Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Animovaný
  • Akčný
  • Komédia
  • Dráma
  • Krimi

Recenzie (225)

plagát

Rebel Moon: První část – Zrozená z ohně (2023) 

Nedá se říct, že bych byl nějaký velký fanoušek Zacka Snydera, ovšem jedná se o člověka, který vytvořil jeden z mých nejoblíbenějších filmů, 300. Ostatní projekty od něj mě ale nijak zvlášť neoslovili, takže jsem byl lehce na pochybách, jestli se mu opravdu podaří vytvořit druhé, mnohem dospělejší Star wars. No, nepovedlo se. Je tam vidět obrovská snaha, a jeho vášeň, ale bohužel Zack nedomyslel u tohoto filmu jednu hodně důležitou věc, postavy. Ty postavy jsou všechny tak prázdně napsané a zahrané, že jsem na konci pomalu ani nevěděl jejich jména včetně hlavní hrdinky. Vedlejší postavy z naší skupinky rebelů se nám představí, ukážou a tím jejich role v tomhle filmu tak nějak končí, nemají absolutně žádný prostor a čas na to se ukázat. Strážci galaxie byly krásný příklad toho, jak se to dělá, celá ta skupinka mezi sebou neustále měla nějaké dialogy, rozepře a člověk si je tak víc oblíbil, protože působili více jako tým. Jediný, kdo mě v tomto filmu oslovil, byl hlavní záporák, který má celkem dobře natočenou a nápaditou závěrečnou scénu. Pomalu jsem během toho filmu fandil jemu, aby ty nudné rebely bez charakteru prostě zabil. Abych jenom nekritizoval, tak ten svět působil dosti plně a celkem originálně, i když ta inspirace Star wars je tu více než jasná. Zároveň já jakožto milovník slow motion záběrů je tu musím pochválit, protože byly většinou využity dobře. To je ale bohužel asi tak všechno, co na tomto filmu dokážu ocenit. Takhle to fakt dopadnout nemělo. Na druhý díl se podívám, jelikož mě reálně zajímá, jak to bude dál s tím antagonistou, ale moc šancí na úspěch tomu filmu asi nedávám. 40%

plagát

Irčan (2019) 

Tří a půl hodinový epos od Martina Scorseseho, který nabízí půvabnou mafiánskou podívanou protkanou spoustou politiky. Pokud máte rádi filmy a filmařinu jako takovou, tak tady se vám jí dostane ve velké míře. Zároveň ale musím říct, že ačkoliv mě dlouhé filmy nevadí a speciálně u Martina Scorseseho mě vždy baví a ta délka je opodstatněná, tak tady bych si to dokázal představit o alespoň hodinu kratší. Té politiky tam někdy bylo až zbytečně moc, a naopak si myslím, že kdyby se ten film více soustředil na mafiánskou tématiku a nekompromisní jednání mezi gangy, tak by byl o dost lepší. Robert De Niro si jako vždy svoji postavu užíval a dal jí svou osobitost a charisma. Mě tady ale osobně mnohem více zaujal výkon Joea Pesciho a Al Pacina, zatímco Niro mafiána hrál, tyhle dva mafiáni jsou. Nejsilnější v tomto filmu byly dialogy, takže pokud si v dobře napsaných dialozích libujete, tady si jich užijete dosyta. Konec oplýval všelijakými emocemi od lítosti až po vztek a řekl bych že co se týče konce tak sem plně spokojen. 76%

plagát

Aftersun (2022) 

Jak to jenom říct, bylo to náročný. Ten film je dosti náročný na sledování hned z několika důvodů. Jednak kvůli tomu o jak hluboký a emoční příběh se jedná a druhak kvůli tempu a hromadě detailů, které ve svých scénách skrývá a které vám postupně odkrývají tajemství o hlavních postavách. Ten, kdo má rád filmy, tak se tady bude rozplývat blahem, avšak pro někoho, kdo se v tom neorientuje, to může být jenom zbytečně dlouhý nudný film s prostým dějem. Jenomže to, jak je to prosté je na tom právě to nejhezčí. Mám s tím jediný problém, já si k těm postavám nevytvořil absolutně žádný vztah, nevím, čím je to zapříčiněné, ale je to tak. Tudíž celé to kouzlo a konečné vyvrcholení pro mě nebylo tak dechberoucí, jak všichni popisují, ale pouze dobré. Dokážu na tom filmu ocenit kvality a věřte, že jich má fakt nespočet, ale zároveň nedokážu za sebe dát větší hodnocení, když jsem si to prostě nedokázal užít do maxima. Je to jeden z těch filmů, které pochopím, když ostatní lidé budou milovat, ale které mě prostě nějakým způsobem nesedli nebo jsem je neviděl ve správnou dobu. 65%

plagát

Pianista (2002) 

