junxi91

Tobias Beecher will have his revenge on that sick nazi fuck Schellinger and drop some shit on his fucking face.

Tak tento seriál se HBO fakt kurva povedl! Nemá to absolutně žádnou chybu! Prostředí věznice s maximální ostrahou, dozorci, kteří se s vězni neserou a mezi nimi idealista a intelektuál McManus, který chce z věznice OZ udělat lepší místo, což se mu těžce nedaří. Mezitím si ovšem začne aférku s jednou kolegyní matkou samoživitelkou, která úplně neklapne a způsobí mu hodně problémů. Ve vězení funguje několik frakcí – hloupí negři, ještě hloupější Árijci, kteří rádi šoustají slabší kousky do prdele, mafiáni, zabývající se pašováním kokainu do vězení, hispánci, a především muslimové se svým vzdělaným a povzneseným reverendem Kareemem Saidem. Tento reverend působí jako moderátor násilí a napětí mezi muslimy, ale tichá voda břehy mele. Největší sympatie jsem měl dosud k nebohému Tobiasovi Beecherovi, kterého si hned po nástupu vzal pod svá křídla zkurvený nácek Vern Schellinger a vytetoval mu na prdel hákový kříž na znamení toho, že ho nyní bude do ní píchat. Další významnou postavou je Ir Ryan O’Reily, který byl ze začátku pohodář, pomáhající Tobiasovi překonat ponížení pomocí drog, ale postupně se z něj stává čím dál větší zmrd. Nejvíce pravdy se ovšem dozvíte od vypravěče Augusta Hilla, který hodně filozofuje o životě, předkládá známé citáty a se smíchem informuje o jednotlivých vězních a o tom, za co byli odsouzeni a na jak dlouho. V každém díle někdo zemře, v každém díle se stane něco fakt drsného, a hlavně se dozvíte hodně životních pravd. Tento seriál má prostě všechno, a to jsem zatím viděl jen sedm dílů z první řady!

Tento film je doslova ze života. Francouzský přistěhovalec Henri Boulanger pracuje 15 let pro londýnské vodárny, a vede nudný osamělý život v Londýně. Jednoho krásného dne si jej vedení povolá do kanceláře a sdělí mu, že je nutné snižovat stavy, jelikož vláda chce podnik privatizovat. Vedení mu tedy jasně sdělí, že je propuštěn na hodinu. Henri na tohle reaguje naprosto pochopitelným způsobem: koupí si třímetrové lano, a také hák na stěnu. Pokus oběsit se mu však nevyjde, a stejně tak to dopadne s pokusem zplynovat se v troubě. Tohle dokáže zkazit den. A tak se rozhodne využít služeb nájemných vrahů, ke kterým se dostane přes jeden bar. Sejde se s nimi a dá jim svou fotku a ujistí je, že si to nerozmyslí, a hlavně, aby to udělali rychle. Henri doma čeká na svého vraha, ale začne se nudit, a tak se vydá do hospody naproti. A zde se začne jeho život měnit. Setká se s prodavačkou růží Margaret, donutí jí si k němu přisednout, dá si pivo, cigáro a najednou si začne uvědomovat, že by vlastně chtěl žít, protože život není přece jen o ubíjející práci. Vrah se už ovšem věnuje svému úkolu a sleduje Henriho byt. Henri proto navštíví Margaret doma, řekne, že se do ní zamiloval a že by mu mohla vyzvednout věci. Vrah ji sleduje domů, ale dostane záchvat kašle. Vrah se ovšem brzy vrátí a navštíví Margaret v bytě, a tak musí oba uprchnout a pronajmout si hotelový pokoj, a mají spolu sex. Vrah má ovšem také osobní zdravotní problémy – má rakovinu plic a zbývají mu maximálně dva měsíce života. Henri se také připlete k loupeži v klenotnictví a lupiči se pokusí udělat z něj pachatele. Margaret chce přesvědčit vraha, aby svou práci odvolal, on ovšem odmítá, protože každý přece musí zemřít. Henri si najde novou práci ve francouzské hamburgrárně, a zde si jej najde samozřejmě také vrah. Nicméně, vrah to má už také za pár, a probudí se v něm jistá dávka lidskosti. Tento film je velice jednoduchý až minimalimastický, strohý, jsou v něm dvě hlavní postavy, které se pokoušejí bojovat se svým těžkým osudem s jistou dávkou odvahy a humoru. Hlavním poselstvím filmu je to, že láska a další radosti života dokáží člověka zbavit touhy zemřít a že pokud bezcitný vrah onemocní rakovinou a jeho život se chýlí ke konci, tak se v něm probudí jistá dávka lidskosti. Samozřejmě nechybí trocha násilí, střílení a umírání, ale to k životu také patří.

