wege

Měl jsem být 15. ledna v Aeru. Nemohl jsem, tentokrát ji to nelze vyčítat. Pak jsem poslouchal, jak se o tom baví Cival s Lukášem Grygarem a musel jsem to vidět. Jaký si taky vybrat jiný film na den, kdy se vám diametrálně změní celý váš život? Kdy poslední měsíce doběhnou do finálního odchozího kroku? Nelhali v ničem, bylo to přesně tak kulervoucí od začátku do konce, jak jsem si to pamatoval. Viděl jsem tam najednou ale také spoustu nových věcí. Bylo strašně silné, vedle toho vesmíru, technologie, děr, určité mystiky, neskutečné hudby, tam byla hlavně uprostřed ty morální a vztahová dramata. Byl jsem úplně odvařený, normálně jsem brečel dojetím, úžasem nad tou čirou krásou. Jestli bych byl ochoten dát nějakému filmu 6 z 5, 7 z 5 tak Interstellaru určitě. To je klidně na 10 z 5, je to naprosto dokonalý film.

Miluji Jeremyho Rennera. On nikdy nic moc nehraje, vše nahrazuje dokonale prodaným výrazem tváře, ze kterého vyčtete vše. V tom je naprosto geniální a bohatě to stačí, pak by totiž nebyl záhadný, všehoschopný, v podstatě bezchybný lovec. Ve filmu mu skvěle sekunduje nasnímáná krajina, kde nic není, jen zima (to se Sheriden od Villeneuva naučil skvěle). A taky Elizabeth Olsen, u které je dobře propracovaný vývoj, z agentky FBI, která neví nic a na konci chápe úplně všechno (naprosto skvělá scéna v nemocnici mezi Corym a Jane). Ten film ve mě neskutečně zraje, včera byl v televizi a zase jsem v něm viděl něco nového, jiného, co jsem si dříve neuvědomil. Jestli bych měl říct jeden film, který je pro mě nejlepší z posledních deseti let, je to právě Wind River.

Dávali v televizi Sophiinu volbu. Měli jsme s ženou doma hodinovou debatu na téma, co je a co není dobrý film. V podstatě mě donutila, abych se na to podíval. Protože jí mám rád, podíval jsem se. Fajn, řekl jsem jí, že to vidím tak 60 procent (následovala další debata o). Den poté jsem si dal Nolena. Chápu, že ten fiilm je o 30 let novější, ale to vůbec nesnižuje to, jak to je 1) silný a na základě historických skutečností postavený příběh, 2) má skvělý scénář, jak se to postupně propojuje, neskutečné, 3) je to precizně odvedená filmařská práce, 4) a má Hanse Zimmera v nejlepší formě. Tak jsem byl z toho tak nadšený, že jsem ženu nutil, ať se na to podívá taky a odpoví mi na otázku jestli je lepší Meryl nebo Tom Hardy za kniplem. Zatím jsem jí nedonutil, až se tak stane, možná tady něco dopíšu. Za mě jednoznačně Tom Hardy.

Denis je vizuální génius. To na úvod. Jako velký fanoušek knihy, určitě je u mě někde v top .. 5, musím ocenit tu věrnost předloze. A jestli mi někdo začne říkat, že je to věrné není, protože ve filmu je z muže žena, tak to není vůbec podstatné. Stejně tak mi nevadí, že pár menších dějových linek nebylo vůbec rozehráno. Vše přehlušuje ta vizuální a atmosférická paráda. Jak jsem tu knížku četl, před 25 lety jsem si jí půjčil z knihovny a nikdy nevrátil, od té doby tak ještě aspoň 5x, naposledy letos, tak tak nějak jsem si to celé představoval. Včetně těch hlavních hrdinů, musím říct, že casting se opravdu povedl, neviděl jsem v těch postavách žádnou slabinu. Co jsem si nikdy během čtení nepředstavoval, bylo to kolem. Vesmír, lodě Gildy, ty velké boje, tam jsem velmi ocenil ten IMAX, protože to bylo fakt boží. Nikdy jsem se nedokázal ztotožnit s Dunou od Lynche, kterého mám jinak moc rád. Denis to prostě zvládl daleko lépe (neřeším dobu vzniku). U Lynche jsem během koukání na té Duně nebyl, tady jsem ten písek a koření prostě cítil. Snad to ty dva roky vydržím a moc těším se na větší zapojení Zendaya, protože Chani je už 25 let moje nejoblíbenější postava z knih ever. Pokud zůstane věrný knize, má v tom zbytku velmi nezastupitelnou roli.

