Geon

Vskutku noblesní zakončení královského seriálu. Stejně jako Koruna byl i seriál v tomto ohledu konzervativní a celých 6 sérií se držel nadstandardně vysoké kvality a vyprávěl v nastaveném duchu. Propojení politiky a osobního života nejznámější rodiny světa se úspěšně dařilo po celou dobu, kdy to druhé obzvláště v (před)poslední sérii dominovalo, zda to bylo na plusem či mínusem je ale na pováženou každého diváka. Ať už to vnímáte tak či onak, konec byl vskutku královský … konec dobrý všechno dobré… 👑👑👑👑👑 PS: skončil jeden z méně výrazných, ale o to lepších, original series červeného eNka, na který může být opravdu pyšné

Červené eNko vsadilo na jedinečnou precizní sci fi předlohu a povolalo schopné tvůrce. 3 body problem působí jako sonda do lidských životů (a nitra) na jejichž pozadí se odehrává jedno z největších sci fi současnosti. Zjišťujeme osobní problémy všech zúčastněných, kteří (až na výjimku) se rozhodli, že díky velkému odhalení San Tchi mohou být omluvitelně v depresi a nic nedělat. Když už se teda rozhodnou, pociťují morální vinu, aby v zápětí ze scény zmizeli. Do tohohle všeho objevujeme San Tchi díky jejich videohře, kdy sci fi na chvíli dominuje, aby se poté sociální drama rozvinulo ještě více.  Nelze si odpustit: Když se tvůrčí duo drží předlohy je to kvalitní pokoukání, když začnou dle vlastního improvizovat jde to z kopce (viz GoT) a tady si tvůrci stanovili jen ty stěžejní body a jinak kniha ( Problém tří těles) byla pro mě k nepoznání. Emoce hlavního knižního hrdiny byly rozprostřeny mezi 3 filmové, takže každá z nich působí velmi individuálně a chybí zde výraznější vývoj. Další působí jako nevychovaný buran, či člověk se silným komplexem (ani jedno příběhu výrazně neprospívá). Nad prázdnotou to drží Jin Cheng, ale hlavně “detektiv” Clarence Da Shi, jehož potenciál byl využit na maximum, díky němu za *** Tvůrci nás nás chtěli ohromit komplexností a to neměli dělat…

Duna stoupá v očekávaných písečných stopách, kde se odvíjí zdánlivě přímočaré vyprávění plné jedinečného prolínání rovin, které balancují na hraně mezi snem a realitou, a střihu. Příběh sám o sobě je jako ta nekonečná poušť, kdy víte, že před vámi je další duna a za ní další, co přesně je mezi nimi, ale nevíte. Spolu s Fremeny se musíte rozhodnout zda cizinci (Paulovi) věřit, když tomu vše nasvědčuje, nebo ho následovat jako ostatní, kteří mu věří. Sledovat politikaření, nejen, sesterstva na všech úrovních feudální společnosti a se zatajeným dechem očekávat jak vše dopadne, kdy konec je jen špička mistrovsky nabroušeného meče, pro mne byla čest. Ať už jste na straně kohokoli, budete překvapeni, získají si vás všichni zúčastnění díky jedinečnému castingu. Samozřejmě vše je okořeněno hudebním meisterstückem, který ševelí celou výpravou (a nestrhává na sebe tolik pozornosti jako minule). Jedná se o Film, kdy režie nevypadala tak obtížně a snáze v stejném okamžiku *****

Začátek má spád a dynamiku, twist (mám na mysli ten filmový) je povedený a konec taky vlastně ujde. Bohužel však po odhalení zápletky a jejím následném rozmotávání agentu/ce Argyllovi dochází dech, z nadsázky se ztrácí serióznost a vše tak nějak lehce zabředne do ropné skvrny, z níž má jedinou šanci nás vytáhnout úplně poslední scéna před titulky, která podtrhla film. ***

Senzační psychologické drama, zaobalené do amerického bijáku, kdy si nejste jisti následující sekundou. Danny (Samuel. L. Jackson) je odhodlán dokázat svou nevinnu tím, co mu jde nejlépe – mluvením a aby se mu to povedlo, tak si jako protihráče zvolí neméně horšího Chrise Sabiana (Kevin Spacey). Vyústění zápletky je překvapivé, ale tady jde zejména a to, že ten kdo mluví si podmaní danou scénu a to je buď Danny nebo Chris. A ten konec !! *****

Dodatečně zkouknoutý růžový superhit letošního léta. A bohužel se jedná o zklamání, protože se o tom psalo jako o scénáři, který Hollywood ještě neviděl a já si nejsem jistý co jsem viděl. Jako čistokrevná komedie růžová panenka nefunguje, muzikálem být nechce i když to tak místy vypadá. Scénář měl originalitu, ale jeho geniální zaobalení problémů moderní společnosti bylo vcelku přímočaré. Margot Robbie role panenky sedla a obzvlášť klobouk dolů za její produkční schopnosti, protože úspěch Barbie nelze upřít, přesto je hlavním tahounem zejména první polovinu filmu Ken (Gosling), který když začne propadat depresi, tak se to podepíše i na filmu.

Decentní portrét nejznámější rodiny na světě už po páté. Koruna si zachovává vypravěčský nadhled a úsudek přenechává divákovi. Casting pokračuje v nastaveném duchu a vše je opět podbarveno typickým soundtrackem.

Dobovka protkaná strastmi a útrapy osobního života na pozadí nejrychlejší a nejnebezpečnější mužské vášně s podtónem rudé. Tento film má největší sílu, když se na plátně zhmotní síla koňská, která otáčky napětí žene vysoko. Zatímco zbytek filmu je nakouknutí pod kaputu (pana) Ferrariho kdy se jede na volnoběh. ***

Fight club se mezi filmové klenoty probil a společnosti se zaryl pod kůži. Neuvěřitelně hmatatelná atmosféra s vybroušenými hereckými výkony podtržena pouličními boji jako jedinou možností sebenaplnění. Fight club má vše, co se dá chtít: dynamiku, precizní scénář, společenské zamyšlení, vytříbené dialogy a ikonické scény, které se staly součástí našich životů.****

Syrová, udýchaná akce s živou kamerou zůstává, ale stejně jako zbytek filmu byla točena s nějakým matným filtrem (až to připomínalo 8. GoT) a zesvětlení by rozhodně neuškodilo. Humor definitivně vyprchal, o to víc se ale rozvířily intriky, které zabraly až příliš prostoru a bylo toho moc a našlo se několik scén, které se prostě přes svoji nejasnost těžko zkousávají, obzvlášť když v první části byla laťka poměrně vysoko. Vypadalo to, že tvůrci chtěli tento film prostě VĚTŠÍ (epičtější, srdcerivnější, šokující, komplikovanější, …) a to ve všech ohledech a to těmto mušketýrům neslušelo. I když byly čtyři, tak tentokráte za ***