Velký flám? No, spíše by se tento filmek mohl jmenovat Velký útěk, jelikož v něm hlavní postavy utíkají z okupované Francie do „svobodné zóny“ s centrem ve Vichy. A bude to dlouhá, náročná a nebezpečná cesta, během které si užijí spoustu srandy. Film se odehrává ve válečném roce 1942, kdy se bombardér RAF zatoulá na Paříž a je sestřelen Němci. Posádka se před pádem dohodla, že se sejdou v tureckých lázních ve Velké pařížské mešitě. Jenom tři letci se však vyhnuli zajetí – Sir Reginald spadl do zoo, kde jej zachránil přátelský ošetřovatel, Peter Cunningham přistane na plošině malíře a natěrače Augustina Bouveta, a to přímo na dvorku s německou posádkou, a oběma se podaří přes německou střelbu utéct do loutkového divadla, které provozuje krásná blonďatá Juliette. Alan MacIntosh přistane v Opeře, kde diriguje pedantský až protivný hnidopich, Kapelmeister Stanislas Lefort. Německá armáda v čele s tlustým a brunátným majorem Achbachem. Nejprve se v lázních na základě pískání amerického popěvku sejdou Reginald s Lefortem a Bouvetem. V mistrově šatně se skrývá Alan, ale nakonec je odhalen Achbachem. Mistr musí na Achbachův rozkaz dirigovat koncert pro jednoho velitele SS. Pak je během vystoupení v opeře proveden atentát na velitele SS, a proto pomohou Lefortovi a ostatním utéct členové Résistánce. Juliette a Peter cestují vlakem do svobodné zóny, ale jsou odhaleni kvůli Peterově angličtině. Oba jsou převezeni na německé velitelství do Meursaultu. Reginald, Lefort, Bouvet a MacIntosh díky převlekům v německých uniformách utečou z Paříže a pomáhá jim jeptiška Marie-Odile, které před tím ukradnou zásoby s jídlem. Bouvet a Lefort se jako němečtí vojáci dostanou do hotelu, kde se ovšem setkají s Achbachem, který zde vyslýchá Cunninghama. Ti dva se v převlečení za hlídky chtějí dostat do svobodné zóny, ale jsou odhaleni. Reginald a MacIntosh mají být propašováni ve dvou sudech od vína, ale kvůli šilhajícímu německému vojákovi se dostanou do sklepa německého velitelství. Dirigent a natěrač jsou vyslýchání Achbachem, pokoušejí se získat co nejvíce času, a ve sklepě jsou zase piloti, kteří zapálí oheň, a díky chaosu se všem podaří utéct. Nakonec se dostanou do plachtařského klubu, pomocí automobilu roztlačí dva padáky a díky ohromnému množství štěstí se jim povede utéct Němcům do svobodné zóny. Ve filmu je všechno, co z něj dělá jednu z nejlepších francouzských komedií. Namyšlený dirigent říká natěrači, že jsou na jiné společenské úrovni, že mu nemá tykat, a také s ním celkem třikrát vyběhne. Angličtí piloti jsou zase sympatičtí a získají si náklonnost krásné Juliette, která se zase líbí natěračovi. Velitel Achbach působí spíše komicky než hrůzostrašně. Prostě si tam z té války dělají tak trochu prdel a působí to tak, že válka je vlastně v pohodě. Komické a akční scény střídají jedna druhou, aktéři mají často více štěstí než rozumu a divák tuší, že to všechno dobře dopadne. Nejvíce mě ovšem bavili dirigent a natěrač v německých uniformách, obklopeni německými vojáky, se kterými se snažili splynout pomocí lámané němčiny.

