marvin1

Sorry, ale za mě poměrně velké zklamání a potvrzení, že dvojka nikdy jedničku nenahradí. 5 hvězdiček určitě za technicky ohromující dokonalé ztvárnění fiktivního světa. Kdyby do něj cestovky nabízely výlet, měly by na léta vyprodáno. Ale první třetina byl americký válečný Vietnam. Ano pane, provedu pane, budu bojovat, pane. A v poslední třetině to tak i bylo a zůstalo. Nechtěl jsem jít na další válečný film. V Británii musejí všechny knihovny extrahovat knihy, kde je jakékoliv násilí (včetně draka co chce sežrat princeznu) do speciálního oddělení, a tady teče krev proudem. Druhá třetina je dokonalé ztvárnění půvabného, opulentního světa nové dimenze a ohromí stejně, jako ohromila džungle v Avatarovi 1. Ale zbytek dle očekávání amerického ztvárnění dobývání všeho nezklamal. Škoda, protože tolik práce, kterou si tvůrci dali se ztvárněním idylického světa jiných dimenzí zkorigovaly bojové krváky ve stylu Čety.  Dějová linka kopírovala jedničku jen s tím, že v ní končící nemotorný "avatarský novic", který se rekrutoval z chromého ajťáka, tady začíná jako schopný erudovaný velitel bezpečnostních složek a zdatně velí celému světu doposud hodných a ne záludných bytostí, mezi kterými se poflakuje neuznaný lidský prcek, jako by nic. Asi pokus jak po americku ukázat divákovi, že rasovou otázku je třeba smírně řešit i na nových planetách, ale tady to bylo zbytečné a dějová linka se dala pojmout jinak. 3D mě spíš rušilo, než ohromilo. Téhle technologii k nerušené spokojenosti pořád ještě hodně chybí.

nevím proč má film tak nízké ohodnocení, oproti jiným, daleko lépe hodnoceným, které nestojí za zlámanou grešli, tu fajn výkon podal v neobvyklé pozici Etler, a nutno dodat, že mu tahle pozice sedí. Od reklam ve filmu se bohužel nelze než oprostit, protože bez nich nikdo nic nenatočí. Zadarmo ani kuře nehraje.

Nádherné znázornění konfrontace moderního požitku s moderním pojetím hippies. Trochu despotický, charismatický a svým idejím oddaný otec, který přišel o svou milovanou ženu, se kterou v divočině vychovávali a učili svých 6 dětí, jak být dobrý, poctivý a vzdělaný člověk, se snaží vyhovět poslednímu přání své manželky, totiž, aby nebyla pochována v honosné rakvi na snobském hřbitově, ale za zpěvu svých vlastních dětí spálena a posléze vysypána do záchodu, aby se mohla dostat do řeky a celého světa jako jeho netečná součást. Bohatý tchán, který se nikdy nesmířil s odchodem své vzdělané dcery z bohatství do divočiny, se snaží dceru důstojně pohřbít a své vnuky si uzmout pro sebe, aby mohli užívat výdobytků civilizace - počítačových her, pohodlí paláce a hamburgerů. Děti (7-18 let) samy nakonec rozhodnou, které životní filosofii dají šanci zvítězit ve svých srdcích. Trochu příliš idealisticky ztvárněná tragikomedie s nádhernou hudbou a citovými momenty, kdy i trvdej chlap pustí slzu.

Trochu (nepochybně záměrně) přehrávaná postava natěrače v podání Jana Budaře (opět úmyslně "pře"maskovaného do absudna) je dějově i námětově nesmyslná ptákovina, ale herecký výkon všech (jakkoliv musím Budaře definitivně vypíchnout co by excelent) je brutálně superiosní. Postavy samy jsou z počátku přemírou "herectví" až nesympatické, ale po chvíli divákovi dojde, že právě to ji sluší a to tam patří. Jako normálně lehkodramaticky natočená záležitost by se na to nedalo dívat. A bohužel, tak nějak ve významu dialogů nacházím trochu toho právého češství.

Krásně natočená poetická, něžná, příjemně erotická komedie o tom, že i drobné úchylky mohou v řetězci událostí vykonat veskrze pozitivní vztahovou službu. Celý děj je vystavěn na prapodivně nevyváženém vztahu dvou postav, jenž se ještě nevyváženějšími akcemi protagonistů postupně vyvažuje v dokonalé partnerství těch, kteří by se jinak, než náhodou, těžko našli. Veskrze dvou postav čili pouze dvou herců. Natočeno krásně, mile a za babku. Kulisy kanceláře, malý štáb a plat dvou herců nebude taková pecka jako multimilionový Žižka, ale se stejným výsledným efektem pro diváka.

