topi

Tak se nám tajná mise Davida Novotného konečně uzavřela? Konec ale zůstává otevřený, je to ne proboha!! Jednu hvězdu za Romana Skameneho, který jako jediný mezi tou "hereckou" bandou působí přirozeně.

Sázavský klášter jsem navštívil předloni a měl jsem možnost zrestaurované varhany slyšet v rámci veřejného koncertu. Opravdu hrají překrásně. Zajímavostí je, že se v areálu kláštera natáčel čtvrtý díl seriálu Třicet případů majora Zemana - Rubínové kříže, kde se o varhanní soundtrack postaral génius Zdeněk Liška. S kamarádem objíždíme různá filmová místa, tak jsem rád, že zrovna v tu dobu jsem mohl navštívit jak klášter s prohlídkou, tak i koncert v jeho kostele.

Tvorbu Claudeho Leloucha moc neznám, časem musím prověřit jeho filmy trochu hlouběji. Tento snímek rozhodně nejvíc táhnou Denner s Villeretem v rolích obou Robertů. Myšlenka o agentuře, ve které počítač vybírá mužům nebo ženám jejich protějšky a na které je postaven základní pilíř děje, mě ihned evokovala klasiku z českých zemí - Hodíme se k sobě miláčku? V tomto případě jde o humor spíše něžnější, podbarvený melancholickým rázem. Škoda, že ten finiš byl takovej ukvapenej. Film jsem viděl v restaurované verzi a vizuál je fakt luxusní. Willymu potom mockrát děkuji za skvělý překlad do Češtiny. Ještě bych zmínil krásně lahodící hudbu Francise Laie, ty klavírní pasáže hladí na srdci, tohle si budu muset sehnal na vinylu.

Začíná to být čím dál větší, nesrozumitelný a nepřehledný maglajs. Historická fakta smíchaná s fikcí jsou pro diváka znalého protektorátní filmařiny naprostou katastrofou. Navíc bez dobové atmosféry, hudba úplně mimo. Nuda, bez napětí, němečtí důstojníci nebo gestapáci jsou směšní, žádný pocit strachu. Ležérní tempo, dialogy až na pár výjimek s Vlastou (Javorský) o ničem. Judit Bárdos, válící se v pelechu na chlupaté prdeli svýho boyfrienda je opravdu zážitek sledovat. Tohle je shit a pochybuju, že se to v dalším pokračování zvedne z těchhle sraček.

"Copak to není krásný, když vidíš, jak tyhle lidi stojej? Držej se za ruce, na čerstvým vzduchu. Řeknu ti, takovej živej plot, ten má něco do sebe. Vono je v tom něco takovýho vopravdovýho, živýho. Jenže aby byl plot dobrej, tak se musí sem tam přistřihnout. Musí se pěstovat. Jako všecko. Já už mám na to svůj systém. Víš, takovýho inženýra sázím mezi dva řezníky. A naopak. Holt všecko se musí dělat s láskou." GENIÁLNÍ!!!!

Po shlédnutí této epizody by se člověk stáří v určitých momentech ani tak bát nemusel. Vkusně použitá hudba Johana Sebastiana Bacha jemně proplouvá mezi rozhovory s Evou Topinkovou.

"Já jsem to rozkousal, rozumím, nežrat pecku." :D

Drmolící mluva dělá z paní režisérky opravdu jedinečnou osobnost :).

Stejný případ jako u předchozího Kubalova Zbojníka Jurka. Pro mě je tento druh minimalistická animace utrpením a tak tak jsem to dokoukal, navíc ta dlouhá stopáž to úplně zabila. Hudební motivy občas dobrý, varhanní zaříkávání bylo působivé, toť ale vše.

První polovina je výborná sranda, dobrý vtípky a narážky. Potom se začne děj vrstvit a zbytečně ubírá tah na branku, vyprávění se štěpí a rozpadá do vícero elementů, zkrátka přestává držet pohromadě jak tomu bylo v úvodní půlhodině. Přesto stojí za to film vidět, naposledy jsem podobnou situaci, co se zčásti také odehrává ve vlaku, viděl v Kalamitě Věry Chytilové (podobná je i hudba). Jana Plodková a Jenovéfa Boková excelují, ostatní bizarní postavy pobavily taktéž. Film tedy lehce nadhodnotím.