Taková normální francouzská rodinka, jejíž pět členů si žijí své problematické životy na konci 80. let a v průběhu let 90. Byly to skvělé časy a rád jsem se do nich prostřednictvím filmu vrátil. Film ukazuje příběhy jednotlivých členů během dvanácti let prostřednictvím pěti dnů, z nichž každý byl pro jednoho člena důležitý. Aby v tom náhodou nebylo příliš jasno, tak se film občas vrací časově zpátky. Rodinka Duvalových se skládá s klidného a pohodového otce Roberta, který pracuje jako taxikář, starostlivé až otravné matky Marie-Jeanne, a tří dětí – staršího syna Alberta, studenta medicíny a doktora, který je příliš ochranářský a dokáže se chovat jako kretén, mladšího syna Raphäela, flegmatika, kterému se nechce nic dělat, a nejmladší dcery Fleur, ze které vyroste krásná šestnáctka, která má velmi problematické dospívání a také problémy s muži. A pak je tu ještě děda, otec Roberta, který prodal rodinné vinice, půjčil synovi na dům a rád na to upozorňuje při rodinných setkáních – celkem nepříjemný a rýpavý dědek. 24.8.1988 je první den. Albert dokončil dva roky studia medicíny a stěhuje se do garsonky, kterou vlastní jeho dědek. Starý rodinný pes umírá a matka to těžce snáší, stejně jako osamostatnění Alberta – přehnaně mluví o tom, že se jejich rodina zmenšuje. 3.12.1993 má Fleur 16 let, a nikdo si nevzpomene na její narozeniny. Kromě toho řeší také typický problém mladých hezkých holek – má přijít o panenství s neúspěšným umělcem Sašou, anebo s kamarádem z dětství Erikem? Vybere si samozřejmě Sašu, vleze s ním do ložnice a její panenská krev teče pod dveřmi, zatímco její mladší já se na to dívá. 22.6.1996 – Raphael jezdí každou sobotu k dědovi a vždy doveze láhev vína, aby mohli s dědou rozebírat jeho chuť a učit se, jak být správný someliér, protože děda přeskočí jednu generaci a místo syna učí vnuka, jak rozpoznat odrůdy vína. Najednou přichází flashback, ve kterém se Raphael účastní naprosto debilní soutěže, ve které účinkující hrají na neviditelnou kytaru na pódiu. Větší kokotinu jsem ještě neviděl. Robert říká Raphaelovi, že nejlepší sólo je v písni Free Bird od Lynyrd Skynyrd a že Angus Young z AC DC umí jen tři akordy. Raphael se setká v šatně s buchtou, která skutečně umí na kytaru a učí na ni hrát, dostane její číslo, ale pak jej ztratí. Albert se tento den žení s environmentalistickou fanatičkou Prune, se kterou se seznámil, když bouchala na dveře jeho bytu, aby si ztišil hudbu. Na jednu stranu se jedná o šťastný den, ale radost velice rychle zkazí zpráva o dědově smrti, což způsobí velký rozkol v rodině. 25.9.1998 má Fleur už dvacet let a je z ní dobrá rajda, která zůstala už dvě noci po sobě venku. Matka proto uklidí její pokoj a pročte si její deník, kde píše o svých útrapách dospívání, o spaní s mnoha muži, a Fleur ji při tom přistihne a dojde k hádce. Fleur má narážky na matčin sexuální život s otcem, což v ní vzbudí pochyby o její fyzické atraktivitě. Fleur uteče z domu, matka jede za ní autem, jako nemotorná řidička má nehodu, a přijede pro ni záchranka. Pobyt matky v nemocnici má jedno velké plus: dá rodinu opět dohromady. 26.5.2000 se Robert pokouší opět přestat kouřit. V taxi se potká náhodou se synem Albertem, který se zrovna rozešel se svou ženskou – tomu se asi nelze divit, byla to fanatická kráva. Potkají se v restauraci také s Raphaelem a všichni se konečně usmíří. Robert navíc přestane kouřit, ale smrti stejně neunikne. Fleur si zapíchala s Ericem a na konci filmu to vypadá, že je těhotná. Film byl celkem svižný a zábavný, nechyběly komické situace, ale všichni členové rodiny kromě Roberta mi byli celkem nesympatičtí, protože měli problémy s úplnými krávovinami. Na Fleur se mi kromě její fyzické atraktivity líbilo také to, že kouřila trávu a milovala grunge, především Nirvanu. Největší prdel byla, když Marie-Jeanne vzala Fleur jointa, aby si ho pak zakouřila s Robertem v obyváku.

