O princezně, která nesměla na slunce

Ajaj, tak to je opravdový průšvih. Děj neděj, lze to poznat už když promluví zahradník. Plytce a bez emocí prostě odříkává text. Totéž Martha Issová, pro kterou se jednalo o první televizní filmovou záležitost a je poznat, že ještě není vyhraná. Zaplať bůh alespoň za toho Viktora Preisse jinak by na pohádce opravdu nebylo co sledovat. (15.02.2021)

Jak může někdo hodnotit pohádku jako odpad, vždyť pan Preiss je skvělý! :-) Poslední scénu princezny se zahradníkem bych překopal, ale ostatně to celý scénář. Zápletka je velmi skoupá, děj nezáživný, bez větší šťávy, na druhou stranu v něčem je jednoduchost někdy lepší. Na mě ta souhra pana Preisse, paní Konvalinkové a pana Mrkvičky, v kombinaci s drobným nádechem tajemna, dobře působí. (06.01.2014)

Průměrná televizní pohádka o zakleté princezně, která nesmí na slunce. A tak celý zámek je potemnělý, zabarikádovaná okna, dveře a všude jsou jen svícny. Princezna může chodit ven jen po setmění a před úsvitem, a tak zná místo motýlů a ptáků jen netopýry, místo slunečnic jen vůni růží a temnotu. Námět podle Viktora Dyka je to skvělý, bohužel provedení v lacině vyrobené televizní pohádce se nepovedlo. Martha Issová navíc v roli princezny je příšerná a nic nemění na tom, že to byla její první role. Z celé pohádky tak vyčnívá jen výkony Preisse a Konvalinkové. [323. hodnocení, 18. komentář, 41%] (10.02.2019)

Princezna Sněhová vločka nesmí na slunce a divák si po chvíli přeje, aby umřela na nedostatek vitamínu D, nebo aby si srazila vaz pádem na špatně osvětleném schodišti. Paní Termerová není v téhle pohádce královna, ale podivná huhlavá osoba z rozcestí, navlečená ve škaredých šatech, říkající plytké nesmysly. Princezna je roztomilá, ale její verbální projev mě popuzoval formou i obsahem, za který princezna pohříchu nemohla. Ještě že byla princezna aspoň hezká. Zahradník byl to samé v bledě modrém, kdyby jen nyvě hleděl a mlčel, působil by lépe. Ani si nezkoušejte představit míru trapnosti milostného dialogu těch dvou. Shodně s ostatními komentujícími vyzdvihuji výkon pana Preisse. Co by to bylo za smutný svět, kdyby ani na něj už nebyl spoleh. (20.04.2014)

Jedna z mých posledních nedělních odpoledních pohádek (ne-li vůbec poslední). A také jeden z prvních filmů, na které jsem již koukal s jistými diváckými ambicemi a s jakýmsi povědomím o českých hercích. Nuda k zbláznění a Martha Issová ve své první roli fatálně selhala. Pak jsem ji viděl až v roce 2007 v Tajnostech. O bože, jaký ta holka ušla ohromný kus cesty. (14.07.2010)