Já mám s válečnými filmy dlouholetý problém. Ten tkví v tom, že já si pod válkou představuji brutalitu, beznaděj, nepředstavitelné strádání a podobně, jenomže žádný film, který jsem kdy viděl mi nedokázal tyto aspekty/emoce pořádně prodat. Žádný z nich mě nedokázal donutit k tomu abych k těm postavám choval nějaké emoce. Ano jsou tu výjimky jako například Železná srdce, ale většinově jsem po zhlédnutí měl jenom chladný pocit, nikoliv pocit lítosti, či smutku. To se ale změnilo po dokoukání filmu Pianista. Na takovýto film jsem přesně čekal. Ten film vám absolutně bez milosti ukazuje všechny ty zvěrstva, které se během války udály a podává je tím nejtvrdším a nejbrutálnějším způsobem. Myslím, že to pro běžného diváka chvílemi ani není pořádně stravitelné. Nejděsivější ale je, že ten film to podává tím způsobem, jako že to, co vidíte bylo v té době úplně normální a v tu chvíli jste rádi za to, v jak požehnané době momentálně žijeme. Hlavní postava je perfektně zahraná a vyobrazená, tady není o čem. Na to, jak Adrien Brody chodí po rozpadlých domech a hledá si jídlo a vodu, aby přežil bych se zvládl dívat hodiny. Na konci si vlastně ani nejste jisti, jestli jste právě dokoukali válečný nebo postapokalyptický film. Ten film si opravdu zaslouží jakékoliv ocenění, které kdy vyhrál, jakoukoliv úctu a respekt. Není to film pro každého a rozhodně to není film na který se podíváte večer, když přijdete unavení z práce, na tohle musíte mít náladu. Určitě si to dovolím označit za nejlepší válečný film, co kdy vznikl, ano dokonce lepší jak Schindlerův seznam. 95%

plagát

Všetko alebo nič (2017) 

Když se řekne sousloví Česká romantická komedie, tak tenhle film je úplně přesná definice toho. Všichni herci neskutečně přehrávají a speciálně Klára Issová ve mně vzbudila takovou míru nenávisti, že jsem si to musel několikrát stopnout abych si od ní odpočinul. Základní zápletka je hrozně plochá, typicky romanticky jednoduchá a nedomyšlená. Moc nechápu, proč je ten film dělaný v koprodukci s Poláky, asi málo peněz, netuším. Každopádně to, jak je polovina herců předabovaná mi fakt nepřišlo moc dobrý, vytrhávalo mě to z děje, a navíc se ty hlasy k nim absolutně nehodily. Přišlo mi, že každá postava zde měla jen jednu emoci, kromě té hlavní. A teď se dostávám k věci, která mi vadila asi nejvíce, ten film je hrozně nudný. Řekněme, že jsem před tímto filmem zhlédl jeden daný film, který trval 2 hodiny a půl a přišlo mi to jak hodina, tady to trvá hodinu a půl a skoro jsem vypustil duši. Já chápu, že nejsem cílová skupina, to jsou spíše ženy ve středním věku, ale přece ten film musí být trochu přínosný pro jakéhokoliv diváka ne? Ano v Česku vznikají horší filmy, i horší komedie, to ale neznamená, že je tento film dobrý. 37%

plagát

Hoří, má panenko (1967) 

Film celkem o ničem. Nemá to defacto žádnou zápletku, celé se to točí okolo jednoho nepovedeného hasičského plesu a má to být asi vtipné. Mně to zas tak vtipné nepřišlo, spíš vůbec, zasmál jsem se asi jednou, a to bylo skoro až na konci u scén s dědou. Jinak po celou dobu, co se řešila královna krásy, jsem skoro usnul, bylo to fakt neskutečně nezáživné. Zároveň ale musím říct, že ta stopáž je celkem svěží, takže i když jsem se nějak nebavil a místy to bylo nudné, díky té stopáži to šlo dokoukat. Forman je sice velké jméno, ale tady si myslím, že se mu to moc nepovedlo. Možná pokud si ten film někdy v budoucnu znovu pustím, změním názor, ale zatím dávám 50%

plagát

Napoleon (2023) 