Vyvrcholení trilogie o zabijákovi CIA Jasonu Bourneovi, který měl doslova nadlidské schopnosti. V tomto filmu se pokouší zjistit něco o své minulosti ještě před tím, než se stal součástí programu Treadstone. Film pokračuje tam, kde předchozí skončil – v Moskvě, kde utíká před Kirillem a moskevskou policií. Je zraněn a opět se mu vracejí dávné vzpomínky na to, jak jej nutili s hlavou pod vodou stát se špičkovým zabijákem. Pamela Landy, zástupce ředitele CIA, odhalí nahrávku mrtvého Warda Abbotta, kterou poslal řediteli Ezru Kramerovi. V Turíně se objeví zvídavý novinář Simon Ross, který se dozvídá z tajného zdroje o operaci Blackbriar, který měl následovat po operaci Treadstone, a také o Jasonu Bourneovi. CIA a její naprosto bezohledný ředitel Noah Vossen jej odhalí pomoci telefonátu, ve kterém zmínil Blackbriar. Bourne se objeví v Paříži, kde informuje bratra své přítelkyně Marie o jejím zavraždění v Indii. Bourne se sejde na obrovském londýnském nádraží Waterloo s Rossem a pomoci telefonu jej instruuje v nepřehledném a chaotickém davu, zatímco jej pronásledují agenti a míří na něj odstřelovači. Ross v jednom okamžiku zpanikaří a stojí jej to život. Vosenův tým analyzuje Rossovy poznámky a identifikuje jeho zdroj – agenta Neala Danielse. Bourne se dostane do Danielsovy kanceláře v Madridu, ale najde ji prázdnou a potká svou bývalou známou Nicky Parsons, která začne spolupracovat s Bournem a pomůže mu utéct před posilami, které míří do bytu. Vossen nařídí agentovi Blackbriar Deshi Bouksanimu, aby zlikvidovat Danielse, a poté také Bourna a Nicky, s čímž Landyová ostře nesouhlasí. Bourne bojuje na život a na smrt se sobě rovným soupeřem Deshem a nakonec ho zabije, a pošle Nicky do úkrytu. Neustále jej zajímá jeho minulost, a tak cestuje do New Yorku za Vossenem. Bourne zavolá Landyové, ta mu řekne jeho pravé jméno a datum narození a domluví si s ním setkání. Bourne ovšem opět se všemi mistrovsky vyjebe a vezme si z kanclu tajné dokumenty Blackbriar. Následuje další honička v autech, která končí nehodou a Bourne je zraněn…Jeho pátrání po tom, jak byl přinucen přihlásit se do operace Treadstone pokračuje, ale bude to trnitá cesta, po které potká spoustu nepřátel, které řídí ten hajzl Vosen, který si nebere servítky a nechává zabíjet nepohodlné lidi, aniž by se musel na někoho ohlížet. Jedna rychlá akce střídá druhou, kamerové záběry se střídají ve vražedném tempu a někdo, kdo trpí epilepsií, by mohl během sledování filmu snadno dostat záchvat. Jediné, co je rychlejší než akční scény v tomto filmu, je Jason Bourne, který přesně ví, co se děje okolo, kdo jsou agenti a kdo obyčejní civilisté, pozná, kdy se děje něco neobvyklého a jeho gymnastické schopnosti by mu mohli závidět i sportovci na olympiádě. Pokud bych měl mít někdy nějakou ochranku nebo Anděla strážného, prosím, aby to byl Jason Bourne!

Záživný film o cestování jedné dvojky, která společně podvádí důchodce, prodavače a nakonec se pokusí také o podvod na pašeráky alkoholu. A to vše s pozadím nemilosrdné hospodářské krize, která drtí Ameriku 30. let. V kansaském Gorhamu probíhá pohřeb matky malé devítileté Addie, na kterém je také potulný podvodník Moses Pray, kterého mají všichni za jejího otce kvůli nápadné podobě. Moses to popírá, přesto však souhlasí s tím, že zaveze Addie k její tetě do St. Joseph v Missouri. Moses vytáhne v místním mlýně 200 dolarů z chlapa, který srazil Addienu matku. Následně prachy utratí za opravu svého kabrioletu a jízdenku na vlak pro Addie, ale ona chce přesto své peníze oprávněně vrátit. A tak se musí Moses naplno vydávat za prodejce Biblí, které s personalizovaným věnováním prodává starým ovdovělým bábám, kterým nalhává, že jim je koupil jejich manžel těsně před smrtí, ale nezaplatil. Addie od něj rychle pochytí umění podvodu a vydává se za jeho dceru, což mu hodně pomáhá. Stejně tak oba rádi šidí prodavače, po kterých chtějí vrátit více peněz, než kolik zaplatili. Prostě se z nich stane velmi dobrý tým podvodníků. Časem ke dvojici přibude exotická tanečnice Trixie Delight, která se nechá vyfotit s poblázněným Mosesem na půlměsíci, zatímco Addie musí zůstat mimo záběr. Trixie má jako svou služku mladou černošku Imogene, kterou utlačuje jako správná bílá namyšlená a příliš bohatá kráva. Imogene se zkamarádí s Addie a společně vymýšlejí plán, jak se té hloupé a afektované kurvy zbavit, pomůže jim s tím nadržený hotelový vrátný. Mose se na tu špínu okamžitě vykašle a Addie nechá Imogene nějaké peníze na cestu domů. Dvojice najde v jednom hotelu pašerácký obchod plný whisky a rozhodne se jí prodat jednomu pašerákovi, jehož bratr je však šerif, a tak mají oba dva celkem průser, naštěstí však Addie ukradne klíče od auta a oba utečou také s penězi, ale šerif si Mosese přesto najde a dá mu přes držku. Velice povedená road movie o tom, jak se drzá, odmlouvavá osiřelá holka, která nechce jíst a naopak neustále poslouchá rádio, spřátelí se svým pravděpodobným otcem, charismatickým a energickým podvodníčkem, a jak tito dva společně odrbávají kdekoho během neútěšné hospodářské krize. Jak já mám ty americké road movie rád!