Kdybych vzal situaci, jak se hlavní hrdinové dostanou k sobě a závěr, je to jak z filmů Nicholase Sparkse. To, co se děje mezi tím, nemá s jeho přeslazenými knihami/filmy nic společného. Postavy se chovají uvěřitelně, a to naprosto všechny, včetně naprosto skvěle ztvárněného manažera. Pak je tu ta hudba, neskutečně prodaná atmosféra festivalu, některé pro mě naprosto neznáme kytarovky tomu dávají naprosto jiný rozměr. A když se podíván na line-up T in the Park z roku 2010, kdy se to natáčelo, mohlo to být po hudební stránce ještě daleko lepší. Kupodivu nejhůře působí ve filmu hudba od té největší hvězdy „The Make“, jak ve filmu vtipně říkají husté holky z Dirty Pink, jsou takový boy band (každý má ale jiný vkus). Celý film od začátku do konce se dalo napětí mezi Adamem a Morello krájet, skvěle vybraní hlavní herci. Trochu spoiler – málokdy se stane, aby vrchol filmu, včetně ještě většího množství chemie mezi hlavními hrdiny než v jeho zbytku, nastal po 20 minutách. Když holky mají koncert a Adam do toho vstoupí a udělá jim z toho Tainted love, boží. Lepší aranžmá hudební scény jsem ve filmu nikdy neviděl, zároveň to je neskutečný cover víc než půlstoletí staré písně. Viděl jsem to za poslední dny třikrát a je to pořád lepší a lepší. 90%, poníženo za ten romantický konec, šlo to vymyslet lépe.

Hlavní postavy jsou postaveny do situace, kterou my neznáme, nemáme trest smrti, nemáme výrazné hnutí na jeho podporu ani proti němu. Lucy je hodně přejetá životem (a nelze se jí nijak divit), Mercy vypadá jako rozmazlená fiflena, nicméně velmi vnímavá. Mají se rády, bojují s tím, hlavně teda Mercy hodně. Hlavně ze začátku vztahu výborně vymyšlené a natočené scény plné letmých náznaků. Krásně je zpracované jejich první "rande" s fakt dojemnou konverzací "Hádám, že seš dost opilá na to, abys mi řekla svůj smutný příběh.“ "Proč si myslíš, že mám smutný příběh?“ "Seš příliš zajímavá na to, aby nebyl.“ Některá pasáže jsou velmi silné, zejména ta poprava, skvělý cit pro detail, skvělé načasování atmosféry. Ellen Page je skvělá herečka, její vcítění do role, wow. Ten film vás nenechá odpočinout, jen vás donutí přemýšlet o různých apektech života.

Já mám ten film fakt moc rád, viděl jsem ho mockrát, naposledy teď v týdnu v televizi a mám z něj jednoznačný závěr. Ben Affleck je prostě lepší režisér než herec. Umí skvěle pracovat s herci (teda kromě sám se sebou), například můj seriálový oblíbenec Jon Hamm fakt super, umí výborně držet tempo příběhu, umí skvěle navodit atmosféru, fakt prostě cítíte, že v tom Bostonu prostě jste. Ben to umí napsat, bylo to hmatatelné ve Willu Huntingovi, bylo to v Gone Baby Gone, teď to dotáhl do dokonalosti. Je v tom Jeremy, hraje skvěle. Nejlepší na tom filmu je ale vykreslení těch postav, že vlastně fandíte všem, nikdo není vyloženě kladný, nikdo není vyloženě záporný hrdina. I ten agent FBI je totiž v podstatě hajzl, bojující na té správné straně? Jestli ještě bude Ben něco někdy dělat, prosím ať zkusí neobsadit sebe samotného, ať raději zkusí znova třeba bráchu. I když objektivně třeba v Argu to zas tak strašné z jeho strany herecky nebylo.

Ten film z mého pohledu obsahuje nejlepší scénu ze všech akčních filmů, co jsem kdy viděl. Možná nejlepší scénu ze všech filmů obecně, a přitom není vůbec akční, ale o tom filmu a jeho kvalitě říká vše. Když Jason volá Pamele ze střechy a řekne jí, že Nicky stojí vedle ní. Je v tom napětí, atmosféra, je to neskutečný šokový moment. Dokonale napsané, dokonale zahrané, dokonale natočené. Nejenom kvůli té scéně ten film fakt miluji a když je v bedně nevadí si mi se na něj dívat pořád dokola.