topi

Bratři Hádkové jsou fakt dobří a tím, že jsou oba opravdu bráši, působí ještě věrohodněji. Neskutečně dobrá je i Jana Šulcová v roli jejich vychlastané matky a Věra Kubánková jako jejich starostlivá babička. Je to docela depka, o poznání ještě větší, neboť takhle si tady někteří opravdu žijeme. Prušinovský opět boduje a dokazuje, že i dramatický žánr mu není cizí. Těším se na další jeho celovečerní film.

Josef Abrhám v roli muže, který ctí svoje zásady a nemíní uhnout ani o píď, i když to naruší jeho rodinou pohodu a nemusí mu vyjít výměna bytu (o něco menší pětisměna než v Kulovém blesku :)). V tomto případě nechce pustit za volant řidiče autobusu, který neprošel psychotesty, které pro podnik vypracoval a řidič, co neprošel se jeví jako agresivní. Sice 15 let jezdil bez nehody a byl vyznamenán za úsporu paliva, ale nyní mu to není nic platné. Obsazení paráda : Abrhám jako zásadový dr. Černý, Preissová jeho žena, Mrkvička coby řidič Šafář, Fischerová - psycholožka Malá, která vypracovala opravný test za Šafáře, Heřmánek jako bezpáteřní psycholog Možný, nebo Brabec v roli ředitele dopravy. Psychologická inscenace o vlastním svědomí a rozhodnutí. Málem bych zapomněl na super hudbu Mikiho Jelínka.

Filip Renč (Jakub) je jedenáctiletý spratek od pohledu a taky se tak chová (hraje úplně přirozeně). Jednoho dne si pro něho do dětského domova přijede tatínek, který byl prý 6 let v Africe za prací. A tak začnou spolu bydlet v novém nezařízeném bytě a začínají k sobě opět hledat cestu. Jakub začne chodit do školy, kde spolužákům vypráví svoje vymyšlené příběhy o tatíkových cestách po Africe. Pravda je ale jinde a je na Jakubovi, jak se k tomu všemu postaví. Když jsem film viděl jako děcko, utkvěla mě v hlavě scéna, když otec (výbornej Ladislav Mrkvička) spí, na plotně začne pískat konvice s horkou vodou a on se najednou vzbudí a rychle se postaví, jakoby byl u raportu. Jakub to považuje za legrační a divák začíná tušit...Velmi se mě líbila i role Ladislava Boháče v roli starého žida, který bydlí ve stejném domě. Výraznou a barvami hýřící kameru nasnímal zkušený Miroslav Ondříček a pěknou hudbu složil Štěpán Lucký. O režii se postaral Ota Koval s Jaroslavou Vošmikovou. Takové filmy mají stále co říct, ovšem v dnešní době se už netočí. Vlastně ani nemá kdo a s kým.

Úplně nejminimalističtější animák s hudbou Vlastimila Hály. Ve své době byl dokonce nominován na Oscara, nyní si přeci jen myslím, že zub času kvalitně zahlodal.

Scénárista Miloň Čepelka použil předlohu francouzské pohádky Charlese Deulina, která ale ve své podstatě a některých situacích nápadně připomíná Tři veterány. Třeba v úskočnosti a chamtivosti princezny Ludoviny, které místo velkého nosu narostou rohy. Libuška Šafránková v dvojroli rybářky Čírky a princezny Ludoviny má skvělé charisma a vtipnými dialogy jen hýří - "Jestli se vychloubáš, budeš o hlavu kratší. Při tvé výšce to bude tragédie".

Václav Vorlíček tentokrát vyměnil scénáristu Miloše Macourka za Oldřicha Daňka, který byl specialista nejvíce na historická témata, ale ten se rozhodně nebál pořádně zaexperimentovat. Vznikla tak ohromná parodie na špionážní filmy, které se jen tak něco nevyrovná. S jakou lehkostí a grácií je každá scéna natočena je grandiózní! To samé platí o hudbě, to je dokonalost sama a s dějem neuvěřitelně souzní. Tenhle film je totální klasika ve svém žánru, plná velikých hereckých es, včetně psího zástupce. Nic bych za to nedal, že se tento roztomilý psík objevil o rok později u pánů ze Čtyřky v Bartolomějské, konkrétně u inspektora Mrázka, jako chytrý pejsek Koki.

Miluju filmy Jiřího Weisse. Spolu s Romeem, Julií a tmou je Vlčí jáma tím nejlepším, co ve své tvorbě tento talentovaný režisér zanechal. Vypráví komorní příběh starší paní (Jiřina Šejbalová), jejího mladšího manžela (Miroslav Doležal) a mladé dívenky, kterou si vezmou jako svoji schovanku (Jana Brejchová). Dohromady vytvoří milostný trojúhelník, který ve svém dusném, depresivním a temném prostředí začne rozehrávat solidní psychologické drama. Film vznikl podle knihy Jarmily Glazarové, jež je zasazena do prostředí maloměsta krátce po první světové válce. Zlou a panovačnou tetu Kláru ztvárnila takovým pekelným způsobem Šejbalka, že málem za svou roli získala v Benátkách hlavní cenu, ale tu jí o jeden hlas vyfoukla Sophia Loren! Jana Brejchová je ve své roli až hypnotická, ty její oči dokážou mluvit. Ostatní obsazení je bezchybné a určitě bych ještě vypíchl roli Loly Skrbkové, hrající skřehotající služku Petronilu a vypadající jako nefalšovaná smrtka. K celkové genialitě snímku připočtěme nadstandardní kameru Václava Hanuše a hudební katarzi Jiřího Srnky. Bezesporu mistrovské dílo!!!

Jakmile se Plaza a Balagueró rozdělili, je po celé sérii REC. První dva díly v režii obou pánů byly super a měly pořádnou šťávu, zatímco trojka v rukou Plazy byla strašná blbovina, poslední Balagueův díl působí ultra laciným céčkovým dojmem, kdy se celý děj odehrává na palubě lodi na mořské hladině. Napětí pryč, atmosféra nikde, pouze suché dialogy a nuda.

Overlord hodně evokuje klasickou počítačovou hru Wolfenstein. V HD a DTS zvuku je to parádní požitek a chvílemi jsem si připadal opravdu jako uprostřed hry. Už úvodní scéna při seskoku parašutistů během válečného běsnění letadel je vizuální lahůdkou. Hrstka přeživších amerických vojáků tak potom musí čelit na francouzském území nejen nacistickým šmejdům, ale také řadě nemrtvých, které náckové v tajných laboratořích přivádí zpět k životu. Žádná novota ani kdovíjaká psychologická realita, ale akční a dynamická béčková řežba, místy pěkně krvavá, u které se pěkně odpočívá. Přesně jako u hry.

Nevýrazná Issová v roli princezny, která byla její první filmovou rolí. Zbytek obsazení je taky slabý, s vyjímkou Viktora Preisse v roli ministra, ten kdyby tam nebyl, stálo by to úplně za prd.