Čekal jsem pořádný western s Johnem Waynem v roli ostříleného pistolníka, ale místo toho jsem viděl celkem průměrný, nevýrazný až nudný film o tom, jak jedna karavana putovala přes Monument Valley v Arizoně a občas se zastavila v nějakém městě.  V létě roku 1880 se kočí a čtyři pasažéři připravují na nástup do dostavníku z Tonta v Arizoně do Lordsburgu v Novém Mexiku. Je to skutečně skupinka k pohledání: prostitutka Dallas, kterou vyhnala z města „Liga zákona a pořádku“, doktor, který hodně chlastá a je pořád veselý jménem Boone, bohatá jižanka Lucy Mallory, která cestuje za svým manželem důstojníkem kavalérie, a také obchodník s whisky Samuel Peacock. Kočí jménem Buck hledá svého strážce s brokovnicí, a maršál Curley Wilcox mu říká, že ten je pryč a hledá Ringo Kida. Ten utekl z vězení poté, co mu bratra a otce zavraždil Luke Plummer. Curley ví, že se chce Ringo Kid mstít, a tak se sám stane strážcem s brokovnicí. Těsně před odjezdem oznámí poručík kavalerie, že v okolí řádí Geronimo a jeho apalačští válečníci, a tak jim kavalerie poskytne doprovod do Dry Fork. Ke skupince se přidá také gambler a kavalír Hatfield, který slíbí paní Malloryové ochranu, a přidá se také arogantní a věčně si stěžující bankéř Henry Gatewood. Během cesty se k nim přidá také Ringo Kid, který je okamžitě zatčen a přibrán na palubu. Většina skupiny pak chce pokračovat z Dry Fork dále, bez ohledu na to, že kavalérie s nimi nebude dále cestovat. Paní Malloryová je ovšem těhotná a bude brzy rodit, a tak je nutné napumpovat pana doktora kávou, aby vystřízlivěl. Ringo má zase příležitost utéct, ale raději zůstane se skupinou a chce žít s Dallas na ranči. Dále nechybí přepadení od Apačů, útěk a boj o holý život, úzkosti paní Malloryové ohledně zdraví svého manžela, a především Ringova pomsta bratrům Plummerovým. Co jsem si z tohoto filmu odnesl? Že lidé různých společenských postavení a profesí spolu mohou celkem dobře vycházet, pokud jim hrozí nebezpečí, a že Monument Valley v Arizoně vypadá hezky i na černobílých záběrech.