Tenhle film měl neskutečný potenciál, potenciál na to být filmem roku, avšak filmem roku se ANI ZDALEKA nestane. Není to vyloženě špatný film, ale má jeden zásadní problém, od kterého se odvíjí další problémy a to jest čas. Prostě není možné na tak krátké stopáži odvyprávět celý Napoleonův příběh, Ridley si ujmul až moc velké sousto a bohužel to dopadlo takhle. Je to asi jako když u maturity dostanete za úkol říct všechno, co víte o Napoleonovi, řeknete nejvýznamnější bitvy, jeho ženu a nějaké důležité politické datumy. U maturity to stačí, u filmu rozhodně ne. Ten film je úplně bez emocí, a nemyslím to tím dobrým způsobem jako to bylo třeba u Fincherova Killera. Dostáváme tu úplně zbytečně moc romance, která mi nejprve sedla, ale po tom, co jsem už třeba po osmé viděl nějakou sexuální scénu začalo mě to štvát, jestli si Ridley myslel, že čím víc těchto scén bude, tím více jim budu ten jejich vztah věřit, ne takhle to opravdu nefunguje. Těšil jsem se na dobře napsané politikou prošpikované scény, které budou proloženy ukázkami tyranie Napoleona, a následně povedou na bitevní pole, kde se dočkáme skvěle nasnímaných historických akčních scén. Ano toto jsem skutečně od toho filmu podle traileru očekával. O nějakou romantiku jsem v hlavě opravdu nejevil zájem. V tomto typu filmu by sloužila jako ideální výplň mezi nějakými scénami, kde bychom se postupně dozvídali, že Napoleon s danou dámou nemůže mít dítě. Ty sexuální scény se sem hodí to ano, ale v omezené míře. A když už konečně po všech těch dopisech, postelích a snídaních dostaneme nějakou akční scénu, je to ÚPLNĚ bez jakékoliv gradace. Ty scény vůbec nepůsobí důležitě, nebo že je něco velkého v sázce, nic. Ty scény mají působit zaslouženě, ale tak to ani zdaleka není. Další věc, kterou tomu filmu nejsem schopný odpustit je hudba. Můžete mi vysvětlit, jak může při popravovací scéně hrát nějaká vesnická veselá hudba nebo co to bylo? Však ta scéna má působit hrozivě a ta hudba se tam vůbec nehodí. A takových scén, které by mohli působit velkolepě, hrozivě, jakkoliv dobře je tam milión, milión, ale kvůli hrozně vybrané francouzské hudbě nejsou ty scény ani z poloviny tak dobré, jak by mohli být. Joaquin Phoenix se snaží, ale mě ten film naštval v tolika dalších ohledech, že mi je asi úplně jedno jak to zahrál. Jediné, za co stojí ten film vidět, je bitva u Slavkova, ta byla aspoň zčásti tak pompézní a epická, jak jsem si představoval. Pak dobře vykreslená atmosféra Francie 18. století a zdařilé kostýmy. Zbytek je jen výčet důležitých dat v Napoleonově kariéře s detailním zaměřením na jeho manželský život. Fakt nerad to říkám, ale Napoleon je pro mě jedno z největších zklamání roku. A ano, vím že existuje prodloužená verze, jenomže po zhlédnutí tohoto filmu mám nulovou chuť si jí pustit. 45%

plagát

Slepičí úlet: Zrození nuget (2023) 

První díl Slepičího úletu naprosto miluji. V mém mládí šlo o jednu z těch pohádek, která měla takový ten temnější podtón, který mě nutil se na to dívat i když jsem se třeba bál. Tento podtón bylo i zároveň hlavní plus toho filmu, jelikož to u pohádek v té době nebylo úplně běžné. Když se tedy oznámila dvojka, doufal jsem, že to bude dosahovat alespoň z části takových kvalit jako první díl. Nakonec se to povedlo, ale zdaleka ne v takové míře jako kdysi. Tento díl nás přivádí do chvíle, kde minulý díl skončil, slepice obývají ostrov vzdálený od veškeré civilizace. Žijí bezstarostný život, ovšem do té chvíle, než se na protějším břehu začne stavět dálnice, dcera naší hlavní dvojice začne rebelčit a rodinná idylka se začne náhle rozpadat. Příběhově sice trochu prvoplánové, avšak zvládnuté znamenitě. Dostáváme návrat všech hlavních slepic z minulého dílu, všechny dostaly dost prostoru a krásně si v příběhu sedli s těmi novými. To ale nejsou jediné postavy, které se nám vrací, jak už jsme viděli v traileru, vrací se nám i paní Tweedyová, která zde nebudí takovou hrůzu jako v minulém díle, ovšem její znovushledání s Ginger bylo dobře zvládnuté a opravdu to působilo tak, že se ty dvě velmi dlouhou dobu neviděli. Dále se mi na tomto filmu líbil ten koncept té dané továrny. Bohužel je ale vidno, že to je primárně více mířené na děti, což není nutně špatně, jenomže jednička byla specifická právě tím, jaká z toho šla temná atmosféra a tady to prostě tak dobře nefunguje. Zároveň některé vedlejší postavy nedostávají dostatek prostoru se ukázat, a konec byl takový podivný. 65%