Další z geniálních výtvorů osmdesátek, který se nesmazatelně zapsal do dějin československé kinematografie. Propracovaný každý detail včetně kostitřasů v pozadí, neoddiskutovatelné  výkony dětských herců, geniální Iva Janžurová, která v každém pohybu či úšklebku podává víc než samotným slovem, nenapodobitelná laskavost Karla Augusty, precizně potrhlý Petr Nárožný, který v každém detailu a každou sekundou předvádí geniální obraz předdůchodového řídícího učitele, po létech praktikování postiženého stigmatem oddaného pedagoga, dokonale prakticky úslužný školník Václav Lohninský, neopakovatelný prototyp prvorepublikového učitele v podání  Josefa Somra či povedená volba padoucha jedné z prvních filmových rolí Jiřího Lábuse. Citlivý scénář Jana Procházky musel na sebe vzít Vít Olmer, aby komunistický cenzor a práskač Ludvík Toman mohl ukojit svoje rudé ego. Zakázána byla i slova ústřední písně. Z filmu je zřejmé, kolik času v tehdejší době bylo na vyjádření dialogu, pořízení záběru, a přesto se na plátně neustále něco děje. Detaily, jako pozdrav Komenského v kabinetu s úslužným smeknutím klobouku analfabeta, tuláka Hubera, vizita šuplíků doprovázená tikotem kyvadlových hodin, jakoby mimoděk výměna deštníku za plácačku na koberce Zdeny Hadrbolcové, šťavnaté dialogy v každé vteřině... a jako vždy z téhle doby, celý film je zalitý letním sluncem. Tyhle filmy vychovávaly 2 generace bez drog, Xenovského utínání hlav po stovkách a svítících elektronických mečů pokřivených nehumanoidů. To je asi slabost dnešních filmů. Jsou ploché, ubíhající, nemají žádnou stavbu, nic v nich neroste a když si během nich vyluštíš křížovku, tak to vlastně ani nevadí, nic ti neuteče. Páni kluci - nechce se ti ani odejít vyčůrat. Je to tak těžké natočit takový film i dneska? Nebo už by na něj dnešní děti nechtěly koukat?

Rozhodně menší odpad, než ty hromady vysypaných popelnic, plných jmenovek sponzorů a neschopných příbuzných v rolích, které nezvládnou ani dobře přečíst, natož zahrát, z toho, co se poslední dobou hrne na sklo. Prachař konečně v jiné herecké pozici než na jakou jsme zvyklí, povětšinou uvěřitelná "trubka" Geislerová, originální nápad člověčího dostihu přes taxis, Rychard III. a včely na střeše ...a sem-tam i vtipné hlášky co nikoho neurazí. A ocenit i skutečnost, že na tak obehrané a nenáročné téma není snadné vymyslet cokoliv aspoň trochu nového, natož aby to ještě nebylo trapnější než Špindl nebo Ženská pomsta, vlastně taky nikomu neuškodí. Za mě dobrý a dobrý je za 3, hvězdy

Na to, jak špatný podherecký výkon pravidelně Hanák podává a jak dementní uslintané pseudoumění zde předvádí jindy docela průměrný Donutil je s podivem, že to aspoň dopadlo, jak to dopadlo. Dehonestace mužství po Chytilovsku, jak to v jejím feministickém podání stříká z každého jejího snímku, který kdy pustila do světa. Někdy bylo aspoň komediální (Dědictví, Faunovo odpoledne). Jen tady bez vtipu a s podivnými odskoky od vztahů jednotlivých postav.  Proč se k tak přiblblé roli propůjčil Velký Pan Herec Lasice těžko chápat. A nebýt jediného slušného výkonu Stivínové, který z toho kinemaodpadu udělal pokus o film, mohli to rovnou natočit v Bohnicích jako pacientský film v rámci psychoterapie. Těžký podprůměr, leč na tu dobu konečně trochu jiný a odvážný námět.

Zná někdo propracovanější, nápaditější, poučnější a zajímavější černohumornou medisérii?

Pomoooooc..... ten Flixbus byl vidět víc než špatný Gránský, tradičně tragický Kohák jako tragický herec nezklamal, všude přítomný Polívková zapomněla jen vzít všudepřítomného bráchu...ale proč se k takovému hnoji propůjčil Navrátil? Aspoň že ultratragický Václav Klaus byl méně tragický než ten skutečný. Chyběl snad jen Yetti s tetováním KRNAP-Flixbus v podání Dejdara, tam by se ušetřilo za masky i kožich.