Vědecko-fantastický spektákl o tom, jak na zemi dorazili neznámí mimozemšťani a jedna lingvistka, zatížená osobní historií, s nimi navazuje komunikaci. Lingvistka Louise Banksová má dceru, která umře ve dvanácti letech na smrtelnou nemoc. Nad zemí se objeví dvanáct mimozemských kosmických lodí, vypadajících jako velké vzdušné balony. Vojenští experti a vědci mají tyto objekty sledovat a zkoumat. Americký plukovník si najme Banksovou a také astrofyzika jménem Ian Donnelly, kteří mají za úkol navázat na palubě lodi kontakt. Tým pod jejich vedení se vydá na palubu lodi s umělou gravitací, a na konci chodby je hustý opar, ve kterém se pohybují mimozemšťani, vypadající jako sedminohé chobotnice. Proto je Donnelly nazve „heptapodi“ a dvěma z nich dá jméno Abbott a Costello. Banksová a Donnelly se pustí do studia jejich jazyka, který se skládá z palindromických frází, které jsou napsány pomocí kruhových symbolů. Během studia symbolů se Banksové vracejí flashbacky, ve kterých vidí svou dceru. Banksová nakonec jejich symboly rozluští, a tak s nimi začne komunikovat. Mimozemšťané odpoví na otázku, proč přišli odpovědí „nabídněte zbraň“, Čína to interpretuje jako „použití zbraně“ a všechny národy se rozhodnou přerušit komunikaci. Symbol „zbraně“ však může znamenat také „prostředky“ nebo „nástroj“. Vojáci však mezitím nastraží v lodi nad Montanou bombu, a ta exploduje, ale těsně před tím jsou Donnelly a Banksová vyhozeni z lodi a upadnou do bezvědomí. Ve světě začíná panika a státy jako Rusko a Čína požadují, aby lodě opustili jejich vzdušný prostor do 24 hodin. Banksová se na vlastní pěst vydává na loď, postoupí až do husté mlhy, Abbott je smrtelně zraněn explozí a Costello vysvětluje, že přišli pomoci lidstvu, jelikož za 3000 let budou také potřebovat pomoc. A tak začíná rozplétání jazyka těchto Příchozích, kteří mají dost odlišné vnímání času než lidé, a to jim umožňuje vnímat budoucnost jako vzpomínky. Film, kde se divák ponaučí o lingvistice, kosmologii, způsobu plynutí času a také o tom, jací by teoreticky mohli být mimozemšťané – tentokrát jsou rozhodně více přátelští než ti ze Dne nezávislosti. Po zhlédnutí tohoto filmu by si také mohly všechny země na světě uvědomit, že spolupráce mezi národy je důležitá pro zachování života na naší planetě. Stejně tak by nám měl osud hlavní hrdinky pomoci v tom, abychom přijali naši životní cestu a smířili se s našim vlastním osudem.

Film, který podle mě zná v Česku úplně každý, jelikož se jako jeden z mála západních filmů mohl vysílat u nás už za socialismu. Ludovic Cruchot je pedantský, upjatý a velmi přísný četník v malé francouzské vesnici, který byl převelen do turistického přímořského městečka Saint-Tropez. Byl zde povolán na příkaz velitele seržanta majora Gerbera. Cruchot stihne rozdat devět pokut, než se vůbec dostane na policejní stanici, a Gerber není z jeho horlivosti nadšen, hlavně z pokuty pro starostu, který parkoval na přechodu pro chodce. Cruchotova krásná dcera Nicole se rychle přizpůsobí a po výsměchu od místní mládeže se k nim přidá a nakecá jim, že její otec je bohatý majitel jachty Ferguson, který vlastní také krásný červený Ford Mustang. Pořídí si nové šaty a začne si užívat bezstarostného života, zatímco se jí otec snaží všelijak omezovat a přikazovat, co má nosit na sobě a v kolik má chodit domů. Prvním úkolem, který musí Cruchot a jeho podřízení vyřídit, je skupina nudistů, kteří mají na stromě hlídky a je těžké je načapat in flagrante. Cruchot je ovšem velice inteligentní a vychytralý četník, a tak vymyslí úspěšný plán. Mezitím Nicole a její nový nápadník ukradnou červeného Mustanga, ale během jízdy s ním nabourají do příkopy a propíchnou pneumatiku. Nikdo ovšem netuší, že Ferguson je ve skutečnosti mafiánský šéf, který se svou bandou ukradl z muzea Rembrandtův obraz. Cruchot se pokouší za každou cenu vyžehlit problém, který jeho dcera udělala, a při tom jaksi přehlédne drahý obraz v kufru. A tak se Cruchot dostane do pořádného maléru, musí ujíždět svým podřízeným v kradeném autě, a nakonec je unesen gangstery na jachtu. Ještě, že má tak oddanou dceru a ta má zase skvělé nové kamarády. Příjemná odpočinková komedie ze slunného Saint Tropéz, kde si všichni žijí svou pohodičku a užívají si dovolené, zatímco okolo nich řádí jeden příliš horlivý četník. Spousta groteskních situací, ať už během zpěvu v kostele nebo během opravy Mustanga, ke které se přichomýtnul jeden starostlivý farmář je dnes už legendárních a nikdy není na škodu si je připomenout.