plagát

Päťdesiatka (2015) 

Dlouho jsem přemýšlel nad tím, čím je tenhle film odlišný od dalších podobných českých komedií. Vždyť to v základu není ničím nějak moc odlišné ne? Myslím, že v tom hrajou roli tři základní aspekty. Ten první je prostředí. Příběh se odehrává v prudkých a nelítostných kopcích Krkonoš a ta atmosféra, ta dobrá atmosféra, z toho prostě vyzařuje. Plus, když máte rádi zimu, tak vás tento film zaujme ještě více. Zadruhé, málo postav. I míň je někdy víc a když máte charizmatické vtipné herce, tak dokážete i z filmu, který se z 70 % odehrává v jedné chalupě vytřískat celkem dost. Jejich dialogy jsou opravdu místy dost vtipné, pro někoho to samozřejmě vtipné být nemusí, ale minimálně, zábavné to určitě je. Třetí aspekt je ta samotná vtipnost. Jako promiňte, ale celkové finále s Kunou, no já jsem nemohl. Místy je to samozřejmě trochu absurdní, ale řekněme, že tady mi to úplně nevadilo. Dalo se to překousnout jednak z toho důvodu, že je to první režisérský počin Vojty Kotka a druhak, úděl tohohle filmu je prostě být hlouponká blbůstka na zabavení s tématikou hor. Rád bych ještě vypíchl flashbacky, které nebyly nějak extra zajímavé, ale mě osobně nějak z děje nevytrhávaly. 62%

plagát

Zabiják (2023) 

Nemůžu říct, že jsem jeden z těch největších fanoušků Davida Finchera, každopádně je asi bez debat, že se jedná o jednoho z nejlepších a nejvlivnějších režisérů naší doby. A tady to znovu prokazuje. Úvodních asi 15 minut, jsem jenom seděl a v absolutním klidu poslouchal monolog Michaela Fassbendera, tenhle monolog je to nejlepší z celého filmu. Dokázal bych to poslouchat klidně dvě hodiny, takže když došlo k onomu výstřelu, tak jsem si pouze povzdechl, že to už skočilo. Pak se rozehraje takový ten klasický příběh o pomstě, který jsme tu měli už mockrát, prvních 10 minut to vypadalo jako pouhopouhá náhražka Johna Wicka. Jenomže jak film postupoval, tak jsem si uvědomoval, že tohle není JEN kopie Johna Wicka, že to má svůj vlastní styl a vlastní srdce. To, jak je to celé natočené je přesně takový ten Fincherovský temný styl. Jsou dva typy filmů, kterým nedávám plné hodnocení, tudíž 5*, ty, které ve mně vzbudily negativní emoce (v tom špatném slova smyslu) anebo filmy, které ve mně nevzbudily žádné emoce. Jenomže, tady udělám výjimku, ten film to totiž tak chce, nechce vzbuzovat žádné emoce, jelikož ani naše postava defacto žádné emoce nemá. Fassbender nám během toho filmu hned několikrát řekne, že emoce člověka s jeho prací oslabují. A myslím si, že Fincher měl takový záměr, kdyby ten film nebyl tak bez emocí, nehrálo by to dohromady s fungováním a smýšlením hlavní postavy. Takhle se to krásně doplňuje. Zároveň to předává spoustu bohatých a obohacujících myšlenek ohledně společnosti, života a práce, ale zároveň je to celou dobu prostě chladné. Tenhle kontrast, je v tomto žánru filmu prostě perfektní. Připočtěte si k tomu Fassbenderovo brilantně chladný herecký výkon a máte hotový produkt. 82%