl čemu věřit a čemu ne, takže scénář opět vůbec nezklamal. Rebecca Ferguson hrála ještě lépe než v předchozím díle a fakt sem jí to tu žral. Cavill si to taky užíval. Finále a celkové vyvrcholení možná mohlo být pro někoho mírně přestřelené, ale za mě musím říct, že sem si ho velmi užíval, i přes tu občasnou nerealističnost. Celý tento film je smysluplné, akcí nabité a emočně vypiplané dílo, které je plnohodnotným konkurentem Bonda a z mého pohledu ho společně se třetím a předchozím filmem v pohodě překračují. Takže 86%