ClassyBitch

Včera jsem se odhodlala a podívala se na český film z nové tvorby. Tohle zvládnu vždycky tak jednou za dva, tři měsíce, protože většinou potřebuju nějakej čas na chemo, abych se uzdravila z tý rakoviny, kterou z toho filmu dostanu. Tentokrát jsem přetrpěla Ostrov s Langmajerem a Plodkovou. Člověk by řekl, že téměř neposratelnej námět, takových filmů už bylo, většinou lehce stravitelný romantický komedie, u kterých člověk žehlí a přiblble se usmívá, možná uroní slzu, když mu to zabrnká na nějakou dávnou do podvědomí zasunutou křivdu. Ale tady nezabral ani námět, ani nádherná lokace, ani herci, které bychom teoreticky mohli s trochou dobré vůle považovat za herce. Jak už to u nových českých filmů bývá, naprosto tragické, nenavazující, zcestné dialogy, absolutní křeč, kdy člověk na těch hercích vidí, jak se jim hlavou honí, že radši měli vzít tu reklamu na hemeroidy...

Co jsem to právě viděla? Zvládla jsem to dokoukat jen proto, že jsem v sobě měla víc chlastu a prášků než hlavní hrdinka, i tak se mi celou dobu nepodařilo pochopit, jestli to má být parodie na tyhle sousedský thrillery, nebo to bylo myšleno vážně. Takže váhám, jestli tomu dát pět hvězd jako Žralokotornádu, nebo to švihnout do odpadu, protože bylo-li to míněno jako parodie, tak je to slabý jak moje nohy po šestým orgasmu. Scéna, kde osmiletá  holka tluče psychotickou hrdinku, ta jí dá pěstí, děvčátko vyplivne zuby se slovy:"Ty jsou jenom mléčný, ty blbá krávo!", mě shodila z gauče. Já jsem velmi pro humor, dokonce jsem o tom napsala řadu textů jako páně Halík, ale tady jsem ho nerozklíčovala.

Korejci opět ukazujou, že umí.  Zezačátku trochu problém se zorientovat ve velkém počtu hlavních postav a přenést se přes opravdu psycho rozjezd. Pomstít se za roky šikany smrtí by bylo příliš jednoduché, jsou jiné cesty, jak přinést bolest a utrpení. 16 dílů příběh dost natahuje, ale dlouhých zimních večerů zbývá ještě dost. Na Netflixu nadabováno i do čestiny, pokud jste pomalý čtenáři a korejsky neválíte. Když jsem byla v Soulu, pořád mi na telefon chodily varovné SMS v korejštině, myslela jsem, že to je varovaní před extrémními mrazy, které tenkrát panovaly. Až jednou jsem jednu tu zprávu hodila do překladače a dočetla se, že kolem hotelu běhá maník s mačetou a seká do lidí. Ten tlak ve společnosti je šílenej a nedivím se, že tam lidem hrabe.

Dechberoucí podívaná, s pomalejším rozjezdem. Od 3.dílu nářez, scéna s dinosaury nebo ta v golfovým klubu mají potenciál se stát kultovní. Perfektně vybalancovaná kombinace dramatu, akce, komedie, romantiky, jako dělaná pro sledování v páru - Netflix&Chill. Náhled do tajwanské kultury a pevnosti krevních pout. Soundtrack je naprosto geniální. Konec trochu tupej, snad aby dal možnost vzniknout druhé sérii, v kterou doufám. Bez rozpaků 5*, slupla jsem to na jeden zátah.

Fantasmagorický thriller, kde jsou všechny postavy ti zlí, ale musíte milovat všechny. Pokrok, jakým se ubírá Bollywood je neuvěřitelný. Co dřív bylo guilty pleasure pro hrstičku divnolidí, si teď zaslouží respekt. V indických kriminálkách si libuju, už jen kvůli tamním vyslýchacím metodám - obušek a pár facek. Tady nechybí ani černý humor. Zhltla jsem na jeden zátah. Poctivý 4*.